„Je škoda, že v Brně na arénu neproběhla architektonická soutěž. Jihlava se v tomto případě chovala více soudobě,“ říká Chybík, pro nějž byla Horácká aréna dosud největším městským projektem, a který má na kontě řadu ocenění.
Hala v Jihlavě sklízí pochvalné reakce. Jste spokojený i vy sám?
Beru to s velkou pokorou, protože stadion teprve začíná sloužit. Až během několika příštích měsíců a let se ukáže, jestli bude fungovat, jak jsme jej navrhli a jak si to představujeme. Podle analýzy, kterou si město nechalo zpracovávat, bude aréna díky své víceúčelovosti a umístění velkým přínosem pro lokální byznys a obchodníky. V horizontu dvaceti let má přinést 50 miliard. Když je totiž aréna v centru, je snadno dostupná pěšky. A když půjdete pěšky domů, je poměrně velká pravděpodobnost, že ještě půjdete na večeři do restaurace kousek odsud. Restauratér má díky tomu víc peněz a může vylepšovat interiér, spravit fasádu nebo cokoliv dalšího. Jihlava má podle mě před sebou velkou budoucnost nejen díky této aréně, ale i díky plánované zastávce vysokorychlostní železnice.
Gól lidem neuteče ani ve frontě. Architekt Horácké arény i o barvách a hale pro Slavii |
V Brně roste aréna se zhruba dvakrát větší kapacitou, než má ta vaše v Jihlavě. Bude mít také tak výrazný dopad na lokální ekonomiku?
V principu ano. Škála akcí, kterou oba tyto domy utáhnou, je veliká. Je proto dobře, že jsou obě haly koncipované jako multifunkční. Dneska totiž v Česku dokážeme udělat velký vnitřní koncert pouze v pražské O2 areně. Rád si tak zajdu do brněnské arény na koncert, na který bych jinak musel do Prahy. Samozřejmě jak v Jihlavě, tak v Brně záleží na tom, jak dobře se bude každá z hal provozovat.
Narážel jsem na to, že brněnská aréna roste v areálu výstaviště, který bývá mimo pár velkých akcí spíš místem duchů.
Myslím, že je dobře, že jsme pořád ve městě, a ne někde na okraji v Heršpicích. Pořád si z brněnské arény může člověk zajít na Mendlovo náměstí a dát si pivo v pivovaru. Lokalita je podle mě vybraná městsky, podobně jako tomu bylo svého času u Lužánek.
Když se dnes na návrh nebo přímo stavbu podíváte, projevuje se na ní negativně, že Brno nešlo cestou architektonické soutěže?
Nechci halu hodnotit, dokud není postavená. Až bude stát, tak se teprve ukáže, jak moc je dobrá.
Když má Praha O2, tak my T-Mobile. Brno oznámilo partnera pro novou arénu |
U jihlavské arény se podařilo dodržet rozpočet ve výši 2,2 miliardy i termín otevření. To se brněnské, která se prodražila už o půl miliardy a má několik měsíců zpoždění, nepovede. Navíc není ještě jasná podoba ani dodavatelé některých vnitřních technologií a vybavení, ať jde o sedačky, ozvučení, osvětlení nebo jiné prvky. Je běžné, že se tyto věci řeší ještě v průběhu hrubé stavby?
My jsme v Jihlavě pořád něco řešili. Kdybyste se mě před rokem zeptal, jak budou do detailu vypadat šatny, taky bych to nevěděl. Reálně se projekt neustále vyvíjí, zpřesňuje a dotahuje. Těch šest let od vítězství v architektonické soutěži nebylo vůbec procházkou růžovým sadem. Díky tomu, že jsme si na lidské úrovni všichni rozuměli, jsme to však nakonec zvládli. Za naši stranu patří velký díky architektu Jiřímu Richterovi, který projekt vedl, a celému jeho týmu. Na straně města to je především radní David Beke, který i díky tomu, že je vzděláním architekt, zastával roli velice osvíceného zástupce investora.
Před deseti lety se uvažovalo, že by aréna pro brněnskou Kometu vyrostla za Lužánkami. Pak ji politici přesunuli na místo cyklistického velodromu u výstaviště a později do současné polohy o pár set metrů dál. Dá se říct, jestli je lepší současná lokalita, nebo místo bývalého zimního stadionu za Lužánkami?
I když by tam mohl být i hokej, Lužánky jsou teď hlavně velkým tématem pro fotbal. Je to rozvojová lokalita, která takto velké sportoviště unese. Zaznamenal jsem, že nedávno byly zveřejněny výsledky návrhů na bytovou výstavbu v lokalitě, kde však fotbalový stadion chybí. Chápu, že to fanoušci nesou těžce.
Zadání studie totiž vzniklo dřív, než politici řekli, že znovu prověří lokalitu za Lužánkami pro fotbal. V oficiálních dokumentech nicméně stále počítají se stadionem na místě současného velodromu poblíž rostoucí hokejové arény. S tím mám spojený dotaz: je lepší mít dva velké sportovní stánky u sebe, nebo každý jinde?
Nemyslím, že je nezbytně nutné mít je u sebe. Obě varianty jsou možné. Pokud by se fotbalový stadion za Lužánkami postavil tak, aby byl městotvorný, tedy nebyl jen solitérem, ale součástí širší zástavby, tak by tu vznikla nová živá čtvrť. Stadion by obohacoval život nejen uvnitř, ale i ve veřejném prostoru. V jeho sousedství totiž mohou vzniknout krásné byty a kanceláře.
Chápu správně, že podle vás je tedy ideální variantou, aby za Lužánkami vznikla jak nová čtvrť s byty a kancelářemi, tak nový fotbalový stadion na místě toho původního?
Ano. A myslím, že je to tak správně. Ze světa známe příklady, kdy jsou stadiony zarostlé do města.
Jihlavská hala se teď bude „zajíždět“, ale za rok bude v provozu i ta brněnská. Nemůže některé akce Jihlavě přetáhnout, když pojme dvakrát víc diváků? Nemůže to negativně ovlivnit provoz Horácké arény?
Myslím, že je správné, aby v Česku byly tři multifunkční arény. Jedna v Praze, jedna v Brně a jedna pro střed republiky v Jihlavě. Co se týče Ostravy, tam je spíš jen pro hokej. Klientela v případě Jihlavy jsou miliony lidí, kteří arénu mohou využívat. Je poloviční proti Brnu, takže na Jihlavu akorát. Celkově však paleta koncertů a akcí, které se v Česku budou dít, bude díky všem třem halám velmi pestrá.
