Jubilejní park patří mezi nejoblíbenější a nejmalebnější místa oddechu ve městě. A už druhým rokem se mu dostává obnovy. O letošních pracích a tedy i o budoucí podobě parku informovalo město kvůli koronaviru netypicky – prostřednictvím živého vysílání na sociální síti.
„Nevěděli jsme, zda bude možné uspořádat klasické setkání s veřejností, proto jsme se rozhodli pro tuto online variantu, která dala občanům možnost s námi nad druhou etapou diskutovat. Dostali jsme tak zpětnou vazbu, co si o projektu myslí, což je pro nás hodně důležité,“ zhodnotil místostarosta Jakub Malačka.
Byl jedním z těch, kteří na dotazy Znojmáků odpovídali, k němu se přidali i spoluautor projektu Martin Kovář z ateliéru Florart a Radoslav Habrdle, ředitel Městské zeleně, která o park pečuje.
Sluneční hodiny už zase ukážou čas
Jisté je, že letos přijde na řadu obnova střední části parku, takzvaný rekreační trávník a květnice, která se nachází na rohu ulic Jubilejní park a Dělnická. Předpokládaný rozpočet je osm milionů. S prvními pracemi se má začít v červenci, trvat mají přibližně čtyři měsíce.
„Opraveny budou cesty, které budou v části mlatové, v části vydlážděné. Upraví se zeleň, opraví sluneční hodiny a doplní mobiliář. Vybuduje se také nový vstup do parku, aby to sem senioři z blízkého pečovatelského domu neměli tak daleko,“ přibližuje mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Již obnovená část parku přitom bude během rekonstrukce lidem přístupná.
Podstatným důvodem k obnově parku je i skutečnost, že je jedním z nejlépe zachovalých parků významného zahradně krajinářského architekta začátku 20. století Josefa Kumpána a je příkladem typické zahradní architektury meziválečného období.
Znojemský historik Jiří Kacetl jej označuje za pýchu prvorepublikového českého Znojma. Založen byl na volném prostranství při dnešní Jarošově třídě. Psal se rok 1928 a Československá republika slavila desetileté jubileum.
„Zatímco Městský park byl považován ve vícenárodnostním městě spíše za doménu Němců, Jubilejní park měl být od počátku symbolem nového českého Znojma – v roce 1920 byl ve Znojmě poprvé v novodobé historii zvolen český starosta. Nejprve vznikla horní část parku s fontánou a umělou skalkou, následně zákoutí se slunečními hodinami, a konečně dolní část s dětským brouzdalištěm, dlouhým altánem a květinovými záhony,“ popsal Kacetl.
Stromy a keře chtějí jako na historických fotkách
Cílem je právě navrácení historické podoby parku, a proto návrh vychází z dobře dochované archivní dokumentace a původních podkladů.
S památkovou obnovou začalo město v roce 2018, první revitalizovanou část otevřelo na sté výročí vzniku Československé republiky spolu s odhalením busty prezidenta Masaryka.
Obnovena už byla západní část parku ze strany od základní školy – oblíbená část s okrasným bazénem se žabičkami, rozáriem a botanickou zahradou se sbírkou rostlin, kterou tvoří skalka a soubor kruhovitě uspořádaných záhonů pro trvalky a byliny.
A nejen, že se ošetřily stávající rostliny, ale také byly doplněny stromy, keře a další rostliny, opět s maximálním využitím Kumpánova původního projektu, konkrétně zachované fotodokumentace.
„Vzhledem k tomu, že jde o obnovu památkově chráněného objektu, je zde kladen důraz na použití co největší míry původního, dobově odpovídajícího sortimentu rostlin. Nové dosadby jsou však dnes omezeny především tím, že původně vysazované stromy mají již zcela jiné prostorové parametry a park je proti době založení výrazně zastíněn,“ vysvětlují v projektu jeho autoři Pavel Šimek a Martin Kovář. Trávníky tady už mají automatickou závlahu, je tu nový parkový mobiliář a i historické oplocení je v novém.
Proměnu parku oceňují i místní. „Jsem ráda, že se tady neděje moderna, ale zanechá se romantická podoba parku. Kamenné žabičky – to je největší atrakce pro všechny děti, je to jedno z našich nejoblíbenějších míst,“ říká třeba Mariana Kubná, která do parku chodí s dětmi.