Například dudci chocholatí, jedni z nejnápadnějších českých ptáků, v nich letos vyvedli 25 mláďat, což je o 16 víc než loni.
Na jižní Moravě nacházejí vhodné životní podmínky zejména díky teplému klimatu a biotopům, jejich obvyklým obydlím jsou však dutiny ve stromech, jichž je tu málo. Členové Českého svazu ochránců přírody v Břeclavi proto už šest let staví takzvané dudníky, tedy dřevěné budky s malým otvorem, které tito ptáci vyhledávají.
„Letos si pro hnízdění vybrali pět z nich. Přestože snášejí obvykle pět až sedm vajec, zdaleka ne všechna vylíhlá mláďata se v konkurenci mezi sourozenci prosadí a z hnízda úspěšně vylétnou. Tak tomu bylo i v letošním roce, přesto se jim podařilo vychovat pěkný počet mladých,“ sděluje člen svazu Libor Opluštil.
Lidé to myslí dobře, ale v jádru jsou přírodní analfabeti, říká zachránce zvířat |
Absence některých druhů ptáků může mít negativní dopady také na zemědělství. Mnoho z nich se řadí mezi přirozené nepřátele polních hlodavců, zejména hrabošů, kteří mohou výrazně poškodit úrodu. Řeč je zejména o dravcích a sovách jako poštolka obecná nebo kalous ušatý. I jim ochranáři zajišťují budky.
Poštolky, kalousi i puštíci
Na rozdíl od dřevěných dudníků se v tomto případě jedná o obydlí vytvořená z plastových kanystrů i o velikosti 30 až 50 litrů, která v přírodě vydrží i 20 let. Dosud se podařilo nainstalovat přes dvě stovky těchto provizorních příbytků.
„Zajistit prostředky na péči o takto rozsáhlou kolekci budek není jednoduché, ale i letos se podařilo pokrýt alespoň část nákladů z dotačního programu Ochrana biodiverzity, který zaštituje právě Český svaz ochránců přírody,“ zmiňuje Opluštil.
Kálející opeřence chtějí nahnat do holubníků, vajíčka jim vymění za atrapy |
Péči tak ochránci věnovali 80 budkám, přičemž zjistili, že obsazeno bylo 47 z nich. Nejčastějšími obyvateli byli právě poštolky a kalousi ušatí, využili je ale i puštíci obecní.
V jednom případě se tu netradičně vylíhla i sojka obecná. „Ta si na rozdíl od ostatních jmenovaných druhů dokáže hnízdo sama postavit, pro ty ostatní musí ochránci přírody dávat do budek výstelku tvořenou směsí pilin, hoblin a suché trávy. Ne všechna hnízdění se ale vydaří. Někdy ptáci opustí kvůli rušení snůšku vajec, jindy hnízdo vyplení kuna skalní nebo dospělí ptáci během hnízdění zahynou. Letos byl zaznamenán jen jeden případ, kdy kalousi opustili v budce svou snůšku,“ přibližuje Opluštil.
