Pozitivní výsledek testu na covid spatřili jako první v Jihomoravském kraji zaměstnanci laboratoře Fakultní nemocnice Brno. Nákaza se potvrdila 11. března 2020 u muže a ženy, kteří se vrátili ze společné dovolené v italském Trentinu. K nim se ještě ten samý večer přidal třetí případ a koronavirus tak oficiálně odstartoval svou éru i na jižní Moravě.
Během následujících dvou let prošlo regionem pět vážných vln pandemie. První dorazila jen měsíc po potvrzení prvních případů a počty nakažených stoupaly maximálně po desítkách za den. Pátou a nejnakažlivější vlnu obstarala varianta omikron, kdy čísla nových pacientů vyletěla téměř k sedmi tisícům denně – na začátku letošního února tak bylo v kraji v jednu chvíli přes 40 tisíc nakažených.
Celkem si covidovým onemocněním na jižní Moravě oficiálně prošlo 423 tisíc lidí a téměř pět tisíc z nich zemřelo.
I přes hrozivá čísla, abnormální vypětí zdravotníků, omezování nemocniční péče a často beznadějné situace se špitály napříč krajem shodnou na jednom – dvouletá zkušenost s koronavirem přece jen přinesla „něco pozitivního“.
Třeba blanenskou nemocnici podle její ředitelky Vladimíry Danihelkové pandemie organizačně posílila. „Hodnotím to tak, že nám otevřela oči v několika věcech. Personál fungoval ve všech oblastech našeho zdravotnického zařízení, takže se mnohem více posílil kolektiv a týmová práce. Museli jsme na mnoho věcí reagovat bezodkladně, což nás naučilo uvažovat tak, abychom v budoucnu byli na podobné situace připravení,“ popisuje hlavní podněty Danihelková.
Stejně to vidí i v Břeclavi. „Teď už víme, že jsme připravení na nenadálé situace. A to i díky dobrému týmu lékařů, sester a dalšího personálu, který v těžkých chvílích umí držet skvěle při sobě,“ říká mluvčí nemocnice Eliška Windová.
Zisk vykoupený vyčerpáním
Že pandemie odkryla další možnosti, třeba zapojení vojáků nebo mediků, si pochvaluje šéf Vojenské nemocnice Brno Martin Stračár.
Koronavirus na jižní Moravě
Pozn. red.: Nemocnice v Hodoníně statistiky nedodala. |
„I přes únavu, vyčerpání, pocit bezmoci a často i marnosti nám covidová doba přinesla lepší schopnost spolupráce. Vyzkoušeli jsme si zapojení speciální výpomoci, ať už armády, studentů, či mnohých dobrovolníků. Přišli jsme také na to, že dokážeme udržet opravdu vysoké nasazení,“ jmenuje Stračár.
V první linii v boji se zákeřným virem stojí po celou dobu Fakultní nemocnice Brno. „Za více než dva roky s covidem jsme hospitalizovali bezmála pět tisíc pacientů. Co se týče úmrtnosti, tak koronaviru podlehl každý náš devátý pacient,“ shrnuje tragická čísla mluvčí nemocnice Veronika Plachá.
Přestože i fungování největšího zdravotnického zařízení v kraji covid mnohokrát výrazně proměnil, stejně jako jinde ani tady si nedokážou představit personální škrty. „Vždy jsme potřebovali posily, především z jiných oddělení a Dětské nemocnice,“ hlásí.
A sčítají se také ekonomické cifry. Díky kompenzační vyhlášce ministerstva zdravotnictví nakonec pandemie většině jihomoravských nemocnic neproděravěla rozpočty. „Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny i ministerstvo finančně podporovaly péči o pacienty s covidem, byl ekonomický dopad na nemocnici dokonce pozitivní. Avšak vykoupený obřím nasazením personálu a logicky i jeho vyčerpáním,“ má jasno Danihelková z Blanska.
Nicméně ve znojemské nemocnici stále řeší nemalou červenou položku. Může za ni nákup léků na základě výzvy a doporučení ministerstva zdravotnictví.
„V listopadu jsme si zajistili zásoby monoklonálních látek na tři měsíce dopředu. Po Fakultní nemocnici v Brně jsme byli na podzim druhým zdravotnickým zařízením v kraji, jež podávalo tuto léčbu bez čekání. Bohužel krátce nato přišla varianta omikron, na kterou nepůsobí. Nyní máme ve skladových zásobách léky v obrovské finanční hodnotě s tím, že u části z nich už v červenci končí expirace. Příslib ministerstva zdravotnictví, že náklady nezůstanou k tíži nemocnic, pravděpodobně zůstane nenaplněn,“ kritizuje mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Ještě nemusí být konec...
Jihomoravské nemocnice každopádně drží za jedno v tom, že vlny pandemie zvládly hlavně díky rychlé proměně provozu a flexibilitě zaměstnanců, již ze dne na den vyměnili svá domovská oddělení za boj s koronavirem.
„Přemístění či úplná přeměna standardního oddělení na covidové pracoviště se mnohdy dělaly ze dne na den a všem našim zaměstnancům za to patří velké uznání,“ komentuje Veselá.
Nemocniční škatulata teď nicméně nejsou nutná. V současnosti zažívají zdravotnická zařízení v kraji útlum koronavirových pacientů a mohou se tak věnovat odloženým operacím a normálnímu provozu. Například ve Fakultní nemocnici Brno momentálně leží pouze 27 pacientů, u Milosrdných bratří pět a v Kyjově čtrnáct nakažených.
Přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa však upozorňuje, že ještě nemusí být definitivní konec.
„Koronavirus se zatím nechová jako klasická sezonní infekce. Možná přijde nová vlna ještě před podzimem, a pokud se vyvine nová varianta viru s vysokou nakažlivostí, je třeba nabádat k vakcinaci ihned a netvrdit, že všechno stačí zahájit v létě, nebo až na podzim,“ uzavírá varováním Husa.