„Brno prodělávalo od druhé poloviny 19. století významný hospodářský a populační rozvoj. Z tohoto důvodu se od počátku 20. století začalo uvažovat o vybudování nového nemocničního zařízení, které by splňovalo stále se zvyšující nároky na zdravotní péči i počty pacientů,“ vysvětluje dnes už bývalý ředitel FN Brno Jan Burian, proč se v Brně začalo uvažovat o stavbě nové nemocnice.
Plány však narušila první světové válka a pak potřeba jiných investic. Stavba tak byla schválena až v květnu 1931.
„Kvůli hospodářské krizi se ale mohli stavaři pustit do práce až v červnu 1933. Ze stejných důvodů bylo rozhodnuto, že výstavba bude v menším rozsahu a ve dvou etapách. A to tak, aby první etapa byla schopna fungovat samostatně, tedy dva chorobinecké pavilony s centrálním příslušenstvím,“ uvádí Burian.
Po válce kapacita nestačila
Slavnostní otevření se odehrálo v roce 1934, přičemž náklady se vyšplhaly až na 14 milionů korun. Za zakladatele je považován Alfons Sovadina, který byl také prvním ředitelem. Hlavním projektantem se pak stal Oskar Poříska. Oba hledali inspiraci u nás i v zahraničí.
„Pavilony chorých tvoří krásně členěnou frontu. Pokoje pacientů jsou prostorné a vzdušné a jsouce k jihu obráceny, hýří přímo blahodárnými paprsky slunečními, zvláště na verandách, kam mohou být pacienti i s postelemi z pokojů vyvezeni,“ popisovali autoři, jak to v novém chorobinci vypadá.
Za druhé světové války sídlil v budovách záložní vojenský lazaret. Areál nemocnice se rozšířil o dva bazény, ale i o dřevěné baráky, které sloužily nejprve jako skladiště, později k potřebám německé požární policie.
Provoz chorobince byl obnoven v září 1945, o čtyři roky později získal název Státní léčebna pro choroby stáří. Později, v roce 1952 byl ústav změněn na kliniku infekčních chorob.
Po válce byla kapacita nemocnic v Brně naprosto nedostatečná a bylo rozhodnuto o stavbě nového zařízení. Než k tomu došlo, uběhla však spousta let. Stavba centrální části bohunického areálu začala v roce 1969 podle projektu architekta Miroslava Spurného, odborníka na stavby nemocnic.
„Vypsaná soutěž, která měla najít optimální umístění, počítala kromě jiných především se dvěma místy. Lokalitou na Kraví hoře, která se později ukázala kapacitně nedostačující, a právě prostorem v těsné blízkosti sociálních ústavů u jihlavské silnice v Bohunicích. Podle základních kritérií, kterými byly velikost, dopravní dostupnost a hydrometeorologické podmínky, se bohunická varianta ukázala nakonec jako vyhovující,“ uvedl Spurný v minulosti v rozhovoru pro Nemocniční listy.
Chystá se rozšíření
Pavilon L, který tvoří dominantu bohunického areálu, otevřeli na konci roku 1989. O tři roky později pak zprovoznili komplex centrálních operačních sálů, které jsou největší na Moravě.
Fakultní nemocnice Brno, jak ji známe dnes, vznikla až 1. ledna 1998 spojením tří do té doby samostatných pracovišť. A sice v Bohunicích, Dětské nemocnice v centru města a porodnice na Obilním trhu.
Právě ta se v budoucnu také přemístí do Bohunic. Přes 120 let stará budova na Obilním trhu totiž nezadržitelně dosluhuje, a tak se plánuje stavba nové obří porodnice za zhruba dvě miliardy korun. Stavbu si jako jednu z priorit určil také nový ředitel fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba.
Plánuje ale i další novinky. Chce například rozšířit urgentní příjem, usiluje také o vznik oddělení pro dlouhodobě nemocné.
„Jednali jsme se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Vše je na dobré cestě a věřím, že se tento typ péče u nás brzy objeví. Nyní ladíme podrobnosti. Takových lůžek je v kraji velký nedostatek, a proto pacienti, které bychom tam mohli přemístit, často leží na internách, kde pak nemáme kapacity pro superspecializovanou péči a akutní případy,“ říká šéf nemocnice.