Motocykly Paulíček fotografuje přesně třicet let, po roce 2000 se stal držitelem stálé akreditace pro celý šampionát MotoGP. Díky tomu byl i v roce 2004 u trati v brazilském Riu, kde mu i náhoda „přihrála“ jeho nejúspěšnější snímek.

„Valentino Rossi tam po třech letech spadl v závodě a nikdo jiný než já u toho nebyl. Tehdy fotka obletěla světová média, byla všude, Valentino ji použil v jedné ze svých knih. A já jsem také vydělal slušné peníze,“ ohlíží se brněnský šedesátník. S kolegou, s nímž tehdy pracoval, inkasovali na 300 tisíc korun. „Kamarád mi poradil, abych fotku neprodal agenturám, ale každému z médií zvlášť. To se osvědčilo. Vydělal jsem na celý rok focení mistrovství světa,“ vypráví Paulíček.

Piloti jsou teď egoisti, říká fotograf motocyklového MS Paulíček

Přiznává, že velkou roli sehrála jeho pověstná bohorovnost, která ho v životě provází. „Šel jsem fotit na místo nejblíž boxům. Byl tam stín, bylo to blízko vodě, to mi vyhovovalo, tak jsem to ‚zapíchl‘ tam. Pak ‚Vale‘ přímo přede mnou lehnul,“ usmívá se fotograf.

Snímků, k nimž má osobní vztah, má ale na výstavě daleko víc. Rossiho fotil často, tedy i při jeho vítězstvích v Brně. Svět MotoGP dokumentoval jak při dění na trati, tak mimo ni. Vyfotil samozřejmě i Jakuba Kornfeila při jeho oslavě 3. místa na Masarykově okruhu v roce 2018.

K českým jezdcům Paulíček měl a má srdečné vztahy. „Nejvíc asi ke Kubovi Smržovi, kterého znám od jeho začátků. Velcí přátelé jsme byli s nebožtíkem Jardou Hulešem, s nímž jsme se navyváděli hodně vylomenin. Vážím si toho, že na moji vernisáž přijel na otočku z Prahy Lukáš Pešek, v Kornfeilově životopisné knize jsou jenom moje fotky. Akorát kdo si knížku koupí, ten v ní žádné neuvidí, protože Kuba je všechny umístil za QR kódy. Už to dělal moderně,“ líčí držitel akreditace i na právě probíhající Grand Prix.

Jeho výstava je prodejní, výtěžek poputuje na konto dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.

Marek Paulíček (vlevo) se snímkem Johanna Zarca (druhý zprava) na akci ve specializované prodejně Bonmoto.

Základní cenou každé fotografie je 1 500 korun a například Rossiho pád už svého majitele za blíže neupřesněnou cenu má. Stejně tak obrázek, na němž se zdraví český jezdec Karel Hanika s legendárním pilotem Nikim Laudou, se již prodal, a to za 15 tisíc korun.

Výstava je otevřena do konce září. Tou dobou bude Paulíček ještě stále brázdit evropské okruhy. Letos už se zúčastnil závodů v Nizozemsku a v Německu, po Brnu se vydá do Rakouska, Maďarska, Misana a Valencie.

Na každém z okruhů má svoje oblíbené místo. „Rád fotím na Red Bull Ringu v Rakousku, taky v portugalském Portimau, miluju italské okruhy nebo australský Phillip Island. Úžasné je to ve španělském Jerezu, kde je ráno naprosto čistý vzduch a dají se tam pořídit úžasné fotky. Naopak v Itálii na Monze se vzduch odpoledne třepe tak, že jsou fotky často mázlé,“ říká.

MotoGP v Brně 2025: jak se dostat na Masarykův okruh po vlastní ose

Poslední dobou si Paulíček oblíbil i focení fotbalu v Ořechově u Brna, kde žije. Stal se i fanouškem tamního týmu, hrajícího jihomoravskou 1.A třídu. „Kluci z mančaftu jsou super kolíci, ožil jsem mezi nimi. Trénuje je bezvadný chlap Bohdan Ryšavý. Z fotbalu je u nás v Ořechově pěkný boom a fotit ho je zase něco jiného než dělat motorky,“ líčí veterán řemesla.

I po třiceti letech ho focení stále baví. „Pokaždé se hrozně těším na to, jak se vrátím domů, stáhnu si fotky do počítače a podívám se, co jsem vyfotil. To mě naplňuje. I když fotím na menších závodech, jsem napnutý, co z toho vyleze,“ přiznává.