Zbourání osmipodlažní polikliniky je nutné kvůli výstavbě protipovodňových opatření v lokalitě. Přímo na jejím místě vznikne rozlehlý povodňový park s meandrující řekou i stezkami pro chodce a cyklisty.
„Místo tak naváže na už vybudovaná opatření na Poříčí,“ podotýká náměstek primátorky pro investice René Černý (dříve ANO).
Bez ochrany proti velké vodě se nemůže v budoucnu postavit nové hlavní nádraží v odsunuté poloze u Svratky. Klíčová je zároveň také pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde investoři chystají řadu developerských projektů.
Před započetím demolice u frekventované cyklostezky podél řeky museli stavbaři nejprve vyklidit několik set tun odpadu, které se za dlouhé roky v nikdy nevyužívané budově a jejím okolí nastřádaly. K samotnému bourání hlavního objektu s pomocí těžké techniky se dostávají až nyní.
Padne přes 600 stromů. Brno chystá masivní kácení kvůli protipovodňové ochraně |
Demolici, která má být hotová na přelomu dubna a května, provádějí dvěma pásovými rypadly o hmotnosti 63 a 27 tun. Větší z nich disponuje dlouhým ramenem s dosahem až 30 metrů. Rypadla jsou vybavena demoličními nůžkami na stříhání železobetonu a víceúčelovými drapáky.
Odstřel osmipatrové budovy úředníci nepovolili, proto musí stroje budovu postupně rozebírat. Za odstranění polikliniky a přilehlých objektů zaplatí město 5,4 milionu korun bez daně.
Chátrající areál odkoupilo před čtyřmi lety od Správy železnic za 60 milionů. Železničáři nechali budovu vystavět v letech 1989 až 1992. Měla sloužit jako poliklinika pro zaměstnance Československých státních drah, ale po sametové revoluci na její dokončení scházely peníze.
Obrana proti povodním v Brně vázne, nutné zábrany mají dvouleté zpoždění |
Před samotným bouráním muselo město v lokalitě vyřešit komplikované majetkoprávní vztahy. „Mám radost, že se nám podařilo najít cestu, jak se vypořádat se všemi komplikacemi, které provázelo vypořádání s bývalými majiteli pozemků, jež jsou nějakým způsobem dotčené budoucí stavbou protipovodňových opatření a také nového vlakového nádraží,“ říká radní pro majetek Jiří Oliva (dříve SOCDEM).
Městu se dlouho nedařilo získat od soukromníka zhruba hektarový pozemek, protože požadoval vyšší sumu, než jakou vyčíslil znalecký posudek zadaný magistrátem.
Patovou situaci pomohla vyřešit až developerská firma Trnitá 2, jež parcelu od majitele odkoupila a následně přeprodala městu. Teď naopak stejná firma od města získá lukrativní pozemky v nové čtvrti.
Do výstavby protipovodňové ochrany v této části se chce město pustit ještě letos. Týká se zhruba tříkilometrové části nazvané Trnitá na Svratce i Svitavě. Aktuálně už má magistrát stavební povolení a přislíbenou dotaci 1,8 miliardy z Národního programu Životního prostředí. Celkové náklady mají dosahovat 3,7 miliardy bez daně.
Meandry, mokřady i stromy. Povodňový park u Brna se osvědčil, chystají se další |
Připravovaná opatření tak budou mnohem dražší než předchozí dvě etapy podél ulic Poříčí a Bauerova. Pro ně už město získalo kolaudační souhlas, předtím mělo pouze povolení předčasného užívání. V létě, tedy zhruba rok od slavnostního otevření, by na tamní náplavce u haly Rondo měla začít fungovat kavárna.
Bourání polikliniky nebude poslední demolicí v lokalitě. Zřejmě během letních prázdnin se stavbaři pustí do odstranění bývalého areálu ČSAD na druhé straně řeky. Na jeho místě má vzniknout přednádražní prostor u budoucí vlakové stanice. Ještě letos pošlou dělníci k zemi i druhou čerpací stanici v Opuštěné ulici, kudy povede jižní část Bulváru.
Tato nová ulice se stane hlavní propojkou mezi budoucím nádražím a historickým centrem města. Stavba severní poloviny Bulváru za bezmála 129 milionů bez daně začne v únoru. Loni na podzim jí předcházela demolice jiné benzinky v Opuštěné ulici.