Ve dvou letech lékaři malému Davidovi diagnostikovali astma, provázené kromě ztíženého dýchání i častými záněty průdušek. Musel si proto zvyknout na inhalaci léků a fakt, že je kvůli větší náchylnosti k bronchitidám a infekcím dýchacího traktu častěji nemocný. „V zimě jdeme občas z nemoci do nemoci. Vedle bronchitid jsou to často záněty dutin nebo středního ucha, ve škole hodně chybí,“ nastiňuje paní Lucie, matka dnes sedmiletého Davida.

Chlapec jako pacient s chronickým onemocněním dýchací soustavy loni v březnu poprvé zamířil na léčebný pobyt v Císařské jeskyni, takzvanou speleoterapii, kterou nabízí dětská léčebna v Ostrově u Macochy v Moravském krasu. Podruhé ji vyhledal letos v lednu. „Jeli jsme tam s dalším infektem, kdy David velmi špatně slyšel. Když jsme se po dvou týdnech vraceli, byl zánět krásně doléčený a David slyšel jako zdravý. Kvůli tomu nakonec nemusel jít na vytržení nosních mandlí, což by ho jinak čekalo,“ popisuje Lucie.

20 fotografií

Je to rok, co v Ostrově u Macochy otevřeli novou léčebnu s trojnásobnou kapacitou. Za takto „nafouknutou“ velikost mohou být nyní rádi – kromě typických chronicky nemocných pacientů je totiž tamní pobyt vhodný i pro ty, kteří prodělali černý kašel, strašák posledních měsíců. Speleoterapie, kdy děti tráví tři hodiny denně v jeskyni a pod dohledem lékařů tam cvičí, sportují i relaxují, jim uleví od dráždivého kašle a pomůže s doléčením. Přispívá tak k lepší rekonvalescenci.

„Jeskynní prostředí se vyznačuje téměř stoprocentní vlhkostí vzduchu a vysokou čistotou. To snižuje podráždění dýchacích cest, které způsobil akutní zánět, jako je třeba právě černý kašel,“ vysvětluje dětská lékařka a primářka léčebny se speleoterapií Hana Zmrzlá.

Podle posledních statistik Státního zdravotního ústavu se na jihu Moravy letos objevilo 447 případů černého kašle. Křivka šla v předcházejících týdnech strmě nahoru. Mnohé z nich se týkaly dětí. Velmi ohroženou skupinou jsou hlavně dosud neočkovaní novorozenci a kojenci, pro něž je onemocnění velmi závažné. Podle ředitelky protiepidemického odboru krajské hygieny Renaty Ciupek u malých dětí nemoc souvisí s tím, že rodiče odmítají nebo odkládají jejich očkování. „Je potřeba nejmenší chránit včasnou vakcínou, a dokud nejsou očkované, nepouštět k nim kašlající příbuzné,“ apeluje epidemioložka.

Že se letošní výskyt černého kašle i na jihu Moravy naprosto vymyká, dokazuje srovnání s loňskou situací. Za celý kalendářní rok hygienici zaznamenali pouze 29 případů, letos jsou po prvním čtvrtletí už na víc než patnáctinásobku.

Počet pacientů roste

O mnohem víc malých pacientů s černým kašlem než obvykle se v aktuální sezoně starají lékaři na Klinice dětských infekčních nemocí v Dětské nemocnici v Brně. Momentálně mají v péči dvouměsíční miminko. „Ambulantních případů řešíme několik denně, každý týden je alespoň jeden nový pacient vyžadující hospitalizaci,“ hlásí Pavlína Hořicová, mluvčí Fakultní nemocnice Brno, pod niž dětský špitál spadá.

Hospitalizované děti se potýkají nejen s černým kašlem, léčí se také s jinými nemocemi dýchací soustavy. „V těchto měsících se setkáváme zejména s mykoplazmovou infekcí,“ upřesňuje Hořicová. Mykoplazmata jsou u mladých nejčastější příčinou zápalu plic.

Rekordní skok. Nakažených černým kašlem přibylo minulý týden 1 494

Nejzávaznější případy nemocných s dýchacími obtížemi, které doktoři v aktuální sezoně léčili, si vyžádaly dokonce napojení na umělou plicní ventilaci. „Zdravotní stav se u těchto dětí zkomplikoval natolik, že došlo k úplnému selhání dýchání,“ podotýká Hořicová s tím, že bojovaly s chřipkou, viry, pneumokoky.

Méně závažné případy řešili pediatři ve svých ordinacích – třeba šéfka jejich sdružení na jihu Moravy Pavlína Zemánková, jež ordinuje v centru Vyškova. „Některé zápaly plic probíhaly opravdu nepěkně, až divoce,“ zmiňuje lékařka. I proto opakovaně nemocným dětem a jejich rodičům doporučuje vyrazit za čistým vzduchem do hor nebo na pobyt do léčebny.

V „jeskynní“ léčebně si všímají výrazného nárůstu dětí s akutními respiračními infekcemi. Jejich případy sice nejsou tak závažné, problémy se však vrací opakovaně. „Jedná se o rýmy, kašle, záněty horních a dolních dýchacích cest, zápaly plic, záněty dutin,“ vyjmenovává Zmrzlá s tím, že v čase nicméně pozorují také více astmatiků, atopiků a podobných, pro léčebnu typických pacientů.

Tří až čtyřtýdenní terapie v prostředí jeskyně vede u dětí také k posílení imunity, díky čemuž pak lépe čelí nemoci nebo opakovaným infekcím dýchacích cest. „Je v ní násobně vyšší podíl iontů než ve velkých městech. Tyto ionty napomáhají lepšímu prokrvení orgánů a zrychlení evakuace hlenu z dýchacích cest. Hrají také významnou roli v procesu vedoucímu k lepší imunitě. V jeskyni je i lehce zvýšená koncentrace radonu, který ničí bakterie a viry,“ vyzdvihuje Kateřina Bednaříková, dětská lékařka a primářka Dětské léčebny Křetín působící i v ostrovském zařízení.

V Křetíně se specializují na léčbu dětí s obezitou. Přitom právě i nadváha přispívá k tomu, že jsou tito pacienti náchylnější k onemocnění dýchací soustavy. „Často mají přidružené nemoci – jsou to astmatici, častěji marodí, mají dýchací potíže, onkologické nálezy, negativně se projevuje na jejich duševním zdraví,“ poukazuje Bednaříková.