Na barokní hudbě mě přitahuje její vášnivost, svěřuje se dirigent Netopil

  16:36
Jeden z nejvšestrannějších dirigentů své generace Tomáš Netopil si vybudoval celosvětově uznávanou pozici odborníka na českou hudbu. Nyní odstartoval moravskou šňůru koncertů Concentus Moraviae.

Hudební život mezi Kroměříží a Vídní v 17. a 18. století přibližuje festival Concentus Moraviae. Jeho 28. ročník zahájil koncert vídeňského uskupení Concentus Musicus v kroměřížském Arcibiskupském zámku, který vedl úspěšný český dirigent Tomáš Netopil. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

V úterý jste ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku Kroměříž zahájil Beethovenovou Eroikou 28. ročník festivalu Concentus Moraviae. Jak došlo k této spolupráci?
Zásadní impulz vzešel od ředitele festivalu Davida Dittricha. Velkou roli sehrála také dramaturgyně Barbara M. Willi, se kterou se věnuji barokní a klasicistní interpretaci. Není vůbec snadné stát se hostujícím dirigentem Concentus Musicus Wien! Velmi si této příležitosti vážím a mimořádně jsem se na naši společnou práci těšil. Koncert byl pro mě splněním snu dovézt do „svého města“ jeden z nejlepších orchestrů světa, přednést nádhernou Beethovenovu hudbu ve skvostných, čerstvě rekonstruovaných prostorách Sněmovního sálu. Pro Kroměříž to byla historická událost.

Tomáš Netopil má na kontě vysoce oceňované nahrávky Mahlerových symfonií, vyhledávaný je rovněž jako operní dirigent, je generálním hudebním ředitelem Essenské filharmonie, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie, radost a energii mu dodává jeho úspěšná Letní hudební akademie Kroměříž.

Proč zrovna Eroica?
Je mezníkem ve vývoji symfonické tvorby svého autora i druhu. Je skutečně velkolepá, není třeba čímkoli ji doplňovat, je to zkrátka ideální skladba, která odpovídá významu naší události: slavnostnímu zahájení ve skvostném Sněmovním sále. Osobnost skladatele s Kroměříží krásně rezonuje i díky tomu, že Beethovenovým žákem i významným mecenášem byl arcivévoda Rudolf Jan Habsburský, pozdější olomoucký arcibiskup, a tedy častý návštěvník kroměřížského zámku – rezidenčního arcibiskupského sídla; vzácné Beethovenovy stopy jsou díky tomu uchovány i v místním hudebním archivu. Navíc Concentus Musicus Wien má Beethovena doslova pod kůží…

Ticho je tak nepříjemné, že si chceme zatleskat sami, říká dirigent Hrůša

Už jste někdy řídil orchestr hrající na dobové nástroje?
Ne, byla to premiéra. Ale v mých budoucích pracovních vyhlídkách jsou také další koncertní setkání s Collegiem 1704 nebo Czech Ensemble Baroque. Na barokní hudbě mě přitahuje její silná emocionalita a vášnivost. V jejím základu jsou pravidla, která musíme dodržovat, ale nad tím vším je obrovská svoboda. Ve vrcholných dílech barokní doby, vezměme jen díla Rameauova, najdeme takřka revoluční harmonické i melodické postupy. To jsou atributy, které z barokní hudby dělají doslova živel a nenechají člověka klidným. Přitom si vystačí s málem, mají tak průhlednou stavbu… Barokní hudba je můj velký koníček, určitý protipól toho, co jsem doposud dělal. Poslední tři roky jsem se jí začal věnovat systematicky. Velmi přínosné pro mě byly také konzultace, které jsme při přípravě kroměřížského zahajovacího koncertu měli s koncertním mistrem Concentus Musicus Erichem Höbarthem. Jeho pohled hráče na barokní housle je pro tuto naši spolupráci zásadní. Hodně se z našich hovorů učím.

