Po třech letech klidu populace hraboše polního znovu graduje. Tito hlodavci, od myši dobře rozeznatelní podle kratšího ocasu, žijí v koloniích v rozvětvené síti nor až půl metru pod zemí. Jako býložravci jdou hlavně po zelených částech rostlin a zemědělci se opět obávají, že jim „spasou“ úrodu.
„Pozoruji je i právě teď z okna. Už když jsme orali, bylo vidět, že to bude špatné. Zdá se, že to vygraduje ve žních,“ obává se Radek Vocílka ze Zemědělského družstva Olbramkostel na Znojemsku.
Podobná hlášení přitom přicházejí ze všech částí kraje.
Vláhy je dost a hrabošů méně, jihomoravští farmáři si ale zakazují euforii |
Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) dosahují hraboší populace nejvyšších hodnot právě na jižní Moravě, kde se průměrně vyhouply na 1 292 takzvaných aktivních východů z nor na hektar. To je šestapůlnásobek prahu škodlivosti – tedy číslo odpovídající hodnotám kalamitních let.
„Výjimkou nejsou počty přesahující deset tisíc východů z nor v porostech řepky nebo ječmene na Brněnsku,“ poukazuje mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Vývoj podle počasí na konci zimy
Jak upozorňuje zemědělec Jaroslav Hrdý z AGRO Vnorovy na Hodonínsku, výskyt hraboše v této části roku není obvyklý. „Teď je ale vidět hodně, u nás v porostu vojtěšky, pšenice, řepky. Je to asi poměrně teplou zimou,“ míní.
Vliv počasí na přemnožení škodlivého hlodavce zmiňuje i Kršková. Další vývoj podle ní závisí na tom, jak bude v únoru a březnu, kdy začnou rostliny regenerovat a vegetovat.
Vocílka z Olbramkostela by byl nejraději, kdyby se střídal déšť a mráz. „To se jim nelíbí, i hraboši můžou umřít na respirační obtíže. Ale počasí to může jen pomoct zbrzdit, jinak musíme sypat, nikdo si už nenechá sežrat svoje živobytí,“ hlásí. Sypáním má na mysli aplikaci rodenticidu Stutox II, tedy pesticidu k hubení hlodavců, do nor.
Hraboši se vrátili na jih Moravy. Zemědělci je opět plošně hubí jedem |
„Je nezbytné sledovat rostlinolékařský portál, kde jsou aktuální údaje o početnosti hrabošů ve všech okresech. Pokud zemědělec zjistí, že hrozí vysoký početní stav, měl by sám zkontrolovat své pozemky, aby zavčas odhalil nárůst populace. Nyní je nejvhodnější doba pro zásahy proti hrabošům všemi povolenými prostředky. Kromě aplikace rodenticidu i agrotechnickými zásahy,“ radí vedoucí Ústavu zoologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Josef Suchomel.
Ovšem v některých případech mají zemědělci i tváří v tvář hrozící pohromě svázané ruce. Třeba na polích Zemědělského družstva Sokolnice na Brněnsku žijí kromě hraboše také chránění hlodavci jako sysel a křeček. Družstvo chce stanoviska od Agentury ochrany přírody a krajiny i krajského odboru životního prostředí, a pokud nedostane povolení k užití Stutoxu II, bude po státu požadovat náhradu.
„Stát by si měl ujasnit, co vlastně chce. Zda posilování populace hrabošů, nebo udržení zemědělské produkce. A pokud si vybere první variantu, pak by měl hradit škody. My jsme provedli maximální možná opatření, tedy instalaci berliček a hluboké zpracování půdy. Zdá se však, že tato opatření selhávají,“ popisuje Josef Umlášek ze Sokolnic.
Nechtějí čekat na vrchol křivky
Ve stejné situaci se nachází i Agrodružstvo Rakšice na Znojemsku, kde se také vyskytli chránění hlodavci, a tak si zde hraboš vesele pochutnává hlavně na ozimém máku a pšenici.
„Nezbývá nám než prevence, tedy vysoká technologická kázeň, hlubší zpracování a vysoký výsevek, protože přehuštěné porosty se po řádění hrabošů lépe zregenerují. Tato opatření jsou však funkční pouze v případě, kdy populace hrabošů nemá optimální podmínky k růstu,“ sděluje agronom Daniel Pásek.
Hraboše kolem Brna trávila firma Bonagro, jed mohl zahubit i zajíce |
Výše zmíněnými berličkami jsou míněna dřevěná „téčka“, jimiž zemědělci lákají na své pozemky dravce. Ti si na ně sedají, aby načerpali síly a lépe se jim vzlétalo, a přitom loví. Podle odborníka Suchomela toto opatření podložené studií zabírá nejvíc právě teď v zimě, kdy se hlodavci rozmnožují nejméně.
„Od jara, jakmile se výrazně oteplí a rozmnožování hrabošů se nastartuje, začne vliv predátorů významně zeslabovat a postupně s pokračujícím nárůstem početnosti hrabošů ztratí na významu. Dravci prostě gradaci nezastaví,“ upozorňuje. Kromě ptáků si na hraboších pochutnávají třeba i lasičky, lišky nebo kočky.
Zemědělci se shodují, že před třemi lety se kritická situace s drobnými jedlíky vyřešila sama. „Když jich je moc, nejspíš se stresem přestanou rozmnožovat a populace začne padat. Nikdo ale nechceme čekat na vrchol křivky. Hospodaříme na půdě a potřebujeme prodat úrodu, ne abychom je živili,“ oznamuje Vocílka.
„Dnes už se nebojíme Stutox II používat. Měsíc si dáme na to, abychom s ním aspoň jednou pole prošli. Tím se sníží základna plodných matek a pyramida se trošku zbrzdí. Ale i kdybychom zničili dvě třetiny, stejně tam zůstanou,“ podotýká.
Aplikovat jed umí i stroje, většina zemědělců to však dělá ručně. Což je ovšem pracné a člověk na to musí být proškolený. A i zde hraje roli počasí. „Aplikace za vlhka urychluje rozpad granulí a stává se tak neúčinnou,“ zmiňuje Kršková.