Telefon i dynamit. Absolon odhalil tajemství krasu přesně před 120 lety

  14:12
Z dobrodružné výpravy nadšených mladíků se zrodil turistický fenomén. Dnes je to přesně 120 let od chvíle, kdy se speleolog Karel Absolon poprvé spustil na dno propasti Macocha. Začala se tak psát nová kapitola v historii Moravského krasu, do kterého právě díky boskovickému rodákovi už v následujících letech zavítaly statisíce turistů.

V průběhu 20. - 30. let 20. století tým Karla Absolona v Punkevních jeskyních nasadil nejmodernější techniku a tajemství Macochy pokořili silou strojů. Fotografie zachycuje potápěče T. K. Divíška, jak se noří do jezírka na dně Macochy. | foto: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum

„Bylo to dobrodružství mladých badatelů. Tehdy byl Absolon ještě student přírodovědecké fakulty a kromě kolegů tam s ním lezl i budoucí malíř Otakar Kubín anebo třeba mladý Jiří Mahen,“ popisuje kurátor Moravského zemského muzea Petr Kostrhun.

I když do propasti, jejíž suchá část měří přes 138 metrů, sestoupili první badatelé už dvě století před Absolonem, až díky jeho výpravám se z přírodního úkazu stalo jedno z nejnavštěvovanějších míst na jižní Moravě.

Macocha učarovala Absolonovi, už když ji v roce 1888 poprvé navštívil se svým dědečkem – známým moravským archeologem Jindřichem Wankelem. O třináct let později se vypravil na její dno vyřešit záhadu, na kterou se snažili přijít už mnozí výzkumníci před ním: kam se ztrácí ponorná říčka Punkva. Věřil, že se v podzemí spolu s jejím pramenem ukrývají i kilometry chodeb s krápníky.

„Na rozdíl od předchozích výprav začal Absolon používat v Macoše vědecké přístroje k odbornému měření. Průkopník byl také v tom, že spolu se svým týmem zůstal v propasti opředené pověstmi o sebevrazích stanovat až pět nocí,“ poukazuje Kostrhun s tím, že do té doby se lidé odvážili pouze k jednorázovým sestupům ze strachu z možných jedovatých plynů a mýtů.

Používal technické vymoženosti

Absolon svými výzkumy položil základy systematického vědeckého bádání v Moravském krasu. „Pomáhal si různými technickými vymoženostmi. Nechal ke dnu instalovat kovové žebříky, pracoval s potápěči a také si do Macochy natáhl telefonické vedení,“ líčí vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Průzkum podzemního toku Punkvy trval přes třicet let a Absolon k němu využíval i extrémně těžkou techniku.

„Později, jako známý profesor, si mohl dovolit nasadit na řeku Punkvu obrovská čerpadla, která snížila hladinu o mnoho metrů, a následně vystřílel tunel dynamitem,“ odhaluje Kostrhun s tím, že právě v tomto tunelu se už přes sto let plaví turisté z celého světa.

Právě za používání dynamitu a přílišné propagování Moravského krasu je Absolon některými odborníky kritizován, právě díky němu se však tato přírodní památka stala vyhledávaným turistickým centrem.