Na plánovanou atletickou halu chybí Brnu miliony, stavět nejspíš nezačne

  8:24
Vedení Brna nejspíš stopne stavbu nové atletické arény za 800 milionů. Pokud od státu nedostane jasný příslib peněz, v létě projekt dotáhne jen do stavebního povolení a firmám řekne, ať nestavějí.

Plán na třípatrovou arénu v brněnských Bohunicích počítá s 200 metrů dlouhým běžeckým oválem, osmi sprintérskými drahami a sektorem pro skok do dálky, výšky, o tyči, trojskok a vrh koulí. | foto: Magistrát města Brna

Už v lednu měli podle původního plánu dělníci začít stavět atletickou halu pro
2 200 diváků v Bohunicích a ke konci příštího roku si moderní zázemí mohli užít první sportovci. Alespoň to slibovala smlouva ze srpna roku 2018, kterou Brno podepsalo s vítězným sdružením tří firem, které má obří arénu „na klíč“ postavit.

Fotogalerie

Už loni se původní termín o pět měsíců posunul, a teď dokonce reálně hrozí, že projekt úplně padne. 

„Investorem je město a náklady se vyšplhaly z původních 400 milionů na dvojnásobek, od kraje máme slíbených sto milionů, Brno by tak muselo dodat zbytek, což je nereálné. Bez podpory státu to nepůjde. Projektu fandíme, ale nedovedu si představit, že bychom halu zaplatili ze svého,“ uvedl náměstek brněnské primátorky pro investice Robert Kerndl (ODS).

A tak se může snadno stát, že třípatrová aréna s dvě stě metrů dlouhým běžeckým oválem, osmi sprintérskými drahami a sektorem pro skok do dálky, výšky, o tyči, trojskok a vrh koulí zůstane „na papíře“. Stát sice slibuje, že peníze dá, ale neví kolik a kdy. 

„Šance určitě existuje, akce je zařazena do Národního investičního plánu,“ řekl Ivo Lukš, místopředseda Národní agentury pro sport (NAS), pod kterou od letošního ledna spadá sportovní financování. 

Podle něj jsou investiční programy pod novou organizací teprve v přípravě a nelze předjímat jejich výsledky. „Kolik stát přispěje, pokud tedy přispěje, nelze v současné době říci,“ dodal.

Termíny neladí, peníze od státu by „přitekly“ pozdě

Jenže Brnu čas nezbývá. O tom, zda bude, či nebude stavět, musí rozhodnout už ve chvíli, kdy sdružení firem Imos Brno, Hochtief CZ a Sport Construction přinese městu stavební povolení, což se stane do konce dubna, pak má brněnská vláda ještě dva měsíce „na rozmyšlenou“. 

Proč cena strmě vzrostla?

Cena plánované atletické haly, která má vyrůst v brněnských Bohunicích, vyrostla oproti původním odhadům na dvojnásobek. 

Podle náměstka pro investice Roberta Kerndla (ODS) je to proto, že město při soutěžení zhotovitele zvolilo nákladnější cestu. „Zhotovitel si stavbu sám musel doprojektovat a sehnat potřebná povolení, což stavby obvykle prodraží až o pětinu,“ vysvětlil Kerndl s tím, že se k původní ceně přičítá ještě výstavba parkoviště. To původní návrh vůbec neřešil. 

Oproti tomu Richard Mrázek (ANO), který měl investici za minulé koalice na starosti, říká, že původní cena vycházela pouze z průzkumu trhu. „Teprve potom jsme dělali studii a na jejím základě vypsali výběrové řízení. Konečná cena tak narostla ze 400 milionů korun na 670 milionů bez DPH,“ reagoval Mrázek. 

Podle něj však není nutné nové parkoviště stavět, protože v místě už parkovací plochy existují, třeba u obchodního centra.

Konečný verdikt musí vyhlásit v červnu. A to neladí s termíny agentury. Ta totiž vyhlášení dotačních programů plánuje teprve na druhé či třetí čtvrtletí roku. Peníze by tak v případě zelené pro halu „připluly“ ještě později.

Náměstek brněnské primátorky pro sport Petr Hladík (KDU-ČSL) má tedy jasno. „Kdo by stavěl barák za osm milionů, když na něj má jenom jeden?“ ptá se Hladík. Pokud stát nedá jasný příslib, město projekt dotáhne jen do stavebního povolení. 

