iDNES.cz

Byly odsouzeny k zániku, dnes se stavby zpoza železné opony probouzejí

  10:44
Na jihu Moravy se daří alespoň částečně obnovit památky, které kdysi stály v přísně střeženém hraničním pásmu a byly odsouzeny k zániku. Obec Vrbovec takto zachraňuje kapli ze zaniklé hraniční osady, u Valtic zase nadšenci zrestaurovali torzo jedné ze staveb Lednicko-valtického areálu.

Historik Daniel Lyčka nadchl partu lidí, která se pustila do obnovy Katzelsdorfského zámečku u Valtic na jihu Moravy. | foto: Ivana SolaříkováMAFRA

Ještě před pár lety tady rostlo husté křoví, mezi kterým občas prosvitl kousek kamene. Že tu kdysi stála půvabná neoklasicistní stavba, by poznal málokdo. To, co z Katzelsdorfského zámečku u Valtic na jihu Moravy zůstalo, překryly letité nánosy hlíny.

Až historik Daniel Lyčka nadchl partu lidí pro projekt, který v regionu nemá obdoby. Zbytky stavby, které se stalo osudným umístění v pásmu železné opony, vykopali ze země a pustili se do její obnovy. Díky tomu dnes za Valticemi stojí hodnotná torzální architektura, která se řadí po bok dalších drobných staveb Lednicko-valtického areálu.

„V rámci udržovacích zednických a konzervačních prací se nám podařilo zakonzervovat původní zdivo a také vyznačit půdorys zámečku a k němu přilehlé myslivny,“ ukazuje Daniel Lyčka.

Zámeček tak dostal konkrétní obrysy. Díky dostavěným částem zdí a pilířům, jež kdysi nesly arkády, si lidé budou moci přesně představit, kde byly kabinety a hlavní sál, kde kuchyně a pracovna hajného, kde hospodářské zázemí či sklepy.

Co ale nadchne nejvíce, je obnova dvanáctimetrového osmistupňového kamenného vstupního schodiště, po němž do zámečku kdysi stoupali Lichtenštejnové. Podle plánů z počátku 19. století břeclavský kameník Bořivoj Čech obnovil i boční schodiště do pravého kabinetu.

Na obnovu zámečku se používají materiály, které se blíží původním. Pilíře a zdi se staví z valtických cihel. „Na schodiště jsme použili božanovský pískovec. Velká část lomů za uplynulých dvě stě let zanikla, proto jsme sáhli po kameni ze severních Čech,“ vysvětluje Lyčka.

Katzelsdorfský zámeček bude letos poprvé atrakcí sezony v Lednicko-valtickém areálu. Už jen proto, že sem výletníky nově směruje modrá turistická značka, která zámeček propojuje s Valticemi, Rendezvous a Pohanskem u Břeclavi. „K zámečku také vede pravděpodobně nejkratší cyklotrasa v České republice,“ míní Lyčka. Trasa se značkou 411A totiž začíná jen u pár set metrů vzdáleného vinařství Obelisk.

Plánů pro Katzelsdorfský zámeček je ještě mnoho. Veškeré práce se dělají tak, aby se na ně mohlo neustále navazovat. A jednou dostavět objekt celý. Zatím tomu ale brání chybějící stavební povolení a také soudní spor s Lichtenštejny, kteří usilují o navrácení svých někdejších majetků. V plánu je tedy alespoň oživit jej kulturou. Příští rok by se tu měl odehrát jeden z koncertů Lednicko-valtického hudebního festivalu.

Kaple s mariánskou modrou

Zámeček přitom není jedinou stavbou, která byla kvůli svému umístění v pásmu železné opony odsouzena k zániku. Stejný osud měla mít i kaple Panny Marie Pomocné, kterou dnes spravuje obec Vrbovec, ale původně byla součástí zaniklé hraniční osady Ječmeniště.

„Letos nás čekají práce, které budou konečně i vidět,“ říká starosta Vrbovce Jiří Písař. Zatím mají za sebou statické zpevnění či opravu střechy, tento rok přijde na řadu část omítek a drenáže proti vlhkosti. „Opěrnou zdí bychom chtěli vyřešit i problém s vodou, která stéká ze silnice a teče přímo pod kapli,“ naznačuje starosta letošní postup prací.

Stará stavba je podle něj nasáklá vodou jako houba. Teprve poté, co se vyřeší její odvodnění, se bude moci myslet i na „parádu“. „Podle historických kolorovaných fotografií víme, že okna a dveře měly modrou barvu. Právě modrá je barvou Panny Marie Pomocné. Stejný odstín bychom chtěli stavbě vrátit,“ popisuje Jiří Písař. Vybraná už je i barva fasády. Specifickému odstínu se přezdívá dolnorakouská žlutá.

Strop kaple kdysi zdobila barevná ornamentální freska. Díky zachovalým kouskům barev se podařilo dát dohromady, jak asi vypadala. I ta by se měla do kaple vrátit. „Také plánujeme dostavbu věže. Ta původní se na kapli nedochovala. Předběžně na ni máme přislíbeny finanční prostředky od soukromého dárce,“ naznačuje starosta.

Společné mají obě stavby i to, že loni dostaly status kulturní památky. To by jim mohlo pomoci dosáhnout na dotační prostředky. Na seznam památek se dostaly spolu s dalšími jedenácti stavbami Jihomoravského kraje. Mezi nimi je například městský dům na Mariánském náměstí ve Znojmě, dům Abrahama Siebenscheina ve Strážnici nebo byt manželů Herdanových v brněnské ulici Hlinky.

zpět na článek