iDNES.cz

Úspěšný a podle státu nezákonný. Jihomoravskému filmovému fondu hrozí stopka

  5:28,  aktualizováno  5:28
Jihomoravský filmový nadační fond, který za dobu své činnosti podpořil natočení více než stovky titulů včetně takových hitů jako byli Zátopek, Nabarvené ptáče nebo z poslední doby Sbormistr, řeší vážný problém. Podle státu musí skončit. Region však nechce o jeho přínos přijít, do jednání se zapojil i Svaz měst a obcí České republiky.

Martha Issová a Václav Neužil jako manželé Zátopkovi při natáčení filmu Zátopek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Loni Jihomoravský filmový nadační fond pomohl natáčení a tvorbě na jihu Moravy téměř 20 miliony korun, nově podpořil i podcasty a plánoval se v příštím roce zaměřit také na tvůrce digitálních her. I přes sedmileté úspěšné fungování, oceňovanou propagaci regionu a plánovaný rozmach ale nyní dostal stopku.

Ministerstvo financí totiž upozornilo na zákon z roku 2001, podle kterého je zakládání fondů a nadací ze strany měst, obcí a krajů nezákonné. Do listopadu tedy nařídilo zrušení všech, které po zmíněném datu vznikly.

Na jižní Moravu se sjíždějí filmaři. Mimo jiné i režisér Mostu

„Poskytování peněžních příspěvků touto formou neumožňuje žádnou možnost veřejné kontroly ani transparentnost, jak vyžaduje zákon. Role zastupitelstva či rady je zde nulová. Kvůli klientelismu nebo PR dárkům je navíc i potenciálně zneužitelná,“ zdůvodňuje krok mluvčí resortu Anna Vasko.

Ačkoliv na jihu Moravy existují i další takové fondy, třeba Sociální nadační fond v Brně nebo Nadační fond města Břeclav, ani jeden se bát nemusí. Ten v Brně sahá až do roku 1993, Břeclav zase zachraňují spoluzakladatelé v podobě dvou sportovních oddílů, což zákonu neodporuje. Zánik tak hrozí pouze tomu filmovému, který funguje od roku 2018 a zřizují jej Brno a kraj.

„Byl přitom založen nejen jako způsob rozvoje filmového průmyslu na jižní Moravě a pomoci místním profesionálům, ale také coby forma propagace regionu a podpora ekonomiky,“ zdůrazňuje ředitelka fondu Pavlína Hobzová s dovětkem, že jeho zrušení tak bude mít na kraj negativní dopad.

Natáčení filmu o spisovatelce Simoně Monyové na Brněnské přehradě.

Bývalá brněnská káznice na Cejlu se proměnila posloužila pro natočení filmu Nabarvené ptáče.

Natáčení s sebou přináší nová pracovní místa, ale hlavně podmínkou pro producenty k získání peněz je i jejich stoprocentní útrata v regionu, což znamená solidní návratnost.

„Podle vyúčtování projektů podpořených v první výzvě 2018 byl ekonomický dopad 140 procent a následující roky se zvyšoval. Ačkoliv zatím není vyúčtováno vše, u roku 2023 se předpokládá 280 procent. Důvodem bylo navýšení darů od zakladatelů a tím také větší podpora vysokorozpočtových filmů,“ podotýká Hobzová.

2. srpna 2021

Důležitosti fondu si cení také hejtmanství. „Pomáhá přitahovat i zahraniční produkce a zvyšovat povědomí o našem regionu na mezinárodní scéně. Jeho zrušení by mohlo vést k poklesu kulturního a ekonomického přínosu pro jižní Moravu,“ shrnuje postoj vedení kraje Petr Holeček z tiskového oddělení. Například na výstavišti a v areálu Vlněna v Brně loni za pomoci fondu vznikla série City of Blood, která k divákům poputuje skrz americkou streamovací službu Disney+.

Nenahraditelné výhody

Už brzy mělo být známé, jaké další snímky a seriály fond podpoří, prozatím je ale osud peněz neznámý. Jedná se přitom o 16 milionů. „Museli jsme rozhodování o vítězných filmech pozastavit. Komunikujeme s ministerstvy financí i kultury o možnostech, jak dál fungovat,“ komentuje aktuální situaci ředitelka správní rady fondu Ivana Košuličová a připomíná, že díky jeho činnosti se Brno stalo hned po Praze městem s nejvyšším růstem lokálních producentských firem.

A s ministerstvem jedná také Svaz měst a obcí České republiky, který rovněž usiluje o zachování nejen toho filmového, ale dalších podobných fondů po celé zemi.

VIDEO: Filmaři přeměnili zchátralé Lužánky na tři olympijské stadiony

„Zrušení by znamenalo likvidaci flexibilního a osvědčeného nástroje, jenž umožňuje cíleně, efektivně a transparentně podporovat kulturní, sociální, sportovní nebo vzdělávací aktivity,“ neskrývá negativní reakci na krok státu výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.

Nicméně podle ministerstva financí neexistuje žádný nástroj, který by rozpor se zákonem mohl odstranit. „Místo toho lze využít formu dotací, darů, peněžních fondů či sdružených prostředků. Rolí obcí či krajů není nahrazovat činnost nestátních neziskových a charitativních organizací,“ připomíná mluvčí resortu Vasko.

Tyto návrhy podle Košuličové nejsou vyhovující. Žádná z uvedených možností totiž například neumožňuje přijímat peníze od více samospráv, v tomto případně Brna a Jihomoravského kraje, a dále je přerozdělovat.

4. dubna 2025

„Zároveň nelze příspěvky převést do dalšího účetního roku, což je u audiovizuálních děl, která vznikají více let, naprosto klíčové,“ poukazuje.

Vladyková přitom vyzdvihuje také rychlost a jednoduchou administrativu fondů. „Navíc mají stabilní strukturu správy, zapojení odborníků a přirozený kontakt s komunitami, které podporují. Dotace nebo dary mají obvykle složitější proces schvalování, vyšší administrativní zátěž a méně prostoru pro dlouhodobé strategické směřování podpory,“ jmenuje nedostatky.

Způsob fungování filmového fondu si podle Hobzové chválí i producenti. „Byli rádi za to, že výzvy od nás chodily pravidelně, vždy na jaře a na podzim. Věděli, kdy s nimi počítat, a mohli se na to připravit. To u dotací nebývá, “ uzavírá.

zpět na článek