„Budeme mít vše v mašličkách, řekneme firmám, ať nestaví, a počkáme na verdikt. Jakmile přijde, jsme schopní soutěžit stavbu znovu. Je to zbytečné zpoždění, ale padá čistě na hlavu státu, na premiéra, na Národní sportovní agenturu,“ poznamenal Hladík.

Vedení Brna nemá odvahu, říká šéf atletického svazu

Pro Český atletický svaz je přitom stadion v Brně v tuto chvíli nejdůležitější záležitostí. „Jde o druhé největší město a sportovní infrastruktura je naprosto nedostatečná,“ prohlásil předseda svazu Libor Varhaník

Haló kvůli pozemkům

S přípravou stavby atletické haly je spojená směna parcel, která vyvolala pozdvižení na brněnském zastupitelstvu i mezi lidmi. 

Vedení magistrátu v čele s hnutím ANO se totiž na počátku roku 2017 dohodlo s firmou CD XXI, že za přenechání pozemků pod plánovanou arénou získá čtyři městské parcely v různých částech Brna a pavlačový dům v centru. 

Plochy v Bohunicích o rozloze téměř 17 tisíc metrů čtverečních znalci ocenili na necelých 80 milionů. Nemovitosti města o pět a půl milionu výš s tím, že rozdíl firma doplatí. 

Tehdejší opoziční zastupitelé z ČSSD a KSČM se ale postavili proti a tvrdili, že je směna pro město nevýhodná. „Brno prodělá, protože odhad nikdy není přesný,“ radil tehdy sociální demokrat Oliver Pospíšil, který je dnes opět ve vedení města. 

Někteří zastupitelé označovali směnu za Jaltu II s odkazem na rok 2006, kdy Brno získalo palác na Dominikánském náměstí za 78 milionů korun, ale zároveň přišlo o atraktivní domy a parcely. Přesto dohoda ohledně pozemků pro halu prošla. (pro)

V Brně je podle něj 4 500 evidovaných atletů a geometrickou řadou roste zájem dětí od 5 do 12 let.

„Musíme je ale odmítat, protože nemají kde trénovat, a větší soutěže se musí přesouvat do Prahy nebo Ostravy,“ vysvětlil Varhaník.

Podle něj město zkrátka nemá odvahu stavbu spustit bez příslibu státu.

„Rozumím tomu, ale spadli jsme do hluchého období, kdy ministerstvo školství už nekoná, protože od Nového roku je sport v gesci Národní sportovní agentury. A ta ještě nekonala, protože teprve vzniká,“ zdůvodnil Varhaník.

Na rozdíl od města nevidí v garanci státu problém. „Na to, aby letos začali, peníze mají. Ale největší balík je potřeba až v roce 2021, kdy už bude mít agentura vlastní peníze a pro stavbu, která už poběží a bude mít strategický význam, je určitě uvolní,“ domnívá se Varhaník.

„Sto milionů slíbil kraj, očekávali jsme vypsání dotačního programu z ministerstva ve výši zhruba 250 milionů, což se nestalo. Zbytek mělo doplatit Brno. Nicméně i tak by město mělo stavbu zahájit, protože dříve či později NAS programy pro regiony vypíše,“ tvrdí Vokřál. A současnému vedení Brna vyčítá nedostatek snahy.Stejný přístup by zvolil i brněnský exprimátor Petr Vokřál (ANO), jehož koalice projekt atletické arény rozjela. Podle něj bylo financování zajištěné, ale ministerstvo nakonec nevypsalo dotaci. 

To Hladík odmítá. „Od komunálních voleb v roce 2018, kdy projekt přešel pode mě, proběhly desítky jednání s ministerstvem školství a vznikající agenturou, oslovili jsme premiéra i ministryni financí, ale zatím bez jasného výsledku,“ shrnul náměstek primátorky.

A tak jsou dnes atleti nejen v Brně v nejistotě. Halu totiž mají využívat i oddíly
z jižní Moravy a Vysočiny, svaz s ní počítá pro mistrovství republiky a mezinárodní mítinky.

A čeká na ni také Masarykova univerzita, která ji chce využít pro studenty a naproti aréně plánuje například menzu či konferenční prostory, jež by v případě vrcholných akcí poskytly sportovcům další zázemí.