Esperanto je nejrozšířenější umělý jazyk světa, jenž se používá už téměř 140 let. Základy řeči publikoval roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof.
Myšlenka ke stvoření esperanta pracovala především s vizí, že neutrální jazyk, který není svázán s žádnou politickou mocností, umožní neutrální, rovnoprávnou a snadnou komunikaci mezi státy. Jeho hlavním pilířem je jednoduchost, slova jsou inspirována západoevropskými jazyky a v gramatioce Zamenhof vycházel z jazyků slovanských či ugrofinských, podobnost je ale i například s čínštinou.
Světový unikát. Křížovou cestu v esperantu na Vysočině navrhl profesor Kašparů |
Jeden z nejstarších kongresů světa hostí Česko potřetí, dřív se konal v Praze v letech 1921 a 1996. Hosty v Brně čekají desítky přednášek, diskusí, exkurzí nebo uměleckých soutěží.
Většina akcí se uskuteční na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity, účastníci se ale podívají i na jiná místa. Na nádvoří hradu Špilberk jim sólistka Národního divadla Vanda Šípová zazpívá v esperantu árii Rusalky, zhlédnou Cimrmanovu hru Dlouhý, Široký a Krátkozraký s titulky v tomto umělém jazyce nebo pořad planetária Vesmír všemi smysly. V brněnské hvězdárně a planetáriu rovněž povede v tomto jazyce přednášku astrofyzik z Hebrejské univerzity Amri Wandel.
A jen tak mimochodem, překlad věty z úvodu článku do češtiny zní: Vítejte, lidé mluvící esperantem.