„Účastníci v ní navrhnou první etapu stavby pro zhruba 800 úředníků. Celkově by tam v budoucnu mohlo pracovat až 2 200 lidí,“ informuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Důvodem opakovaných vizí brněnských politiků přestěhovat úředníky státní správy a samosprávy do jedné budovy je fakt, že takový provoz vychází efektivněji a navíc lidé najdou všechny služby na jednom místě. Zatímco občanský průkaz si dnes Brňané chodí vyřizovat na Husovu ulici, kvůli dokladům k autu musí na Kounicovu a třeba vozíčkář pro parkovací průkaz ZTP vyrazí ještě na Koliště, kde sídlí odbor sociální péče. Celkem jsou dnes jednotlivé úseky rozdrobené do deseti míst po městě.
„Stav nynějších budov je různý, ale jejich nutné opravy by nás časem stejně dohnaly,“ míní brněnský radní pro oblast majetku Jiří Oliva (SOCDEM), který upozorňuje i na fakt, že si město část prostor pro úředníky dokonce pronajímá. Právě tito pracovníci by se tak do případné první části budovy centrálního magistrátu stěhovali jako první, další přijdou na řadu lidé z „dožívajících“ budov na Kounicově.
Vrcholní brněnští politici stále počítají s tím, že by „supermagistrát“ vyrostl na prázdné ploše v Benešově ulici v sousedství tamního autobusového terminálu, kde se plánoval už v roce 2018 za dob primátora Petra Vokřála (dříve za ANO). Tehdy zastupitelé za 140 milionů schválili odkup společnosti, která tu plánovala stavět polyfunkční dům. Po dohodě s městem pak dokonce soukromý investor svůj projekt přepracoval právě na budovu centrálního magistrátu.
Jenže v roce 2022 se podle politiků v další studii ukázalo, že je objekt i tak pro všechny úředníky příliš malý, a tak záměr skončil v šuplíku.
Jak vysoko nabobtná cena?
Nedávno jej však oživil brněnský radní pro územní plánování Petr Bořecký (ANO). Po spolupráci s městským architektem představil kolegům z vedení města takzvanou objemovou zastavovací studii, která říká, že je skutečně možné centrální budovu úřadu a všechny zaměstnance na vybrané místo vměstnat.
Na dotaz, jestli nenastane problém s nedostatečnou kapacitou jako před třemi lety, radní neodpověděl. Nezvedal ani telefon. A mluvčí Kanceláře architekta města Brna Šárka Reichmannová studii odmítla poskytnout s tím, že jde o interní neveřejný dokument. „Hlavním cílem soutěže je nalézt a ocenit optimální architektonické řešení i dispoziční uspořádání nové budovy, které bude možné rozpracovat do navazujících projektových fází,“ sdělila pouze obecně.
Ke stavbě superúřadu se kloní i nové vedení Brna, musí si na ni půjčit |
Kvůli minimu informací, které Brno k miliardovým plánům zveřejnilo, nedokážou záměr příliš zhodnotit ani opoziční Piráti. „Dosud jsme neviděli žádnou analýzu nákladů a návratnosti,“ poznamenal pirátský zastupitel Adam Zemek.
Konkrétní odhady nákladů na takto velkou stavbu nejsou uvedené ani v důvodové zprávě materiálu, kterou má MF DNES k dispozici. V roce 2018 se nicméně hovořilo o částce zhruba 1,5 miliardy za centrální magistrát pro 1 100 úředníků. Dnes se mluví o dvojnásobném počtu zaměstnanců v daném objektu, což může sumu i vzhledem k růstu cen stavebních prací minimálně taktéž zdvojnásobit.
Fiasko s Jaltou
Právě kvůli vysokým nákladům se proto počítá, že by se postupovalo po etapách. Kdyby šlo vše rychle, mohl by podle radního Olivy „supermagistrát“ na volné ploše v Benešově ulici stát za čtyři až pět let.
Navíc se počítá s tím, že se nová budova zcela propojí s tou stávající na Malinovského náměstí, kde sídlí rovněž některé odbory brněnského úřadu, například ten bytový. „Toto místo dává smysl i proto, že nedaleko na Orlí je dnes centrální stavební úřad,“ dodává radní.
Zahlcení úředníci a delší lhůty. Brněnský superúřad dostal bídné vysvědčení |
A připomíná, že v minulosti existovaly různé úvahy o tom, jestli a kde centrální magistrát postavit, případně zda volnou parcelu neprodat zpět soukromému majiteli.
Takovým fiaskem ostatně dopadl záměr sestěhovat úředníky do paláce Jalta v roce 2006. Tehdy město s podnikatelem Miroslavem Lekešem budovu směňovalo za hodnotné městské parcely a domy v Černých Polích a Pisárkách. Později se však ukázalo, že oprava Jalty by stála přes 300 milionů korun, takže záměr padl.
Brno se pak roky marně snažilo palác prodat, což se nakonec podařilo až v roce 2016 a dnes v něm funguje kabaret, obchody, služby i restaurace.
