Ponechat si potrubí, nebo jej svěřit „okresní“ firmě? To je otázka, na kterou budou o víkendu v obci o 920 obyvatelích hledat odpověď.

Starosta Karel Knesl (Prosperita pro Heršpice) podporuje převod na firmu Vodovody a kanalizace Vyškov, díky čemuž obec přestane mít starost s obnovou potrubí. Naproti tomu opoziční sdružení v čele s Pavlem Řihákem (Rozvoj Heršpic), které má v sedmičlenném zastupitelstvu o jedno křeslo méně, přesvědčuje místní, že nejlepší bude vše ponechat v majetku obce, protože převodem by politici ztratili moc nad určováním ceny vody.

Po referendu chystají studii a mění okna. Koupená zbrojnice slouží jen jako sklad

Její výši dnes mohou Heršpickým mnozí závidět. Za vodné platí místní jen zhruba 45 korun za kubík, se stočným jde zhruba o stovku. V obcích, kde provozují vodovod vyškovské vodárny, platí lidé zhruba o dvacet korun za kubík víc.

Jenže takto nízká cena byla doposud na úkor přípravy na budoucí nevyhnutelné opravy.

„Od nového roku nám vzniká povinnost odkládat veškeré peníze z vodného do fondu, z něhož se pak bude platit obnova vodovodů. Dosud se sice odkládalo, ale málo, a bylo možné vždy další výdaje dorovnat z obecního rozpočtu. To už teď nepůjde,“ přibližuje starosta Knesl s tím, že je nutné skokově zvýšit cenu na zhruba 65 korun za kubík, tedy dostat se na úroveň vyškovských vodáren. Růst vychází na zhruba třicet procent.

Opozičník Řihák s tímto zvýšením nemá problém. Podle něj takový skok chápou i místní a jsou jej ochotni akceptovat. „Nedává mi však smysl v takovém případě převádět vodovod mimo majetek obce. Nejsme na nikom závislí, máme dokonce tři vydatné zdroje vody,“ podotýká. A tvrdí, že kdyby se v blízké době vyměnila za pár desítek tisíc stávající čerpadla ve studních, může to přinést obci úspory ve stovkách tisíc korun ročně za elektřinu.

Starosta obce však má obavy, že jedno skokové zdražení nepostačí a s cenou bude nutné jít každý rok nahoru o dalších šest až sedm procent. „Musíme být totiž nad inflací o zhruba pět procent,“ sděluje.

Podle něj musí Heršpice do deseti až patnácti let investovat do vodovodů patnáct až dvacet milionů korun, což je suma blížící se ročnímu rozpočtu obce. Po čtyřiceti letech by mělo jít v dnešních cenách o částku osmdesát milionů. „Potrubí je dneska zhruba v polovině své životnosti,“ říká Knesl, zatímco Řihák mluví o třetině.

Knesl připouští, že část místních je přesvědčena o tom, že sama obec dokáže provoz vodovodů řídit efektivněji, a tak nebude nutné zdražovat tolik, jak by jí určovaly vyškovské vodárny. Sám je ale opačného názoru. Upozorňuje, že v Heršpicích se na opravu jednoho metru vodovodu musí skládat méně lidí než třeba na sídlišti ve Vyškově. „Ve výsledku bychom tak naopak my mohli mít cenu vyšší,“ varuje.

Rozdíl dělají kilometry potrubí

Jaký je rozdíl cen mezi venkovem a městem, lze vidět i u velkých vodáren přímo v Jihomoravském kraji. Zatímco v Brně lidé za vodné a stočné zaplatí dohromady 107 korun, na Blanensku je to bezmála 150 korun. Důvodem je právě fakt, že se tam musí rozvádět kilometry potrubí do malých sídel pro „pár“ lidí.

Celkem tamní svazek sdružuje 114 obcí, přičemž většina z nich nemá ani 500 obyvatel. Není tady ani žádný velký průmyslový odběratel vody.

„Spotřeba v okrese Blansko je proti průměru v Česku nižší o pětinu. O těchto dvacet procent by se mohla ponížit cena vodného a stočného v případě, kdy by spotřeba byla stejná jako průměr,“ stojí v komentáři k výši ceny pro tamní členské obce.

Kvůli suchu se ve vsi nedá stavět, noví odběratelé se nesmí připojit na vodovod

Například ve čtyřtisícovém Rájci-Jestřebí na Blanensku však platí obyvatelé za vodu jen zhruba 111 korun za kubík. O vodovody se totiž stará přímo město. „Není nutné, abychom pro příští rok zdražovali. Cena zůstane stejná jako loni,“ oznamuje ředitel provozovatelské městské společnosti Petr Klimek. Podle něj se fond na obnovu majetku v tuto chvíli plní dostatečně.

Jestli by tak výhodně proti okolí dokázali dál vodu prodávat i v Heršpicích, je otázka. Jiří Piňos jakožto šéf společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, kterou téměř ze sta procent vlastní samy obce, možným úsporám a efektivnějšímu provozu v rukou obce nevěří.

Jeho vyjádření je celkem očekávatelné, protože pokud by Heršpice „vsadily na sebe“, přišla by jeho firma o možné nové zákazníky, potažmo i majetek v podobě zdrojů vody, jež se u obce nacházejí. „O těch ale nikdy nebyla primárně řeč,“ tvrdí. Opoziční zastupitel Řihák naopak míní, že vodárny mají zálusk právě na studny.