Ještě loni v srpnu stál zemědělec Svatopluk Müller nad svými pozemky se zoufalstvím ve tváři. Na jednom metru čtverečním napočítal osm děr, které vyhrabali hraboši. Tehdy prohlásil, že za třicet let, co hospodaří, takové přemnožení nezažil.
Letos na stejném místě po všudypřítomných hlodavcích není ani památky. „Musím to zaklepat. U nás už hraboš skoro není, a když, tak v minimální míře,“ pochvaluje si jednatel společnosti Zemagro, která na Hodonínsku obhospodařuje 3 700 hektarů půdy.
Podobně zmizel nenasytný škůdce také z dalších míst v kraji. Co přesně za jeho úbytkem na konkrétních pozemcích stojí, však zemědělci odhadují stěží. Někteří to přisuzují deštivějšímu počasí letošního jara, jiní přirozenému zániku hraboší populace, pomohlo i kontroverzní využití jedu Stutox.
„U nás hraje roli víc faktorů. Možná došlo u hrabošů k nějaké infekci, která způsobila degradaci populace. A dostali jsme povolení k aplikaci Stutoxu,“ podotýká Müller.
Využití jedu umožnilo ministerstvo zemědělství po nátlaku až v únoru. A podnik z Hodonínska jej hned v následujícím měsíci aplikoval.
„Dohodli jsme se s myslivci, že po dobu působení hlídali se psy naše pozemky tak, aby se tam nedostali například dravci a aby nedošlo k nežádoucí otravě. A neměli jsme v tomto směru jediný problém,“ líčí Müller, jehož společnosti loni hraboš způsobil na úrodě asi patnáctimilionovou škodu. Další v hodnotě pěti až sedmi milionů představuje řepka a pšenice, kterou kvůli škůdci museli zaorat ještě před sklizní.
Nákazy, predátoři, málo potravy
To, že počet hrabošů půjde po roce dolů, prorokovala už loni řada zoologů. Podle nich jde o přirozený proces, kdy po kalamitním roce přichází zásadní pokles.
„Na jaře ještě může být hraboší populace silná, ale v průběhu roku její početnost pořád klesá,“ sděluje Emil Kadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Letní pokles přitom způsobuje řada faktorů. „Když dojde ke zvýšení populační hustoty, jsou vyšší interakce jedinců mezi sebou. Tím pádem se přenáší nákazy, šíří se paraziti. V místě, kde jsou přemnožení hraboši, se také shlukují predátoři. Časem se sníží potravní základna, takže hraboši nemají co jíst. To jsou všechno činitelé, kteří brzdí růst populace a nastartují pokles,“ říká Kadlec.
O přirozeném úbytku je přesvědčen i ekolog Vladimír Melichar. Podle jeho pozorování jsou počty hrabošů v místech, kde jich loni byly desítky, mizivé. Výsledky terénního průzkumu z počátku května, kdy sledoval výskyt hlodavců na několika místech jižní Moravy – namátkou v Brně, Sokolnicích, Rajhradě, Hustopečích, Břeclavi, Hodoníně či Čejči – publikoval na Facebooku.
„Výsledek je zcela jasný. Počty hrabošů jsou na minimu. Tam, kde jich loni na jedné linii bylo za noc odchyceno třicet, jsou letos s bídou jeden či dva. Zkoumal jsem pole s obilím, kukuřicí i řepkou, příkopy, ruderální stanoviště i přirozené stepi. Všude je to stejné. Hraboší populace zákonitě zkolabovala, přesně jak jsme předpovídali,“ oznamuje Melichar.
Výsledky pozorování jsou přitom srovnatelné v lokalitách, kde mohl být použit Stutox, i tam, kde by na něj zemědělci nikdy povolení nedostali.
Stále hrozí lokální škody
Optimistické zprávy je však potřeba brát s rezervou, jižní Morava z hraboší kalamity ještě zdaleka není venku. Zatímco u těch zemědělců, kteří se s drobnými škůdci trápili loni, se situace výrazně zlepšuje, na dalších místech jich naopak nekontrolovatelně přibývá.
„Mám signály, že třeba kolem Veselí nad Moravou nebo Blatnice pod Svatým Antonínkem se hraboši přemnožují. Takže je to oblast od oblasti,“ nastiňuje Müller.
Potvrzují to i aktuální čísla Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). „V řadě lokalit hraboš úplně vymizel, naopak na některých polích s obilninami je možné pozorovat vyžraná kola. Stále platí, že se hraboš vyskytuje mozaikovitě a lokálně může i v tomto roce způsobovat škody,“ upozorňuje mluvčí ústavu Ivana Kršková.
„V oblastech, kde populace dosáhly extrémních výskytů, by se situace neměla opakovat. Naopak tam, kde byly zaznamenány nižší hodnoty, lze letos očekávat gradaci,“ doplňuje.
Nyní je podle Krškové patrný pokles početnosti hraboše ve všech krajích. „Potenciál pro nárůst však evidujeme v Jihomoravském a Jihočeském kraji, kde se průměrná intenzita výskytu pohybuje na úrovni čtyřnásobku prahu škodlivosti,“ přibližuje mluvčí.
Celorepublikově se výskyt hrabošů pohybuje na 1,7násobku prahu škodlivosti, což znamená, že tito hlodavci vytvoří zhruba 83 aktivních děr na hektar. Na jižní Moravě je to však stále až 200 děr.
9. srpna 2019 |
