Operační sály s nejmodernějšími simulátory si první studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vyzkoušejí na podzim 2020.
„V nemocnicích se zkracuje hospitalizační doba pacientů a vidíme i pokles počtu lůžek. Už dávno tedy neplatí, že se studenti během praxe v nemocnici setkají s pacienty s určitým spektrem onemocnění. Bezpečnost pacienta je na prvním místě, proto musí být budoucí lékaři připraveni co nejlépe,“ vysvětlil děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Bareš, v čem bude nové centrum přínosné.
Podobná už existují v Linci, Kodani či Mnichově, využívají je ale lékaři. To brněnské bude unikátní – poslouží totiž výhradně studentům. „Takto komplexní výukové centrum pro studenty v Evropě doposud není,“ zdůraznil Bareš.
V nemocnici budou dva operační sály, urgentní příjem, porodní simulátor, umělá plicní ventilace, ultrazvuk, trenažér šití i simulátory pro budoucí zubaře. Na střeše vznikne simulovaný heliport.
Otevření centra ale neznamená, že se studenti do skutečných nemocnic už nepodívají.
„Kontakt s pacientem je klíčový, takže část praxe budou nadále absolvovat v nemocnici. Situace, které tam nezažijí, si vyzkouší v simulačním centru. Takovým příkladem je třeba porod. Na simulátoru mohou v roli porodníka vést komplikovaný případ, což z pozice studenta není se skutečnou pacientkou možné,“ popsal ředitel nového pracoviště a proděkan lékařské fakulty Petr Štourač.
Některým pacientům skupiny studentů vadí
Figurína, která simuluje porod, sténá, mluví několika jazyky a očima reaguje na pohyb, stojí přes osm milionů korun. Porodní simulátory patří k těm nejdražším, u ostatních se cena pohybuje od 1,5 do 3 milionů korun.
Kromě figurín se do některých situací zapojí i herci. Ti se využívají třeba pro trénink komunikace s pacientem, který lékaři nedokáže přesně popsat, co ho bolí.
Simulační centrum částečně vyřeší i případy, kdy si pacienti stěžují na skupiny mediků postávající u jejich lůžka.
„Někteří pacienti nechtějí, aby na ně sahali mladí medici. Je samozřejmé, že sem studenti na praxi chodí, ale jsou situace, kdy je jich u nás hodně. Simulační medicína může pomoci tento nápor rozvrstvit,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.
Podobné případy zaznamenali i ve druhé brněnské fakultní nemocnici. „Přestože pacienti vědí, že jsme výukové pracoviště, objevují se spíše sporadicky případy, kdy studenty odmítají,“ podotkl ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Martin Pavlík.
Většina projektu je hrazená z dotace
Cvičnou nemocnici v Brně vítá. „V medicíně ve vyspělých zemích má nezastupitelné místo. Jedná se o řízený nácvik bez ohrožení pacientů. Její velkou výhodou je, že si studenti vyzkouší situace, které v reálné medicíně nemusí vůbec zažít, než se dostanou k pacientovi,“ upozornil Pavlík, který má zkušenosti z podobných center v Austrálii a Velké Británii.
Cvičná nemocnice napodobí i další funkce, nejen lékařskou péči. „Pokud se dnes podíváme na nemocnici, nebavíme se jen o zdravotní péči, ale také například o hospodaření či informačních technologiích,“ vyjmenoval Bareš.
Právě v tom vidí možnosti spolupráce s ostatními fakultami. Například jak udržet provoz nemocnice v černých číslech, si tak při výuce vyzkouší studenti ekonomicko-správní fakulty.
Pětipatrová budova s podzemním parkovištěm bude sousedit s Anatomickým ústavem, Fakultní nemocnicí i Zdravotnickou záchrannou službou. Většina miliardového projektu je hrazená z dotace, univerzita investuje desítky milionů korun.
Projekt souvisí i s navyšováním studentů medicíny v následujících letech kvůli nedostatku lékařů. Fakulta, počínaje příštím akademickým rokem, přijme místo dosavadních 300 přibližně o 50 studentů více. Stejný počet uchazečů plánuje vzít i v následujících letech.