Využijete tuto zkušenost třeba i při práci s orchestry hrajícími na moderní nástroje?
Věřím, že ano. Mám v živé paměti, jak jsem o Vánocích slyšel Berlínské filharmoniky se Simonem Rattlem hrát Rameaua nebo předtím Bachovy Matoušovy pašije. Bylo to úžasné. Myslím, že to je pro romantický orchestr báječné zpestření, protože v dnešní době je už spousta hráčů ovlivněna barokní interpretací a není to žádná parodie, nýbrž naopak nadstavba. V romantických orchestrech stejně hrajeme Beethovena, Haydna, tak proč nejít ještě dále a nehrát třeba Bacha? Ale už ne tak, jak se hrál v 60. nebo 70. letech.

V cizině přijímají českou hudbu s nadšením, říká oceněná pěvkyně Kožená

I jako houslista hrajete na historický nástroj, spolupracujete s Barbarou Marií Willi. Jak k tomu došlo?
V rámci Letní hudební akademie Kroměříž, kde Barbara vyučuje hru na cembalo, jsme vytvořili dramaturgickou linii vycházející z kroměřížského hudebního archivu, další část tvoří barokní hudba jiné oblasti. Měli jsme třeba Moravský polibek Sasku s Händelem, Bachem a věcmi z kroměřížského archivu, francouzsko-kroměřížský program Návrat míru, letos nás čeká italsko-kroměřížské Barocco frizzante.

Nejbližší zastávky Concentus Moraviae

  • Středa 31. května 19.00: Besední dům v Brně
  • Pátek 2. června 19.30: zámecká kaple v Moravském Krumlově
  • Neděle 4. června 19.30: zámecká kaple ve Valticích a kostel sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem
  • Pondělí 5. června 19.30: zámek v Miloticích a kostel sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou
  • Úterý 6. června 19.30: kostel sv. Jakuba v Boskovicích
  • Středa 7. června 19.30: špitální kostel sv. Kříže ve Velkém Meziříčí a Rubensův sál zámku ve Slavkově u Brna

Celý program na www.festivalcm.cz

O prázdninách se bude v Kroměříži konat 6. ročník zmíněné Letní hudební akademie, kterou jste založil…
Usiloval jsem dlouho o vytvoření kroměřížské letní edukativní platformy. Až díky setkání s Janou Kubáčovou ze Zlína a manželi Křivánkovými dostala Akademie pevné obrysy. Někteří lektoři jsou s námi od začátku jako Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, David Mareček, Pavel Nikl. Letos budeme mít tři naprosto hvězdné lektory houslí: budou to Fedor Rudin, bývalý koncertní mistr Vídeňských filharmoniků, Jan Mráček, koncertní mistr ČF, a Dalibor Karvay, koncertní mistr Vídeňských symfoniků. Violu bude učit Pavel Nikl, violoncello Michaela Fukačová, klavír Ivo Kahánek, ve zpěvu letos zastoupí Kateřinu Kněžíkovou Adam Plachetka. Klavírní korepetici, což je naše specialita, vyučuje korepetitor a dirigent pražského ND Zdeněk Klauda. Barbara Maria Willi samozřejmě vyučuje hru na cembalo a David Mareček hudební management, další specifikum naší akademie. Na týdenní kurzy k nám jezdí studenti konzervatoří z Česka, ze Slovenska, z Rakouska, Německa, Polska nebo Nizozemska.

Vraťme se k aktuálnímu festivalu. Kdybyste jako posluchač mohl navštívit kterýkoli z letošních koncertů, který by to byl?
Bylo by toho víc, už kvůli tomu, že na řadě z nich v novodobých premiérách zazní hudba z Kroměřížského hudebního archivu. Ale určitě bych zajel na krásný zámek do Milotic, kde vystoupí Barbara Maria Willi s Erichem Höbarthem. Hodně mě zajímá Francouz Benjamin Alard: chtěl bych ho slyšet i jako cembalistu v Náměšti nad Oslavou, i jako varhaníka ve Žďáru nad Sázavou. A závěrečný koncert v Telči s charismatickým muzikantem Milošem Valentem a jeho souborem Solamente Naturali je sázka na jistotu.

Autor: