Zabahněné kotce vyskládané těsně vedle sebe, v nich zavření psi, někteří s těly posetými jizvami. Od chladu je chrání jen malá, jednokomorová bouda. Ti šťastnější ji mají ze dřeva, ostatní z dřevotřísky. „Radši mám menší boudy, které si pes sám vyhřeje,“ prohodí Petr Čuma.
Právě jemu nevzhledná stanice, v níž aktuálně chová tři desítky amerických pitbulteriérů, patří. Nachází se v brněnské městské části Komín a místní z ní rozhodně nejsou nadšení. Vadí jim hluk, linoucí se zápach a především to, jak nedostatečně se podle nich Čuma o zvířata stará.
Jejich stížnosti už za poslední čtyři měsíce řešili policisté, krajští veterináři a zabývá se jimi i vedení městské části, v níž žije bezmála osm tisíc obyvatel. Situaci se rozhodla zmapovat i MF DNES.
„Každé ráno chodím okolo a přes léto psi opakovaně neměli vodu. V létě bylo do kotců taky vidět, uvnitř se tísnili ve vlastních výkalech,“ popisuje pod příslibem anonymity žena, která žije v bytovém domě sousedícím se stanicí.
Z ulice brání pohledu na chov plachta
Opakovaně volala na policii s tím, že jde o týrání zvířat, i s ohledem na letní vedra. Pokud pitbulové nezůstali schovaní v boudě, ocitli se na přímém slunci, protože jejich kotce nemají střechy. „Jednou mi policisté volali zpátky, že se tam vydali na kontrolu a psi jsou podle nich v pořádku. Prý asi chodím okolo v jinou dobu, než je majitel krmí. Jenže vodu musí mít zajištěnou pořád,“ namítá žena.
Během podzimu přibylo kotců i pitbulteriérů. Pohledu z ulice navíc začala bránit plachta, kterou Čuma některé z výběhů zakryl. „Podle mého názoru jde o zabezpečení, aby tam nebylo vidět,“ myslí si sousedka.
Lidem každopádně vadí i nepříjemný štěkot, který se z osady pravidelně ozývá. „Když si v noci otevřeme okno, slyšíme je. Štěkají často celou noc. Když se jde kolem, i zápach je nesnesitelný,“ stěžuje si žena. A rozhodně není sama. „Chodím kolem dvakrát denně a nikdy jsem tam neviděl nikoho, kdo by tam hospodařil a něco pro ty psy dělal,“ líčí další soused, jehož jméno redakce také zná.
Někteří bez očkování i čipu
Na základě podnětů občanů se stanicí začala zabývat i komínská starostka Milada Blatná (Zelení) a Pavel Staněk z odboru životního prostředí. „Připadá mi velmi zvláštní, že má tolik psů. K čemu? Já na to mám jedinou odpověď – k něčemu, co není úplně v pořádku,“ komentuje Čumovo počínání starostka.
Na místo tak dorazili i pracovníci krajské veterinární správy, kteří našli několik pochybení, avšak týrání neodhalili. „Všichni psi jsou v dobrém výživném stavu, kromě jednoho, který byl v lehčí kondici. Majitel tvrdil, že tak už ho do chovu přijal,“ uvádí zpráva ze šetření, kterou má MF DNES k dispozici.
Veterináři v době návštěvy napočítali u Čumy 41 psů. „Kontrola nebyla bez pochybení, ale dokud neskončí správní řízení, nemůžu se k případu blíže vyjadřovat,“ oznamuje ředitel jihomoravské veterinární správy Jaroslav Salava. Nicméně podle zmiňovaného dokumentu Čuma nedokázal předložit doklady o platné vakcinaci pitbulů a jedna fena nebyla očipovaná. Starostka s tímto výsledkem spokojená není.
„S konstatováním veterinární správy se nedokážu vypořádat. Pravdou však je, že o týrání či netýrání zvířat, správnosti či nesprávnosti vedení chovu rozhodují její inspektoři, městská část v této věci žádné kompetence nemá,“ uznává Blatná. Přesto obavy, že některý pes uteče a ohrozí místní obyvatele, nejen u ní přetrvávají.
Počet psů snížím, slibuje
Čuma aktivně nabízí na Facebooku kritikům, aby ho navštívili a přesvědčili se o tom, že zmíněné výtky nejsou opodstatněné. MF DNES se na místo také vydala.
Zatímco zmíněný zápach nebyl tak závratný, jak ho někteří popisují – podle Čumy pocházel z prasat, která se na pozemku v minulosti chovala, psi dovedou být hlasití.
