Vytvoření širokého pruhu pro cyklisty na úkor řidičů vyvolalo nedávno poprask v brněnských Kohoutovicích. Dříve čtyřproudou páteřní silnici stáhlo město v části Libušiny třídy na polovinu s cílem zvýšit bezpečnost pro lidi šlapající na kole do strmého kopce.

Loni se jednalo o jedno z nejvýznamnějších cykloopatření ve městě, avšak ani tento krok Brnu nepomohl k lepšímu než 81. místu v cyklistickému žebříčku 127 českých měst nad deset tisíc obyvatel, který vytváří magazín Městem na kole.

Výsledné pořadí zohledňuje délku cyklostezek, cyklopruhů či cykloobousměrek vůči kompletní uliční síti měst. Podle dat ze žebříčku existuje v Brně 208 kilometrů cyklistické infrastruktury, její podíl na celkové síti tak dosahuje hodnoty 0,029. Pro srovnání nejlépe ze všech měst se umístil Uničov na Olomoucku s hodnotou 0,119. Každopádně také v porovnání s Prahou a ostatními krajskými městy Brno zaostává, horší jsou pouze Liberec a Ústí nad Labem.

„Historicky nebyla cyklodopravě věnována velká pozornost. To se snažíme změnit, nicméně potřebujeme čas. Každý záměr se musí posoudit z mnoha hledisek, řeší se třeba vyjádření dotčených orgánů nebo majetkoprávní příprava,“ reaguje na umístění Brna mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Měli jsme dostat víc bodů, míní magistrát

Podle radnice jsou navíc výsledky s ohledem na použitou metodiku mírně zkreslené. „Do hodnocení se například nepromítají takzvané zóny 30, v nichž se zpravidla kromě cykloobousměrek opatření neprovádí. V žebříčku nejsou vůbec zahrnuté, přestože jsou v Brně velmi rozšířené. Stejně tak jsme nedostali žádné body za některé úseky páteřních cyklostezek, po nichž je povolen vjezd vozidlům obsluhy třeba zahrádek, ale provoz je tam naprosto zanedbatelný,“ vysvětluje Poňuchálek.

Opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti) poukazuje na další problém. „Do uliční sítě metodika zahrnuje i veškeré lesní cesty na území města, kterých je hlavně na severu dost. Výsledek je pak zkreslený,“ upozorňuje Lahoda, který dřív aktivně působil ve spolku Brno na kole. Na lesních cestách přitom opatření pro cyklisty ani nejsou. „Zpravidla je na ně zákaz vjezdu motorových vozidel, takže na kole se po nich dá jezdit velmi příjemně,“ dodává Lahoda.

Noční můra a devadesátkové retro, kritizují lidé modernizaci brněnské ulice

Přímo cyklisty umístění Brna až v deváté desítce pořadí nepřekvapuje. Dlouhodobě upozorňují na nedostatečnou infrastrukturu. „Zoufale chybějí opatření v centru, kde jsou nejpotřebnější. Neustále se opakujícím argumentem, proč lidé nejezdí v Brně na kole, je bezpečnost. Bojí se. Slyším to od každého,“ poukazuje Ivana Tošovská ze spolku Brno na kole.

Loni ve městě vznikla sedm a půl kilometru dlouhá opatření pro cyklisty. Vedle zmiňované Libušiny třídy je novinkou vyhrazený pruh v Jugoslávské. Legálně mohou nově jezdit také po chodnících v Jedovnické, Kníničské a Bubeníčkově, stejně tak do jednosměrek v Hrázní nebo Veselé.

Ročně město na „cyklokomfort“ posílá několik milionů korun. Některé záměry jsou součástí větších investic. Příkladem je opravovaná Údolní ulice, kde se počítá s cyklopruhem a piktogramy. Nové pruhy přibudou v části Palackého třídy, oddělená stezka vznikne na Renneské. Nové trasy včetně podjezdů poslouží podél řeky Svratky po dokončení protipovodňové ochrany v okolí haly Rondo.

„V nejbližších dvou letech počítáme s dokončením stezky od Nákupního centra Královo Pole do Myslínovy ulice nebo povolením cykloobousměrek při zavádění modrých zón, například na Žlutém kopci,“ doplňuje mluvčí Poňuchálek.

„Není už třeba ideologicky válčit“

Podle cyklistů se infrastruktura průběžně vylepšuje, ale stezky přibývají pomalu. Navíc chybí páteřní propojení do několika směrů. „Například z centra směrem na východ. Opatření by měla vznikat v místech s větší intenzitou dopravy, kde jsou potřebnější, je třeba je budovat od centra, ale často se to děje naopak,“ říká předseda neformálního cykloklubu Bicybo Jiří Jedlička.

Magistrát tvrdí, že několik cykloopatření směrem na východ se dá očekávat v horizontu dvou až pěti let. „Páteřní trasa by měla vzniknout také ze severu. Z Banskobystrické přes Palackého třídu, Štefánikovu a Lidickou do centra,“ uvádí další příklad Tošovská.

Cyklodálnice má utrum, plán na opravu brněnské tepny fandí autům

Z pohledu opoziční zastupitelky Jasny Flamikové (Zelení) je u cyklodopravy pozitivem, že při rekonstrukcích ulic už se na lidi na kole proti situaci třeba před osmi lety myslí.

„Nemusíme už ideologicky válčit, zda cyklisté do města patří. Jsem opravdu ráda, že už je nikdo nezpochybňuje,“ podotýká s tím, že u stávajícího vedení města však stále dostávají přednost před lidmi na kole řidiči. „Mentálně převládá pocit, aby bylo hlavně vyřešeno parkování. Když ale všude narveme auta, kola už se nikam nevejdou a pocit nebezpečí při jízdě nezmizí. Řada lidí proto pojede radši autem, zůstáváme tak v začarovaném kruhu,“ míní Flamiková.

Podle Lahody ještě potrvá, než cykloinfrastruktura dosáhne dostatečné úrovně. „Nyní se alespoň daří malovat cyklopruhy. Řada stavebních záměrů oddělených stezek se chystá, případně vzniknou coby součást velkých projektů, třeba protipovodňových opatření, dalších etap velkého městského okruhu a při opravách ulic,“ přibližuje.