Současné vedení městské části Brno-Židenice, pod něž Juliánov spadá, chtělo krátce po svém nástupu před třemi lety dům opravit, aby jej nemuselo zbořit a mohli se do něj vrátit lidé. Tato varianta se ukazovala jako finančně nejvýhodnější a vše jí tenkrát nasvědčovalo.
Nyní se však situace obrátila a „panelák duchů“ má jít k zemi. Demolice, k níž radnice potřebuje souhlas vedení města, by mohla začít v první polovině příštího roku.
Židenický starosta Petr Kunc (nez. ) odmítá, že by došlo k názorové otočce. „Předtím, než jsme nastoupili do vedení radnice, jsme nevěděli, zda lze, nebo nelze dům sanovat. Nechali jsme si udělat podrobný odborný posudek, který hodnotil například kvalitu betonu, výztuže a další faktory. Z něj vyplynulo, že oprava je technicky možná. Pak jsme si spočítali, na kolik vyjde rekonstrukce a na kolik demolice s novou výstavbou. Druhá možnost byla pouze zhruba o 30 procent dražší, což není tak moc, když si vezmeme, že přinese výrazně kvalitnější zástavbu na příštích sto let,“ vysvětluje Kunc. Podle něj se jedná spíš o vývoj názoru v čase.
Poslední propočty nákladů vycházející z cen oprav jiných bytových domů v Židenicích hovoří o tom, že sanace by stála 145 milionů korun, zatímco demolice a novostavba 218 milionů. „Sanace domu je tedy cenově přijatelnější variantou, nese však s sebou zásadní nedostatky. Opravený dům bude stále svázán původním dispozičním řešením, tedy malými byty,“ podotýká Kunc s tím, že v bytovém fondu radnice naopak chybí velké jednotky o půdorysech 3+1, 4+1 a 5+1.
Panelák se propadá, praskají zdi i trubky. Desítky rodin čeká stěhování |
Probíraný žlutý panelák není v lokalitě jediný s konstrukční vadou způsobující postupné borcení. Ve svahu nad ním stojí další dva totožné domy, u kterých je už déle podobná potíž, protože všechny byly postaveny v 60. letech minulého století stejným způsobem. Rozdíl spočívá v tom, že u horních dvou budov není situace tak špatná, takže v nich nájemníci dál žijí. Na rozdíl od už vybydleného domu určeného k demolici.
„Ten je založen na železobetonovém základovém roštu, který však po celé délce přerušuje v půlce horkovodní kanál. Proto není rošt prostorově tuhý a láme se směrem ke středu objektu, dům se tedy propadá do sebe. Situaci významně zhoršovala vadná kanalizace a změny teplot zeminy v podloží způsobené úniky vody kvůli nekvalitní izolaci horkovodu. Objekt se nachází ve svahu a celé podloží je právě u něj významně dotováno srážkovou vodou. Proto jsou poruchy nejvíce patrné právě na nejnižším domě, kde je nejvíce srážkových vod,“ přibližuje Kunc.
1. listopadu 2018 |
Vedoucí ústavu stavebního zkušebnictví Vysokého učení technického (VUT) Pavel Schmid upozorňuje, že u zmíněných objektů je nutné především řádně udržovat a průběžně kontrolovat stav kanalizace srážkových a odpadních vod. „Tedy pravidelně provádět inspekční prohlídky a revize. A podle výsledků okamžitě provádět nutné opravy či výměnu,“ sděluje.
Místo tří paneláků nová hustější zástavba
V horních domech se radnice chystá vadnou kanalizaci opravit, aby nedocházelo k únikům vody. Zároveň bude od jara stav těchto paneláků opět monitorovat. Obyvatelé v nich dál zůstávají, pokud se však někdo odstěhuje, byt se už znovu neobsadí a městská část do něj nijak neinvestuje.
I těchto paneláků by se totiž mohla v dalších letech týkat demolice. Radnice se vážně zabývá novou myšlenkou, že by tři praskající domy nahradila úplně jiná struktura zástavby, v níž by vzniklo několik stovek bytů pro obecní a sociální bydlení. Nejstarší sídliště v Brně by tak částečně získalo novou tvář.
Konkrétní představu o možné proměně území přinese takzvaný master plan, který pro radnici zpracovávají architekti z ateliéru Kogaa. „Jeho cílem je nalezení optimální podoby návrhu včetně efektivní etapizace výstavby,“ říká mluvčí Kanceláře architekta města Šárka Reichmannová. Její pracovníci pro městskou část připravili návrh postupu pro výběr zhotovitele strategického dokumentu.
Novou podobu území navrhují také studenti Fakulty architektury VUT. V zadání přitom mají několik požadavků, a to větší pestrost zástavby, větší byty, komunitní prostředí a hustěji zastavěné území.
„Pokud nechceme, aby se města rozrůstala do šířky, je jedním z řešení hledání optimální hustoty zástavby. Vyšší hustota neznamená horší bydlení. Díky ní může docházet k větší interakci mezi lidmi, vzniknou prostory třeba pro školku nebo posilovnu. Nabízí možné obohacení bydlení, které je z pohledu obyvatel vítané,“ míní děkan fakulty architektury Radek Suchánek, který na práci studentů dohlíží.