Čtyřčlenná kapela se za 20 dní projede Polskem, celým Pobaltím, Ruskem ze severu až na jih a přes Ukrajinu se vrátí zpět domů.
Čtveřice muzikantů ve složení zpěvák Martin Pindeš, kytarista Grigorij Tolkačev, baskytarista Martin Kučera a bubeník Michal Fryml v Brně nepůsobí dlouho, za poslední rok si však zahrála zhruba na čtyřiceti akcích. Mají za sebou i větší koncerty, například na polském festivalu Przystanek Woodstock, ale nejraději a nejčastěji hrají v Brně na Melodce. „Brno je naše srdcová záležitost,“ potvrzují muzikanti.
A proč tedy chtějí být jihomoravští rodáci slavní zrovna na Východě? „Na Západě jsou už lidé zvyklí pouze na známé a velké kapely a při koncertě ani neposkočí. Zato na Východě jsou vděční fanoušci. Těším se, až přijdeme na pódium, které tam vlastně ani není, budeme stát před lidmi, brnknu do kytary a hned bude nějaký fanoušek až u stropu,“ barvitě popisuje Tolkačev, který má navíc v Rusku kořeny.
Kombinují tvrdou muziku s tanečními prvky
V kapele si řekli, že čím víc půjdou na východ, tím jejich dobrodružství může být lepší a lepší. Turné je sice stálo dost práce a vyřizování, třeba jen sehnat víza byl oříšek, ale prý to stálo za to. „Byly to starosti, ale příjemné,“ usmívají se kamarádi. Za dvacet dnů je po včerejším vystoupení v polském Krakově čekají tři koncerty v Pobaltí, devět v Rusku a tři na Ukrajině.
Čtveřice muzikantů se dala dohromady před necelými třemi roky. Všichni se kromě Tolkačeva znali od dětství z Bučovic na Vyškovsku, kapela však vznikla, až když se potkal zpěvák s kytaristou na koncertě. „Jsem původně Rus odchovaný na Slovensku, a proto jsem se rozhodl s novými kamarády založit brněnskou kapelu,“ směje se kytarista Tolkačev. Každý z kluků už předtím měl svou skupinu, věděl, co čekat od hudebního světa, ale zároveň už je nebavily skladby, které se hrají v rádiích. Nemají dle jejich názoru žádnou energii, kterou by posluchačům dál předaly.
Muzikanti se proto rozhodli jít svou cestou a zavést takzvaný dance metal, který kombinuje tvrdou muziku s tanečními prvky. „Děvčata při naší muzice mohou tancovat, a přitom je to stále metal,“ vysvětluje Tolkačev.
Energie z nich na koncertech opravdu srší. „Potřebujeme se vybláznit, vyskákat, vytancovat,“ říká zpěvák Pindeš. Ve své hudbě se inspirovali například americkou rockovou kapelou Linkin Park.
Na jejich koncerty nechodí jen metalisté, ale i ti, kteří se chtějí prostě jen pobavit. „My sice hrajeme metal, ale není to o tom, že máme dlouhé vlasy, řetězy a těžké glády. Naše koncerty jsou spíš taková tvrdá diskotéka,“ vysvětluje Pindeš. To, že fanoušci nemají čekat poklidný koncert, vzápětí rozvádí i kytarista. „Na posledním koncertě za mnou přišel zvukař. Říkal, chlapi, jako dobrý, ale nebaví mě, když musím světla na stropě utírat od šampaňského,“ vypráví s rošťáckým úsměvem Tolkačev.
Poukazují na nedostatky společnosti
Obsah jejich textů poukazuje na neřest, která se děje po druhé hodině ranní na diskotékách. „Sarkasticky poukazujeme na nedostatky společnosti. Když začne diskotéka, všichni tam dojdou hezky oblečení, namalovaní, načesaní, ale... Ráno vypadají hůř než někteří bezdomovci,“ říká s nadsázkou Pindeš.
Stejně jako v textech i v klipech se kapela nechává unést fantazií. „Naší hudbě musí vizuál odpovídat,“ tvrdí muzikanti. Není tedy výjimkou, že fanoušci se ve videu mohou podívat na obnažená těla hudebníků. „Ve videu máme i pár holých zadků. Třeba v klipu Crush The Club kamarádka tetuje bubeníkovi iniciály názvu písně. Vše je skutečné,“ ukazuje na video Tolkačev.
Tím to ale pro kapelu zdaleka nekončí. „Při posledním natáčení nás vyhodili policajti z obchoďáku, protože se tam prý točit nemělo,“ dál vypráví. I záběr s policistou je skutečný. Až se Denoi na konci měsíce vrátí z východního turné, plánují vydat nové album. Kytarista s baskytaristou pak mají ještě jedno společné přání. „Chtěli bychom jednou zažít to, že nás zavřou do cely. Chceme si to vyzkoušet, ale zatím se nám to nedaří, asi jsme moc hodní,“ smutně uzavírá příběh Tolkačev.