„Já nejsem moc espressovej, ale chutnal mi pistáciovej flat white,“ směje se Lukáš při odpočinku v lehátku v chill-out zóně. Sklenku bílého z vinárny Kaple popíjí na čerstvém vzduchu. „Sám mám radši něco slabšího, spíš neutrálního,“ dodává.
Do centra dění se návštěvníci dostávají nenápadným vchodem z ulice. Úzká chodba i schodiště se rozšiřují do sluncem zalitého nádvoří.
Napravo se konají workshopy u velkého kovového stolu, přímo naproti se otevírá rušná hlavní hala připomínající cizokrajné tržiště.
Ochutnává se z nabídky pražíren jako je IG Coffee, Five Elephant, Coffee Spot, LOT nebo Red Fawn. Tajemná kamenná chodba pak ústí až do historické kaple, kde se pořádají přednášky.
Budova sama dodává akci zvláštní kouzlo. Oprýskaná omítka, odhalené cihly, stará dřevěná podlaha i popsané okenní štíty z dřevotřísky působí syrově a poeticky zároveň.
Na nádvoří to voní pikantní asijskou kuchyní. Je libo kimči burger nebo spíš závitky? Anebo něco sladkého? Na odbyt jdou skořicové pletence s kardamomem nebo ořechové baklavy z řecké pekárny Mama Stella.
Češi preferují čistší tóny
Na rozdíl od většího Německa mají Češi dobrou kávu rádi a jsou ochotní si za ni připlatit, hodnotí českou „coffee culture“ barista Humbert z německé pražírny Five Elephant.
Čechům chutnají převážně jemné, čistší tóny brazilské kávy, na rozdíl třeba od Polska, kde je v oblibě fermentovaná příchuť. Výběrové kávy se ujaly ve větších městech jako je Praha nebo Brno. Přesto to jsou právě menší festivaly, kde se lidé zajímají o původ zrn a mají širší přehled, který překračuje českou klasiku „turka“. „Ale určitě se to posunulo,“ doplňuje pražič z IG coffee Josef Husár.
Brno o víkendu probudí výběrová káva. Festival láká na neomezenou degustaci |
Festival letos navštívilo 34 pražíren. Minulý ročník jich čítal 22, což dokazuje, že česká kávová scéna je na vzestupu.
„Za posledních pět až deset let roste zájem o výběrovou kávu. Před pár lety jsme to neznali, to si lidi prostě říkali o kávu. Teď se zajímají i o to, kde se pěstuje,“ říká pořadatel festivalu Tom Coufal.
Obliba experimentální kávy roste
Pro mnohé návštěvníky je káva hlavním programem dne. „Preferuju výrazné ovocné nebo alkoholové tóny. To mě vždy úplně odrovná. Baví mě jako espresso, v mléce nebo na filtru,“ vypráví kávomilka Veronika.
Její festivalový favorit? „Blend kolumbijských Arabic Peach Beach od IG Coffee Roasters. Meruňkové knedlíky v tekuté formě!“ směje se. Druhým objevem byla zrnka Kolumbie z brněnské mikropražírny Chci kofein. „Říkají jim banány v čokoládě a vážně tak chutnají,“ dodává.
Na workshopech nemají o zájemce nouzi. Návštěvník Tomáš popisuje zážitek z cuppingu s barrel-aged kávami. Ty vznikají tak, že se zrna ještě před pražením odloží do sudu, ve kterém se uchovávaly různé lihoviny. „Některé byly macerované po whisky, rumu nebo ginu,“ vypráví.
Mnohem lepší než sladit je kafe lehce osolit. A „turka“ nepijte, radí virální barista![]() |
Rozálie Nováková vede workshop „Voda – důležitější než kafe samotné“. „Můžete mít nejlepší mlýnek, nejlepší kávu, ale když máte kohoutkovou vodu, tak to bude prostě hnus,“ řekla.
Ideální je podle ní potravinářská destilovaná voda převařená v BWT konvici, s tvrdostí kolem 60 ppm na filtr a 120 až 130 na espresso. „Anebo si prostě kupte Dobrou vodu,“ směje se.
Smyslovou senzoriku přiblížil na svém workshopu Patrik Sláma. V tričku „make coffee, not war“ vysvětlil účastníkům, že příchuť tvoří čich, chuť a hmat. Může být slaná, sladká, hořká, trpká a umami.
„Ve vědeckých kruzích se diskutuje o šesté základní chuti, tukovitosti. Za mě spadá pod umami, protože taky zanechává na jazyku tukový filtr,“ řekl. Účastníci mezitím hodnotí několik šálků vody, které expert ochutil solí, cukrem, kofeinem či glutamanem sodným.








