Zato v jiných městech v Česku přešli rovnou k činům. A tak například Praha už loni nasadila v MHD první vodíkový autobus, součástí veřejné dopravy je dokonce i mezi Mostem a Litvínovem v Ústeckém kraji.

A Brno? „V současnosti nemá význam pořizovat vodíkový autobus, protože ve městě není vodík pro tankování dostupný,“ vysvětluje výstižně mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková, proč tři roky starý plán nenápadně utichl.

Už tehdy bylo v plánu zádrhel vyřešit plnicí stanicí v Kaštanové ulici, kterou měla podle tehdejšího náměstka a dnes ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) postavit společnost Orlen Unipetrol. „Ještě v letošním roce ji uvede do provozu,“ tvrdil v roce 2021.

Do ulic Prahy vyráží první vodíkový autobus MHD, pojede na lince 170

Jenže plnička chybí dodnes. „Ptal jsem se na to a firma měla nejdříve nějaký problém se získáním stavebního povolení a následně jí propadla dotace. Ale stále to mají v plánu,“ reagoval nyní ministr a brněnský zastupitel. Nový termín, kdy by vodíková stanice měla začít fungovat, však určit nedokázal a firma na dotazy MF DNES neodpověděla.

Speciální autobus na čistý pohon chtělo Brno získat od plzeňské společnosti Škoda Electric. Jenže místo jižní Moravy se testováním prototypu loni mohla pochlubit Praha, která plničku má. Nasadila ho i na pravidelnou linku.

„Pořizovací cena je zhruba čtyřnásobná proti naftovému autobusu, to znamená někde mezi osmnácti až dvaceti miliony. A další náklady jsou zhruba na dvojnásobku provozu běžného autobusu,“ popsal už dříve ředitel pražského dopravního podniku Petr Witowski. Pomocí minimálně dvouletého testování chtějí v hlavním městě zjistit, jestli kromě ekologického smyslu lze u tohoto druhu vozidel najít i ten ekonomický.

Projektům chybí „tatínek“, říká Hladík

Pro městské dopravce včetně toho brněnského je vodík jednou z možných alternativ paliva budoucnosti. Současnou flotilu 160 autobusů na stlačený zemní plyn pořídil dopravní podnik v Brně už téměř před deseti lety, a to i díky evropským dotacím.

Jenže za pár let těmto vozům skončí životnost a na nové čistě plynové autobusy už městská firma dotační příspěvek nesežene. To potvrdil i Hladík. „Bavili jsme se o možné podpoře bioCNG, tedy biometanu,“ uvedl.

Vyhazování peněz? Brno si zadalo studii kvůli směrnici EU, kterou už dodržuje

Tento pohon brněnský dopravní podnik testoval, nicméně dostatečný zdroj ani v tomto případě nemá. Tím by měla být rovněž už řadu let plánovaná bioplynová stanice, ale i tato stavba je v Brně zatím pouze na papíře. „Takový projekt vždy musí mít svého ‚tatínka‘, aby ho tlačil kupředu,“ poznamenal ministr, který s bioplynkou jako bývalý brněnský náměstek přišel a v minulosti ji řešil.

Jistou dotační podporu mají elektrobusy či trolejbusy, případnou variantou je také právě vodík coby čistý zdroj, z něhož se uvolňuje pouze vodní pára.

Váznou i další plány

Ostatně jeho zdroj měl být relativně v brzké době k dispozici. Loni na podzim městská společnost Teplárny Brno vypsala tendr na projekt takzvaného elektrolyzéru, díky němuž se vodík získává. Produkce je v současnosti obecně stále velmi drahá, proto se počítalo s tím, že se bude vyrábět jen při přebytku elektřiny, například z fotovoltaiky, která rovněž nemá žádné emise. Vodík by se pak skladoval přímo v areálu maloměřické teplárny, kde by vznikla i plnicí stanice pro MHD.

Nyní v dubnu však městská firma tendr zrušila. Důvodem je podle jejího ředitele Petra Fajmona prodloužení termínu stavby kotle na dřevní štěpku, na což měla zmiňovaná technologie navazovat. „Vodíkové aktivity však teplárny neutlumují,“ vyloučil Fajmon odklon od původních plánů a zmínil přípravy zřízení vodíkového klastru. Podle dřívějších vyjádření primátorky Markéty Vaňkové (ODS) měla platforma pro spolupráci s firmami či univerzitami začít fungovat už loni, teď magistrát mluví o založení „v nejbližších měsících“.

Zbytky z kuchyně do nádrže. Brňané budou pohánět autobusy svými odpadky

Ostatně ještě před třemi roky primátorka oznamovala, že v Brně brzy vznikne Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií. Dokonce se k tomu podepisovalo i memorandum.

„Šlo o reakci na tehdejší předpoklad rychlého nástupu vodíkové energetiky a konkrétní zájem investorů takový projekt podpořit. S ohledem na následující vývoj se pohled na chystaný záměr značně změnil, potenciální investoři svou pozornost zaměřili jinam a od plánovaného vzniku institutu se ustoupilo,“ sdělil nyní Jiří Pospíšil, ředitel Energetického ústavu na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického, které bylo jedním ze signatářů.

A nedostane se ani na brněnský Zetor, který se měl podílet na výrobě vodíkových autobusů, jak o tom Vaňková ještě předloni s nadšením hovořila. „Bohužel nakonec nedošlo k dohodě s firmou Mobility & innovation production,“ vysvětlil výkonný ředitel tradičního výrobce traktorů Róbert Harman. Zmíněná společnost autobus vyvíjí, pracovníci Zetoru měli podle původních vizí v Brně vozy skládat dohromady.