Městští zastupitelé už schválili zpracování změny územního plánu, která obsahuje definitivní vypuštění bulváru. Po dokončení musejí úpravu ještě posvětit.
„Náhled na vztah aut a měst se od 60. let na většině evropského kontinentu změnil a Brno se stejně jako jiná města vydalo cestou okruhu, který má širší centrum ochránit před silnou automobilovou dopravou. S tím je zvyšování kapacity pro průjezd městem v rozporu, což vedlo k debatě o zklidněné silnici, ale otevřelo otázku potřebnosti rozsáhlých demolic,“ vysvětluje mluvčí Kanceláře architekta města Brna (KAM) Šárka Reichmannová.
Méně aut, víc života. Nová Brněnská třída zná po letech dohadů svou podobu![]() |
Významnou část dopravní zátěže z vnitřní části města má v Brně převzít velký městský okruh, hlavně po dokončení jeho východní části. Pracovníci KAM s městem připravili technickou studii pro širší území Radlasu vymezené řekou Svitavou a ulicemi Cejl, Koliště a Hladíkova.
„Definitivně vypouští Brněnskou třídu, tranzitní silnici centrem města. Do území naopak nově přináší vzájemně propojené plochy městské zeleně, odkryté koryto Svitavského náhonu, řeší plochy občanské vybavenosti, školství a sportu,“ shrnuje Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.
V územním plánu platném od konce loňského ledna Brněnská třída začíná v křižovatce ulic Zvonařka a Řeznická, končí na severu vyústěním do Bratislavské. Kopíruje přitom souběžně vedoucí Dornych a Koliště. Její vybudování by si vyžádalo velké bourání, což se ukázalo jako nežádoucí.
Některé tamní budovy jsou ovšem dnes v horším stavu, protože se čekalo, co s myšlenkou bude, a mezitím se do nich neinvestovalo. „Třída není pro rozvoj území a obsluhu města potřeba. Konečně jsme se jí zbavili,“ říká radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO).
Roli sběrné komunikace převezme jiná trasa
Dopravní podnik města Brna (DPMB) po bulváru plánoval vést dnešní autobusovou linku 67, jež mohla být elektrifikovaná kvůli nasazení trolejbusů, a mít proto i jiné číslo. Z pohledu systému MHD by ale třída plnila spíš doplňkovou funkci, výrazně důležitější je nová tramvajová trať z Tkalcovské přes Masnou na nové nádraží.
S touto propojkou Cejlu a Křenové počítá i územní plán. Právě tato trasa má v oblasti plnit místo Brněnské třídy funkci takzvané sběrné komunikace, tedy sloužit pro větší objem dopravy. Z Masné bude pokračovat na sever, protne Křenovou, povede přes budoucí zástavbu na místě dnešního areálu Šmeral a bývalých plynáren, napojí se do Tkalcovské a na Cejl.
Okruh i trať v Brně už mají svou podobu, k zahájení stavby je však daleko![]() |
Budoucí ulice poblíž Svitavy už má i název: Koželužská. „Dopravním významem bude srovnatelná s Cejlem nebo Křenovou,“ připodobňuje Reichmannová. Počítá se s tím, že po ní budou jezdit tramvaje.
„Je důležitá pro obsluhu území přilehlého ke Koželužské a Tkalcovské. Ještě důležitější je z hlediska systému tramvajové dopravy jako celku. Dnešní ‚úzká hrdla‘ do nového Jižního centra – viadukty Křenová a na Nových sadech – jsou už za hranou propustné kapacity. Potřebujeme tedy další trasy ze severu na jih nejen pro případ havárií, ale hlavně pro běžný provoz a navyšování kapacity linek MHD,“ poukazuje dopravní ředitel DPMB Jan Seitl.
Zvětší se zelené lokality
Okolo Brněnské třídy se chystá několik developerských projektů na místě brownfieldů – ať už bývalý Dřevopodnik, Mosilana, či chytrá čtvrť Špitálka. Nová Vlněna už dokonce z velké části stojí. Auta ze zastavěných bloků mají zamířit do stávající sítě bočních ulic, jež se rozroste o další. Vznikne například nová ulice ústící do Koliště u domu číslo 65 vedle železničního viaduktu.
Jeden z developerů – firma Financial Consortium připravující od roku 2016 přestavbu Mosilany – dlouho čekal na vyřešení otázky Brněnské třídy, protože jeho areál protíná Svitavský náhon.
Ze zpustlých míst mohou být na čas zahrady, pomohou znevýhodněným i ekologii![]() |
„Její vyřazení je pro nás důležitým faktorem z hlediska řešení dopravní obslužnosti budoucí zástavby. Stávající rezervu pro tuto dopravní plochu bychom mohli využít nejen pro novou obslužnou silnici, ale současně i pro městskou zeleň. S tou se, mimo jiné, samozřejmě počítá i v rámci bohatě řešeného veřejného prostoru podél toku Svitavského náhonu,“ nastiňuje za vlastníka areálu Jiří Filip s tím, že s KAM ještě musí dořešit věci týkající se zeleně.
Zrušení třídy má výhodu právě ve vztahu k vodnímu toku, jenž v její jižní části teče v nejbližším sousedství plánované trasy. Umožní totiž ponechat nezatrubněné koryto v delším úseku a zvětšit zelené plochy v lokalitě, kde je nedostatek parků. „Proto byl navržen lineární park podél náhonu, který jednotlivým majitelům brownfieldů bere jen malou část pozemků, a přitom v očích potenciálních obyvatel novou výstavbu velmi zatraktivňuje,“ poznamenává Reichmannová.
Náhradou za Brněnskou třídu bude mix běžných ulic a průchodů okolo náhonu s nádechem parku.








