Hobžovi rozšiřují výrobu brambůrek ze Strážnice, zatím na čtyřnásobek

  12:32
Rodina Hobžových vyrábí ve Strážnici brambůrky už více než třicet let. Poslední rok se však do dějin jejich podniku zapíše jako významný milník.

Stávající ředitelé Petr a Libor Hobžovi, kteří chodili do podniku už jako malí kluci, výrobu rozšiřují takovým způsobem, jaký nemá v historii firmy obdoby. Za 140 milionů korun zčtyřnásobují kapacitu výroby.

Zatímco ještě před rokem touto dobou vyráběli zhruba 500 kilogramů hotových brambůrek za hodinu, s novou linkou už to budou dohromady necelé dvě tuny, za den zhruba třicet tun.

„Novou technologii máme nainstalovanou zhruba ze dvou třetin, poslední nás čeká teď na podzim. Jedná se o segment balení a distribuce,“ líčí obchodní ředitel rodinného podniku Petr Hobža, jehož Strážnické brambůrky dnes lidé najdou prakticky ve všech obchodních řetězcích v České republice.

I kvůli tomu, že zatím nemají vše hotové, nevyrábí zmíněné obří množství brambůrek. Menší linka, již dosud využívali, je dočasně mimo provoz. Nestačili by totiž balit na pásech se hrnoucí lupínky. Místo čtyř balicích strojů jich v blízké době v hale vyroste rovnou dvanáct. 

„Dneska jsme v jednu chvíli schopni vyrábět jen jednu příchuť, kdežto nové balicí stroje budou mít svůj vlastní dochucovací systém. To by bylo dnes rizikové z hlediska vzájemné kontaminace. Nově však budeme mít nejmodernější systém, který odsává veškerý vzduch kolem balení a kontaminaci se tak zabrání,“ odhaluje další změny šéf firmy. 

Rozšíření příchutí však nechystají, ty stávající si podle bratrů Hobžových našly své zákazníky a na trhu se osvědčily.

U Američanů vede česnek

Jedničkou jsou celkem očekávaně solené brambůrky, jinak je tomu však ve Spojených státech, kam ze Strážnice také proudí velké množství krabic.

„Tam jsou jako jednička česnekové, i když se na tuto příchuť nejdříve dívali tak trochu přes prsty kvůli česnekovému aroma,“ doplňuje Hobža. Vyváží také na Slovensko, do Maďarska, Německa nebo Polska.

Do razantního rozšíření výroby se rozhodli jít kvůli rostoucí poptávce právě v zahraničí. V České republice mají zhruba čtvrtinu trhu, kterou si chtějí udržovat a příliš nezvyšovat, aby nebyli na místní ekonomice závislí. Když stáli před rozhodnutím o investici, nebáli se toho, že by neměli odbyt nebo naopak že by neměli kde nakupovat brambory.

„Takové plány se musí připravovat několik let ve spolupráci se zemědělci, protože i na brambůrky potřebujete speciální odrůdu a nemůžete brát jakékoli,“ přibližuje Hobža.

Nevnímá tak, že by skok v rozšíření výroby byl na firmu o padesáti zaměstnancích a obratu kolem 200 milionů až příliš velký.

„Spíš naopak už teď přemýšlíme nad tím, že je to málo. Celý projekt je připraven na to, že jsme schopni výrobu v poměrně krátké době opět navýšit na dvojnásobek,“ prohlašuje Petr Hobža. 

Jeho bratr Libor ho doplňuje, že už existují k těmto plánům více než jen skici. Oba počítají s tím, že v průběhu dvou až tří let budou produkovat čtyři tuny brambůrek za hodinu. Tím by se nejspíš dostali i před známou českou značku Bohemia Chips.

„Myslím, že už dneska jsme na tom s produkcí podobně,“ odhaduje Petr Hobža.

Žádné chipsy, ale brambůrky

Pokud by ale někdo před bratry Hobžovými řekl, proč se jejich rodiče rozhodli vyrábět zrovna chipsy, okamžitě ho opraví, že žádné chipsy nevyrábí ani nikdy nevyráběli. Jsou to jedině brambůrky. 

Ostatně na tom postavili i svůj reklamní slogan. A hned vysvětlují, jaký je mezi oběma produkty rozdíl.

„U chipsů probíhá blanšírování, což my neděláme. Jde o proces, kdy se bramborové lupínky po omytí ještě vaří. Tím se sice zbavíte zmetků před smažením, ale zároveň budou brambory i bez typické chuti, kterou jim dodává škrob,“ vysvětluje šéf firmy.

Ve Strážnici dnes za den zpracují zhruba 50 tun brambor. Hromada postupuje přes škrábání na mytí a následně na smažení. Výpary, které při smažení vznikají, ale hala není nasáklá. Ani v okolí podniku není cítit, že je uvnitř skrytý obří „friťák“.

„Jde o uzavřený systém cirkulace odpadních par, jejichž opětovné použití vede k minimalizaci emisí,“ doplňují Hobžovi.

Odpadním teplem tak například znovu ohřívají olej ke smažení brambůrek. Ještě před odvodem ven míří veškeré páry do speciálního kotle, kde je za vysokých teplot spálí a komínem už odchází jen dým bez zápachu.

Navíc brzy nezůstane jen u brambůrek. Jakmile dokoupí balicí stroje a výrobu přesunou do nové haly, uvolní se jim ta stará, kde plánují zcela nové zboží. 

„Přemýšlíme o výrobě krekrů nebo podobných produktů,“ dodal Petr Hobža. Zatím o plánech mluví jen velmi opatrně, ale je zřejmé, že ze Strážnice už nebudou v obchodech lidé vídat jen brambůrky.

Autor: