Netransparentní, zmatečný, nejasný. Verdikt v kauze Stoka soud rozcupoval

  8:10
Zhruba půl roku dával Vrchní soud v Olomouci dohromady dokument, jímž vrátil na začátek brněnskou korupční aféru kolem expolitika Jiřího Švachuly známou jako Stoka. Po zrušení verdiktu tvrdě kritizuje práci soudců a žalobců a vytýká jim zásadní pochybení. Po přezkoumání případu soud dospěl k závěru, že celý proces trpí závažnými vadami.

Jiřího Švachulu, Samana El-Talabaniho, Pavla Ovčarčina a Lubomíra Smolku Krajský soud v Brně odsoudil jako členy organizované zločinecké skupiny při ovlivňování veřejných zakázek, i když v jiné části obžaloby je zároveň zprostil viny s tím, že součástí takové „party“ nebyli.

I na tento zjevný paradox při rozhodování v brněnské korupční kauze Stoka upozornil Vrchní soud v Olomouci. Ten původní rozsudek loni v listopadu zrušil a vrátil případ k novému projednání. V odůvodnění svého kroku označil tuto protichůdnou situaci za zásadní pochybení.

Soud zrušil tresty v korupční kauze Stoka, o odvolání rozhodl po roce a půl

Spolu s tím poukázal i na další důležité vady, s jejichž pomocí „ztrhal“ práci soudců a žalobců. Dokument dával olomoucký soud dohromady zhruba půl roku. Dosud není veřejný, MF DNES jej však získala. Po přezkoumání případu soud dospěl k závěru, že celý proces trpí závažnými vadami.

V důsledku toho nemůže jako celek obstát. Chyby spatřil jak na straně žalobců z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci, tak u krajského soudu.

Šest let

uplynulo od zadržení brněnského expolitika Jiřího Švachuly.

„Při utváření některých skutkových závěrů nepostupoval krajský soud transparentně a v odůvodnění se nezabýval některými skutečnostmi významnými pro rozhodnutí ve věci. Rozsudek je v některých částech zmatečný či nejasný, věcně správným způsobem se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a v určitých částech došlo k porušení ustanovení trestního zákona,“ tepe v odůvodnění podřízenou instituci z Brna.

Podle něj nemůže obstát, že odsouzení Švachula, El-Talabani nebo Ovčarčin byli ve spojitosti s účastí na organizované skupině odsouzeni a v jiné části zproštěni.

„Buďto naplnili znaky trestného činu, nebo byly důvody pro jejich zproštění. Vždy je však třeba rozhodnout o skutku u každého z obžalovaných jediným způsobem, jinak je rozhodnutí zmatečné,“ zdůraznil olomoucký soud.

Krajský soud v Brně odmítl odůvodnění v tuto chvíli komentovat, protože ještě nebylo doručeno účastníkům.

Nové posouzení důkazů

U státních zástupců vrchní soud poukázal, že prvotní pochybení nastalo už v podané obžalobě. Ta celou trestnou činnost obžalovaných zahrnující různé skutky „zastřešila“ tím způsobem, že je všechny seskupila pod jediný trestný čin účast na zločinecké skupině. To mělo zásadní následky, protože z některých činů byli obžalováni, i když jim u nich předtím nebylo sděleno obvinění.

„Soud nemůže rozhodovat o skutku, pro který nebyla podána obžaloba, a tu nelze podat pro skutek, pro který nebylo zahájeno trestní stíhání. Samotné definování skutku je naprosto stěžejní pro rozhodování soudu o jednání obžalovaných, které je jim kladeno za vinu,“ upozornil vrchní soud v odůvodnění, na které jako první upozornil server Novinky.cz.

Hlavní obviněný Jiří Švachula (druhý zleva) u Krajského soudu v Brně během líčení v roce 2022.

Dodal zároveň, že problematiku, zda je pro každý skutek nutné zahájit trestní stíhání samostatně, jednoznačně vyjasnil Nejvyšší soud teprve před rokem, kdy se přiklonil právě k této variantě. Krajský soud přitom rozhodl ještě o dva roky dříve, kdy nebyla praxe v této věci ustálená.

Právě na to poukazuje náměstek Radek Bartoš z VSZ v Olomouci. „Žalobce vycházel z názoru, že se jedná o jeden skutek, který je určitým rámcem pro další činy páchané členy organizované zločinecké skupiny. Na základě takového právního názoru bylo po procesní stránce přistupováno k pojetí skutku, kdy do jeho popisu byla bez samostatného zahájení trestního stíhání doplňována další jednání, která se týkala třeba dalších veřejných zakázek,“ vysvětlil Bartoš s tím, že tento postup se projevil v podané obžalobě i v rozhodnutí soudu.

Vrchní soud v dokumentu avizuje, že bude nutné nově posoudit provedené důkazy v celém rozsahu. Po rozmetání původního rozsudku se případ vrací na začátek ke krajskému soudu.

V korupční kauze Stoka uznal soud vinnými devět lidí včetně expolitika ANO

Ten v květnu 2022 v hlavní větvi aféry potrestal devět lidí a dvě firmy kvůli systematické korupci a ovlivňování veřejných zakázek. Případ od března 2019, kdy byl zadržen hlavní aktér kauzy a bývalý místostarosta Brna-střed Švachula (dříve ANO), doprovázely rozsáhlé policejní manévry.

Od začátku Stoky tak uplynulo už šest let. Krajskému soudu trvalo dva roky, než vynesl verdikt. Proti němu se odvolalo několik odsouzených i žalobce požadující vyšší tresty a zároveň u některých obžalovaných uznání viny za část činů, ve kterých je soud osvobodil.

Devět lidí

bylo nepravomocně odsouzeno v hlavní větvi Stoky.

Vrchní soud rozsudek zrušil po roce a půl od převzetí spisu a další půlrok tvořil zdůvodnění. Časově náročný proces teď poběží od startu. „Případ je poměrně složitý, týká se hodně lidí, rozsah dokazování je široký. Nepřekvapuje mě proto, že trvá tak dlouho. V naší republice je to asi standard. Normální jsou i jiné pohledy různých soudů na stejnou věc,“ poznamenal tajemník radnice Brna-střed Petr Štika.

Právě této městské části se manipulace tendrů primárně týkala. Firmy podle spisu poskytovaly zpravidla deset procent jejich ceny jako úplatek, a to za informace o zakázce, její předběžné hodnotě, projektové dokumentaci a podobně.

Za zvlášť závažný zločin zjednání výhody při veřejné zakázce a účast na organizované zločinecké skupině krajský soud vyměřil Švachulovi trest devět a půl roku vězení a propadnutí majetku za miliony korun. Dál například podnikatelé Saman El-Talabani a Pavel Ovčarčin odešli se souhrnným šestiletým trestem a pokutami.

31. května 2022