1 Pro většinu levnější teplo

Ulevit letošnímu rozpočtu mnoha jihomoravských domácností pomohou nižší ceny tepla. Zlevnění plánují všechna okresní města s výjimkou Hodonína. Částka v něm ovšem jistá není, město totiž využívá páru z místní tepelné elektrárny na uhlí a biomasu a suma se tak dopočítává až zpětně. „Dodavatel nám ale oznámil zdražení o tři a půl procenta, takže podobné navýšení očekáváme i pro obyvatele města. Vědět to budeme až v průběhu následujících měsíců, ale pod tisícovku bychom se vejít měli,“ zmiňuje Petr Pacal z Městské bytové správy, která teplo pro Hodonín zajišťuje.

Nová cena naopak těší nejvíce ve Znojmě. Místo 1 098 korun vyjde jeden gigajoule nově na 951. „Zrušili jsme nevýhodné smlouvy, které zatěžovaly rozpočet společnosti, a zároveň jsme dosáhli úspory na straně personálních nákladů a také prostřednictvím testování čištění otopných soustav,“ zdůvodňuje místostarosta města Jakub Malačka (Naše Znojmo).

Podobné částky se dočkají také v Břeclavi, kde se snížila dokonce o 178 korun. Z původních 1 136 korun totiž částka klesla na 958, čehož se podařilo dosáhnout i přes rostoucí vstupní náklady. „Neustále investujeme do úsporných opatření, měníme kotle, budujeme fotovoltaiky, zapojujeme do výroby kogenerační jednotky a podobně,“ vysvětluje důvod snížení Martin Marták, jednatel společnosti Teplo Břeclav.

Brňanům znovu zlevní teplo, ke snižování ceny přispívají i odpadky

Nejdražší zůstává teplo tradičně v Brně, i tam lze nicméně zaznamenat snížení, konkrétně o 67 korun. Při průměrné spotřebě ušetří běžná domácnost po ročním vyúčtování téměř dva tisíce korun. Pokud budou navíc následující zimní měsíce stejně teplé jako v minulém roce, ušetřit by mohla ještě více. „Loni bylo spotřebované množství tepla proti průměru nižší okolo patnácti procent, což lidem ušetřilo tři tisíce,“ přibližuje finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.

2 Zdražení vody není tak drastické

Každoročnímu trendu zvyšování ceny za vodné a stočné se Jihomoravané nevyhnou ani letos. Podle generálního ředitele Vodárenské akciové společnosti Ladislava Haška se však tentokrát nejedná o příliš dramatický nárůst, celorepublikově se počítá s meziročním zdražením do šesti procent. „Ceny za vodné a stočné se v některých regionech téměř nezvyšují, a pokud ano, jedná se o haléře či maximálně koruny na tisíc litrů, tedy jeden metr kubický,“ konstatuje.

Že se jedná o přívětivější vývoj než v minulém roce, pociťují například lidé na Vyškovsku. „Tehdy roční navýšení přesáhlo čtyři stovky. Nyní odběratel s průměrnou spotřebou zaplatí o zhruba 143 korun za rok víc,“ říká mluvčí Vyškova Michal Kočí.

10 fotografií

Ačkoliv se nejnižší zdražení týká Blanenska, i tak jeho obyvatelé opět zaplatí za vodné nejvíce ze všech okresních měst na jihu Moravy. Oproti loňsku cena stoupne o necelá dvě procenta na částku 149,91. Naopak nejlevnější vodou se může pyšnit Brno. Zdražila tu na 107,73 korun za kubík, což při průměrné spotřebě 98,7 litru na osobu za den pro běžného Brňana znamená, že z peněženky vydá o 79 korun za rok více. Loni se z prvenství těšil Hodonín, letos mu ovšem uniklo o 42 haléřů.

3 Ceny za odpad jako jedno velké překvapení

Za svoz popelnice platili Brňané stejnou částku od roku 2013, teď je tomu ale konec. „Důvodem zdražení jsou neustále se zvyšující náklady na zajištění svozu odpadů a jejich následné využití. Od roku 2013, kdy tehdy po jeden rok dosahovala 675 Kč, se sazba nezvýšila,“ vysvětluje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Nově obyvatelé jihomoravské metropole zaplatí ročně 900 korun místo původních 670, což v přepočtu na měsíční platby činí o 20 korun více.

Naopak k překvapivému kroku přistoupilo Znojmo. Z aktuálních 800 korun se vrátí na částku 600, tato suma ve městě platila do roku 2023. „Chceme, aby Znojmo bylo městem, kde se dobře žije, a součástí toho je i udržení finanční dostupnosti základních služeb,“ komentuje rozhodnutí znojemský starosta František Koudela (ODS). Očekává, že výpadek dokážou kompenzovat vyššími příjmy.

Z podobného důvodu nebude ani zbytek okresních měst do ceny nijak zasahovat. „Trend zdražování je citelný už řadu měsíců. Zkrátka jsme obyvatele města nechtěli zatěžovat. Už pro rok 2024 jsme byli jedno z mála měst v republice, které ponechalo cenu za svoz a likvidaci odpadů, přitom horní limit u ročního poplatku je 1 200 korun,“ poznamenává místostarosta Vyškova Karel Goldemund (nez.). Za odpad tam lidé stejně jako minulé roky zaplatí 696 korun.

4 Brno pod palbou zvyšování

Stejně jako u odpadu se v Brně nízká cena dlouhodobě držela, i co se rezidentního parkování týče. Od podzimu 2018 ji město nastavilo na 200 korun, což byla v porovnání s ostatními městy naprosto minimální částka. Nyní se zvedne na 800 korun za první auto, „I tak je výše poplatku nižší, než je tomu u většiny měst v Česku,“ podotýká brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Jako příklad uvedl Prahu, Ústí nad Labem nebo Ostravu, kde platí řidiči za roční oprávnění 1 200 korun. Dražší parkování se nedotkne pouze Brňanů využívajících modré zóny, více zaplatí i dojíždějící lidé za krátkodobé parkování na placených parkovištích. Částky se zvednou o deset korun, v případě měsíčních a ročních povolení to bude v řádu tisíců.

Zdražování ale v Brně nekončí. Svůj ceník po 20 letech upravila také Knihovna Jiřího Mahena. Registrační poplatek pro dospělého se zvedne o 100 korun na 300 korun, přičemž děti, senioři a osoby se zdravotním postižením zůstávají nadále bez poplatku.

Hlouběji do kapsy sáhnou lidé i v případě sportu, ke zdražování se přidala také společnost Starez-Sport, která se stará o 18 brněnských sportovišť. „Tam, kde dochází ke zdražení vstupného, je důvodem zvýšení nákladů na provoz a inflací. Zvýšení ale tak vysoké není, nedosahuje ani výše inflace,“ míní mluvčí firmy Michaela Dittrichová. Zároveň upozorňuje, že nejnižší cena bude nově platit pro dvouhodinový vstup a na některých sportovištích tak vyjde v přepočtu na hodiny dokonce levněji.