Nutno však dodat, že neštěkali po celou dobu, spíš v momentech, kdy se k nim redaktoři přiblížili. Kromě majitele stanice se na pozemku během návštěvy vyskytovala jeho matka a také skupina pomocníků, které zaměstnává výměnou za přístřeší. Díky tomu jsou podle něj zvířata pod neustálým dozorem.
„Teď mám kolem třiceti psů. Veterinární správě jsem slíbil, že jejich počet snížím. Nic závažného sice neshledala, ale ten počet zvířat byl prý neudržitelný. To uznávám, plánuju, že číslo ještě snížím,“ slibuje chovatel. Některé z kotců byly při návštěvě MF DNES skutečně prázdné a žádný z pitbulů nezůstával uvázaný na provazu.
V miskách měli jak vodu, tak jídlo. To Čuma buď kupuje, nebo jezdí pro zbytky a odřezky, které dostává zdarma – jako v případě lososa, pro něhož podle svých slov vyráží každý týden do bratislavské rybárny. „Stejně tak beru z jednoho obchoďáku jídlo, které neprodají – zeleninu, pečivo, mléčné výrobky. Jen maso totiž pro psy není vhodné,“ hlásí.
Lidé se bát nemusí, jiní psi ano
Místní nejen v diskusích na Facebooku řeší, jakým způsobem Čuma svoji chovnou stanici udržuje v chodu. „Mám neschopenku. Finančně jsme na to s kamarádem dva. Nejsem ale chudý člověk, mám naspořeno. Nepiju, nekouřím, nefetuju, nemám podobné výdaje,“ vysvětluje, kde bere peníze na provoz. „Nájem za pozemek mě vyjde na deset tisíc korun měsíčně, což je na Brno krásná cena. Tím pádem si můžu dovolit dát psům náležitou péči,“ nabízí jeden z důvodů, proč v Komíně i přes odpor sousedů zůstává.
Myšlenku, že by se psů zbavil, zavrhuje. Žádný útulek by je ani nepřijal, jsou totiž agresivní vůči ostatním zvířatům. Lidé se však podle Čumy bát nemusejí. „Vůči člověku žádné nebezpečí nehrozí, vůči druhému psovi ale ano,“ přiznává.
Aktuální pitbulové jsou v jeho stanici jen pár měsíců, čemuž také přisuzuje současné podmínky, ve kterých se nachází. „Je to něco za něco. Dávám do toho peníze, čas a nervy. Vím, že se prostředí dá zlepšit, vždycky to jde. Ale nejsem milionář a po nikom ani nic nechci. Psy jsem sem postupně vozil dva měsíce, za tu dobu toho člověk moc vyřešit nestihne,“ hájí se s tím, že dřív zvířata žila v mnohem horších podmínkách než u něj.
Střechy nad kotci v létě neměl, aby prý psy nechal na slunci kvůli léčbě zánětu kůže, kterým trpěli. Čuma přislíbil, že se do stavby pustí na jaře, ostatně materiál už má na pozemku připravený.
„Jizvy ze zápasů si už přivezli“
Jenže podmínky, ve kterých pitbulové přežívají, nejsou to jediné, co jeho kritiky trápí. Někteří vyrukovali i se závažnějším obviněním. „On to nemá jako množírnu, psy chová na zápasy, kterých se sám účastní. Když se některému povede vyhrát, prodá ho dál, v opačném případě jejich těla zakope,“ tvrdí Zuzana Krčmářová, která byla v minulosti s Čumou v kontaktu.
Faktem je, že když Čuma pitbulteriéra prodává, v databázi plemene uvádí značky jako CH – champion nebo W – winner. Sám přiznává, že písmena opravdu označují výsledky z psích zápasů. „Když taková zvířata posílám do zahraničí, jsou hodnotnější,“ říká a dušuje se, že on sám se zakázaných duelů neúčastní. K plemenu to podle něj nicméně patří. „Vím, že je to nelegální činnost, a já na to navíc nemám žaludek. Svědomí mám čisté, zároveň jsem ale nikdy neřekl, že jsem ty zápasy neviděl,“ neskrývá.
Jizvy, jež některé z jeho psů „zdobí“, údajně pocházejí od předchozích majitelů, kteří je tímto způsobem využívali. Kupoval je třeba ze Srbska nebo Slovenska. Tvrdí, že většina psů je u něj na dožití, štěňata prodává dál. „Chci, aby se pes dostal k člověku, který mu dá kvalitní jídlo, zázemí a péči. A nebude ho mlátit,“ tvrdí. Je smířený s tím, že noví majitelé pitbuly použijí i na zápasy? „Ano,“ reaguje.
