Kastelán hradu a rovněž politik v Brně vládnoucí ODS Zbyněk Šolc argumentuje tím, že v současnosti v tříměsíční letní sezoně zhruba deset až patnáct akcí zruší déšť.
„Navíc bychom tím mohli prodloužit celou kulturní sezonu. Samozřejmě nejlépe na celý rok, ale byl bych rád, kdyby mohla být třeba devět měsíců,“ uvedl.
To je brněnská vlajka, hlásí cedule na Špilberku. Lidé si ji pletou s rakouskou |
Jako třetí důvod rovněž uvádí možnost odstínit hluk nesoucí se z nádvoří, aby nerušil jiné akce v areálu Špilberku, a dále rovněž snížení automobilové dopravy kvůli dovozu a odvozu konstrukcí jeviště.
„Když je možné zastřešit dvoranu Národního muzea, proč by nemohlo být zastřešené i nádvoří Špilberku,“ míní ředitel Muzea města Brna, pod nějž brněnský hrad poblíž centra města spadá. Podle něj bude příští rok o hledání řešení a kompromisů s hasiči a také samozřejmě památkáři.
Ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha se k možné střeše nad nádvořím nechtěl v tuto chvíli blíže vyjadřovat. „Zatím jsem neviděl žádné řešení, takže bych v tuto chvíli nechtěl spekulovat. Bude záležet, jaká to bude konstrukce,“ sdělil.
Muselo by se tam i topit, upozorňuje architekt
Podle brněnského architekta Radko Květa ale tento nápad příliš smysl nedává. „Brno má plno kamenných divadel, takže by to pro mě nebyl ten nejdůležitější důvod. Nádvoří je navíc veliké, konstrukce by musela být mohutná, takže by značně konkurovala samotné podstatě hradu,“ poznamenal.
Navíc to podle něj vyvolává požadavky na vnitřní prostředí, ať už by byla zima, nebo teplo. Tedy v jarním nebo podzimním chladnějším počasí nádvoří vytápět, aby divákům nebyla zima, v létě naopak klimatizovat, aby pod střechou nebylo nesnesitelné vedro.
Bylo by vhodné zastřešit nádvoří na Špilberku?
Proti záměru v současnosti nicméně není ani brněnský opoziční zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti), který měl kulturu na starosti v minulém volebním období. „Když by se střecha udělala citlivě, může to být ku prospěchu památky,“ podotkl.
Vedení hradu si s myšlenkou pohrává už dva roky. Předloni v prosinci vyhlásilo studentskou soutěž. Vítězkou se pak o půl roku později stala studentka brněnského Vysokého učení technického, která přišla s návrhem stahovatelné plachtové konstrukce.
Není to však první ambiciózní návrh vedení hradu. Šolc ještě před pár lety prosazoval i lanovku, která by lidem lépe zpřístupnila památku na kopci. Jenže vypracováním studie vše skončilo a dnes i kvůli vysokým nákladům leží tento plán v šuplíku.
