„Nejvyšší šance na lepší mzdy mají zaměstnanci velkých podniků, zejména ve zpracovatelském průmyslu plánuje přidat téměř 72 procent z nich,“ informuje Tomáš Psota, ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy, která provádí pravidelný průzkum.

Zvyšovat platy bude i víc než polovina firem v oborech jako stavebnictví, služby pro podniky či osobní služby.

Co čeká české domácnosti v roce 2025. Má smysl spořit, nebo je lepší utrácet?

Ne všude přitom mělo jednání o přidávání peněz za práci hladký průběh. V energetické skupině E. ON dokonce skončilo stávkovou pohotovostí, protože požadavek odborů na zvýšení platů o osm procent považovalo vedení firmy za příliš ambiciózní.

„Ve chvíli, kdy meziroční inflace dosahovala k říjnu 2024 hodnoty 2,8 procenta a letos odhaduje Česká národní banka její výši na 2,5 procenta, nepovažujeme žádost na takto velký růst platů za přiměřenou. Vedení společnosti nese odpovědnost za budoucí udržitelnost hospodaření skupiny,“ vysvětluje mluvčí E. ON Roman Šperňák. Zmiňuje však, že po několika dalších jednáních se propast mezi oběma stranami výrazně zmenšila a ještě před koncem roku došlo ke vzájemnému kompromisu.

Štědrý dopravní podnik

Podstatně jednodušší byl tento proces v Dopravním podniku města Brna (DPMB). Zvýšení platu o dvě procenta se jeho pracovníci dočkali už v polovině roku, od ledna mohou očekávat polepšení o další tři procenta. „Práce našich zaměstnanců je náročná a odpovědná, proto je pro nás důležité, aby se jejich úsilí odrazilo i v pracovních podmínkách a finančním ohodnocení,“ oznamuje ředitel Miloš Havránek.

Zaměstnanci se mohou těšit i na nové benefity a v případě dobrých hospodářských výsledků DPMB také na další odměny a bonusy. Ty dosavadní podnik nově sjednotí do benefiční karty, na kterou dostane každý částku 10 tisíc korun, již může využít na škálu produktů a služeb jako rekreace, kultura, sport nebo volnočasové aktivity. „Pro navýšení mezd a rozšíření benefitů jsme vyčlenili 75 milionů korun,“ vyčísluje Havránek.

Mezi další hlavní zaměstnavatele v Brně patří Masarykova univerzita, pod níž pracuje okolo deseti tisíc lidí. O navýšení platů stále diskutuje. „Nacházíme se v intenzivní fázi kolektivního vyjednávání, kdy plánujeme posílit zaručenou složku mzdy u akademických i neakademických zaměstnanců,a to průměrně o pět procent v příštích třech letech,“ přibližuje Monika Jandová, prorektorka pro personální politiku, celoživotní vzdělávání a udržitelnost.

Zda dojde k absolutnímu navýšení celkové mzdy, bude záležet na aktuálním rozpočtu univerzity. Výsledky jednání budou známy až v květnu.

Vysoké učení technické jakožto druhá největší brněnská univerzita už má o změnách v platech jasnější představu. „Ačkoliv kolektivní vyjednávání začne až v následujících týdnech, už na konci minulého roku jsme přidali na tarifech v průměru sedm procent, což se odrazí v růstu mezd převážně v tomto roce,“ zmiňuje mluvčí Kamila Šmídková.

Benefity udržují zaměstnance

Plošné navýšení platů naopak neplánuje největší turistická atrakce na jižní Moravě Aqualand Moravia. Vedení chce ocenit zejména pozice, které jsou náročné nebo je problém s jejich zaplněním. „Zvyšujeme ohodnocení například pro sauna mastery provádějící saunové ceremoniály, ale také pro maséry a plavčíky nebo vodní hlídky. Ti si polepší až o dva tisíce korun měsíčně,“ sděluje ředitel Aqualandu Petr Pavlacký.

Plošný růst nechystá ani Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Její mluvčí Pavel Žára podotýká, že platy tam rostly průběžně celý minulý rok.

Mnoho firem konkrétní čísla nezveřejňuje, ale zvyšování platů v řádu několika procent slibuje. U brněnské technologické společnosti Y Soft bude hrát hlavní roli udržení kroku s pracovním trhem.

„Platy obvykle dohánějí inflaci s dvouletým odstupem a čekal bych, že hlavně u nižších příjmů porostou letos rychleji. Oproti tomu u nás v informačních technologiích vidíme, že po rychlém růstu mezi lety 2020 a 2023 se navyšování téměř zastavilo, proto žádnou zásadní změnu neočekáváme,“ hlásí vedoucí oddělení lidských zdrojů Jaroslav Bělehrad.

Zatímco se mnoho zaměstnanců těší na vyšší výplatu, Česká hospodářská komora varuje i před překvapením nemilým. Kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který zastropoval nefinanční volnočasové benefity, by mohlo dojít k omezení některých zaměstnaneckých výhod. Mnoho firem však podobný krok prozatím neplánuje a některé naopak výhody stále přidávají, jak bylo zmíněno u brněnského dopravního podniku. „Firmy si nabídkou benefitů chtějí zejména udržet zaměstnance, poskytuje je přes 90 procent z nich,“ říká Psota.

Pokud by některé společnosti k omezení benefitů časem skutečně přistoupily, mohlo by to podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy pomoci k dalšímu navýšení platů. „Zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd,“ podotýká.