„Město a jeho okolí je doslova magnetem na nehody. Hustý provoz, kapacitně nedostatečná silniční síť a neukáznění řidiči tvoří nebezpečný mix,“ shrnuje neutěšenou situaci Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která se haváriemi ve městech zabývá.

Podle městské zastupitelky Jasny Flamikové (Zelení) je řešení jednoduché: měření rychlosti.

„To zafungovalo v mnoha evropských i českých městech. Evropská komise uvádí, že radary počet nehod snižují v průměru o 15 až 20 procent, největší účinek vykazuje úsekové měření,“ vysvětluje a odkazuje přitom na analýzu úsekového měření ve Spojeném království, kde na místech s trvalými úsekovými radary prokázala pokles vážných nehod o více než 36 procent.

Kritický závěr D52. Rychle jedoucí šoféry zkrotí u proklaté křižovatky radar

Vedení Brna se k radarům dlouhodobě staví odmítavě, doposud neinstalovalo ani jeden.

„Vždycky jsme říkali, že radary nemají vydělávat peníze, jak to vidíme v jiných obcích. Navíc dopravní situace v Brně je už tak dost komplikovaná a provoz není plynulý. Takže jsme neviděli důvod řidičům přidávat ještě radary,“ odůvodňuje městský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Podle Flamikové by ale vedení města mělo přestat chránit bezohledné řidiče překračující rychlost a začít myslet na obyčejné lidi. „Bezpečně dojít domů by měla být samozřejmost, nikoliv privilegium. Každá vážná nehoda znamená i obrovské náklady na zdravotnictví, sociální systém, výpadky pracovních sil i výběr daní. Investice do prevence se vyplatí,“ připomíná.

Pět roků, 49 nehod

Nyní se zdá, že se přístup města začíná měnit. Prvním krokem je připravovaný radar v Kníničské ulici, který se má na místě objevit pravděpodobně na přelomu roku.

„Myslím, že není chodcům ani cyklistům příjemné, když kolem nich sviští auta vysokou rychlostí,“ zdůvodňuje Kratochvíl instalaci zařízení.

Kdy přesně na neukázněné řidiče dohlédne, není jisté. V lokalitě má prioritu oprava silnice, která by měla trvat až do konce prázdnin. „Na základě jeho výsledků se rozhodne, zda se systém rozšíří i do dalších částí města,“ konstatuje mluvčí města Filip Poňuchálek.

Dodává, že město ke snížení nehodovosti podniká i jiné kroky. Jedním z nich je například dokončení tří úseků velkého městského okruhu, který má za cíl odklonit automobilovou dopravu z centra.

„V obytných zónách zároveň ve velkém přibývají zóny 30. Při projektování rekonstrukcí ulic se vždy dbá na co největší bezpečnost chodců, cyklistů i řidičů. V Údolní ulici nově přibudou cyklistická opatření a ulice by celkově měla mít klidnější ráz. Dále budou například v rámci připravované opravy zbylé části Křenové lépe vyřešeny zastávky hromadné dopravy a vznikne tu i podjezd pro cyklisty pod místním mostem,“ vyjmenovává Poňuchálek.

Podle Kratochvíla je navíc nutné podotknout, že analýza nehodovosti nebere v potaz hustotu silnic. „V přepočtu na kilometry máme silnic více než jinde, což znamená, že i míst, kde se nehoda může stát, je více. Kdyby se to vzalo v potaz, ocitli bychom se v nehodovosti na druhém konci žebříčku,“ tvrdí.

Ne vždy je za haváriemi vysoká rychlost, často je na vině špatný stav a rozvržení vozovek. Jak situaci zlepšit, projednávali odborníci z řad dopravní policie, silničářů, odborníků na analýzu nehodovosti nebo zástupců obcí na květnové Regionální dopravní konferenci. Nápadů padlo několik: od úprav silnic přes lepší značení až po využití dat moderních technologií.

V hledáčku je například křižovatka na D1 u Šlapanic (na mapě s modrou šipkou), kde bylo za posledních pět let 49 nehod. Jedná se o místo s hustým provozem a problematickým obloukem, který řidiče vynáší a například při dešti se stává ještě nebezpečnějším. Pro zlepšení situace navrhují odborníci vozovku opravit a snížit počet jízdních pruhů ze dvou na jeden, aby se provoz zpomalil a zklidnil.

Podobná je situace také na křižovatce silnice I/50 neboli Ostravské s Holzovou ulicí (na mapě červená šipka) ve Slatině, kde se od roku 2020 stalo 20 havárií. Tam je původcem problému odbočování vlevo, ke kterému se řidiči často uchylují i přes vysokou rychlost projíždějících aut a bez dostatečného výhledu.

Červená šipka: křižovatka Ostravské s Holzovou ulicí
Modrá šipka: křižovatka na D1 u Šlapanic

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Zmatky přidává i rozvržení pruhů. Pravý je odbočovací, ale řidiči to často nerespektují, což zvyšuje riziko kolizí. Již dříve se tento úsek zkušebně upravil, což mělo na následek zlepšení situace, tato změna ale nevydržela dlouho. Proč se tak stalo, není odborníkům jasné, usilují ovšem o to, aby se zkušební režim navrátil.

Přesto je mnoho míst, kde radary dávají smysl. Jeden takový se nedávno objevil v Nížkovicích na Vyškovsku.

„Cílem je zklidnit dopravu v části obce, kde se nachází hřiště nebo autobusová zastávka bez možnosti vybudování chodníku. Úsek, kde se do obce vjíždí z kopce dolů a pak hned nahoru, totiž svádí k sešlápnutí plynu. Bohužel tak dochází k velmi nebezpečným situacím. Při kontrolním měření se navíc potvrdilo, že rychlost zde nedodržuje téměř 80 procent řidičů,“ odůvodňuje rozhodnutí Michal Boudný (SOCDEM), starosta nedalekého Slavkova u Brna, v jehož kompetenci je měřicí systém provozovat.