„Šlo o problém zásadního charakteru, když se ze dne na den uzavřela páteřní cesta bez jakéhokoliv úsilí vyznačit objízdnou trasu. Nikdo samozřejmě nečekal, že tam kvůli tomu hned naběhnou, ale kdyby se jednalo o uzavření části městského okruhu, hovořilo by se okamžitě o objížďkách. Cyklodoprava v tomto pokulhává,“ upozornil mluvčí spolku Brno na kole Michal Šindelář.
Magistrát se brání, že se v případě skalních úlomků spadlých na stezku u Kamenné čtvrti jednalo o nenadálou situaci způsobenou přírodou. Podobně jako je tomu třeba při živelných pohromách. Objízdné trasy se v takových situacích podle zákona o pozemních komunikacích nemusejí stanovovat.
„Je to dáno tím, že není jasné, jakou měrou a na jak dlouho může daná situace případně omezit dopravu. Tak tomu bylo i na této stezce. Po zjištění nebezpečí byla trasa uzavřena a přijaty okamžité kroky vedoucí k sanaci havarijního stavu a k postupnému řešení této mimořádné situace,“ reagoval mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Zábrany znemožňovaly pěším i cyklistům pohybovat se po stezce v úseku od Kamenné čtvrti po lanové centrum. Kvůli hrozícímu nebezpečí však neměli lidé vstupovat ani do přilehlého lesa.
Magistrátem doporučená obchozí trasa vedla po ulici Vinohrady přes Červený kopec. Cyklisty směřovala přes Křížovou ulici, Mendlovo náměstí a Hlinky. „Další možností bylo jet po Bauerově mezi auty, ale tahle varianta je pouze pro otrlé,“ poznamenal Šindelář.
Odborníci několik týdnů prováděli sanaci nestabilní skály, ze které se uvolnil osmi- až desetitunový balvan. Odtěžili desítky kubíků zvětralé horniny, u níž hrozilo samovolné uvolnění, odstranili nakloněné a poškozené stromy. Náklady na nezbytnou sanaci se pohybují okolo tří milionů korun. Do budoucna však ani tyto práce nebudou stačit.
„Bude potřeba zpracovat projekt na zajištění oblasti, kterému musí předcházet nějaký podrobnější průzkum, zaměření a potom návrh trvalých opatření, například v podobě záchytných palisád nebo záchytných bariér, které úlomky zachytí tak, aby neohrožovaly tu vlastní cyklostezku,“ vysvětlil geotechnik Ondřej Holý.
Problémy se řešily i jinde
Lokalita pod Červeným kopcem nebyla v poslední době jediným místem na stezce, kde se lidé na kole potýkali s komplikacemi. Minimálně v prvních měsících po spuštění výstavby protipovodňové ochrany u Svratky měli problém při průjezdu nedalekým úsekem podél Poříčí a Bauerovy.
Práce tam začaly zhruba před rokem a zasáhly i do stezek, avšak podle magistrátu s podmínkou, že jedna strana nábřeží řeky bude průjezdná. Plnohodnotné náhradní trasy se každopádně cyklisté nedočkali. „Její zřízení neumožnily prostorově komplikovaná situace v místě spolu s velkým rozsahem stavby,“ vysvětluje Poňuchálek.
V květnu pak silničáři na vozovku v blízkých ulicích Polní a Kamenná alespoň namalovali obousměrně žluté cyklopiktogramy. Právě jimi vede aktuální objížďka pro lidi na kole. „Než se vyznačila náhradní trasa, trvalo to. V tomhle má město ještě rozvojový potenciál,“ zmiňuje Šindelář.
Na oblíbenou cyklostezku z Brna padá kamení, kvůli nebezpečí ji uzavřeli |
K nenadálé uzavírce ze skály došlo v minulých letech i třeba na vytížené cyklostezce podél řeky Svitavy z brněnských Obřan do Bílovic nad Svitavou. Poprvé předloni na jaře a později ještě i několikrát kvůli sanaci skalního masivu. Na vině bylo padající kamení. Také v tomto případě si museli cyklisté poradit sami, protože náhradní trasu měli pouze pěší, nimž k obchůzce sloužila primárně opačná strana břehu.
„Šlo o nouzový stav trvající vždy asi dva nebo tři měsíce, proto jsme objízdnou trasu neřešili,“ podotýká starosta Bílovic nad Svitavou Miroslav Boháček (STAN) s tím, že neoficiální objížďka vedla přes kopec, kde dnes stojí rozhledna U Lidušky. Řada cyklistů však následovala chodce a jezdila po druhém břehu.
