Hlavním důvodem je stárnutí populace, tedy problém, se kterým se potýká nejen Brno, ale celá Česká republika, potažmo západní svět. Zatímco loni žilo v Brně zhruba 18 tisíc seniorů starších 80 let, o dekádu později to podle odhadů bude už 30 tisíc a cifra dál poroste.

To znamená i větší nároky na péči. Potřeba lůžek v domovech podle predikcí poroste mnohem rychleji, než kolik jich bude schopno Brno za danou dobu zařídit. Zatímco momentálně tento deficit činí asi „jen“ tři stovky, za dekádu půjde o více než tisícovku. Rozdíl se navíc bude dál prohlubovat. Podle odhadů by za čtvrt století město mělo mít přes pět tisíc lůžek.

„Prediktivní modely ukazují, že při zachování současné struktury péče bude v Brně do roku 2035 potřeba vybudovat přibližně 1 250 nových pobytových lůžek a navýšit kapacity terénních služeb pro dalších více než dva tisíce klientů v domácím prostředí, jinak hrozí kolaps dostupnosti služeb pro seniory,“ upozorňují úředníci magistrátu v dokumentu, kterým se nedávno zabývali městští zastupitelé.

Musí se změnit rozpočet města

Brno už zahájilo stavbu nového domova pro seniory v Nopově ulici v Židenicích. Objekt staví a bude následně podle pokynů magistrátu provozovat soukromník. Vznikne tam 300 lůžek, o 75 více než ve staré budově, která šla k zemi.

Podobný režim jako v Nopově uplatní město také na Kociánce, kde je v plánu více než 260 nových lůžek. Dalších 150 míst má přinést už řadu let plánovaný zdravotně-sociální komplex na Červeném kopci. Do stanoveného čísla 1 250 lůžek je to však stále daleko i při započítání dalších dosud vytipovaných lokalit v brněnských Kohoutovicích nebo na jihu města, na nichž je shoda.

Senioři mají najít nový domov, ne hotel s animačním programem, říká socioložka

„Já si nechci dávat nějaké cíle, ale pokusíme se udělat vše pro to, abychom se do konce volebního období posunuli z této analytické části do uskutečňované,“ uvedl náměstek brněnské primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl (ODS).

Jinými slovy by rád měl shodu s městskými částmi i v rámci vedení Brna na tom, kde vyrostou další domovy, aby se kapacita navýšila o stanovený počet. Zároveň je chce co nejrychleji zařadit do investičního plánu města a hnát dopředu.

A teď přichází hlavní otázka – kde na to vzít peníze? Podle Kerndla je nutné změnit strukturu rozpočtu města a právě do sociální oblasti dávat vyšší částky, než tomu bylo doposud. „Kolegové zcela jistě budou bojovat za to, aby jejich rozpočty nebyly kráceny, ale ono to bohužel jinak nepůjde,“ poznamenal. O kolik peněz by jaká kapitola městského rozpočtu mohla vlivem nutných výdajů do nových domovů přijít, to podle něj v tuto chvíli není jasné.

Velké ústavy, nebo domky? Brno a hejtmanství se přou o vizi pro seniory

Zatímco na stavbu nových objektů a navýšení péče by ještě město peníze dalo dohromady i díky úvěrům – podle dokumentu jde do roku 2050 o investice v rozmezí pěti až sedmi miliard – horší je situace u financování provozu. V dnešních cenách jde po dokončení kapacit o roční navýšení o čtvrt miliardy, další desítky či nižší stovky milionů padnou na mzdy nových terénních pracovníků v sociálních službách, kde dnes město má asi 370 úvazků.

Jak najít zaměstnance?

Ty navíc Brno musí nejdříve vůbec někde sehnat. Podle materiálu by měla terénní služba do deseti let obsloužit dvojnásobek klientů oproti současnosti, další pracovníci budou potřeba přímo v ústavech, aby se měl kdo o seniory starat. Už dnes jde však o nedostatkovou profesi a rovněž o místa, kde je vysoká fluktuace, jak přiznává i Kerndl.

„Hledáme všechny možné cesty, jak tyto zaměstnance zajistit. Spolupracujeme i na možnosti využití zahraničních pracovníků. Vedeme proto intenzivní komunikaci s Hospodářskou komorou třeba o komunitě z Vietnamu,“ naznačil náměstek možné řešení. Za jediný problém, který v úsilí v tuto chvíli vidí, považuje jazykovou bariéru.

Každopádně plán péče o seniory na následující roky našel podporu napříč zastupiteli. Proti byli pouze opoziční Piráti. Těm se nelíbí, že se v něm počítá se stavbou velkých ústavů. „Město má být především koordinátorem celého systému, ne pouze investorem do nových kapacit,“ zkritizoval vize Petr Kubeš, který jako nominant Pirátů sedí v sociální komisi na magistrátu.

Řešení by se podle něj mělo více zaměřit na reálný život seniorů a jejich rodin. „Neformální pečující, tedy právě rodiny, jsou v něm zmíněni jen okrajově, přitom jsou klíčovým pilířem systému a potřebují podporu. Například tu psychickou nebo krizovou pomoc,“ míní.

Právě to by podle něj zamezilo tomu, aby senioři byli předčasně umisťováni do domovů pro seniory. Skeptický je také k důvěře v to, že by se městu podařilo sehnat dostatek nových pracovníků.