Napřímo či v důsledku zaplavení stojí bobři za poničením polních plodin a stromů. V jiných případech může jejich činnost znamenat ohrožení i pro osídlené lokality. Třeba když v potoce vybuduje hráz, kvůli níž se vzedme voda, která pak může zaplavit domovy nebo železnice.

Pro předcházení takovým situacím krajští úředníci prodloužili výjimku na ničení bobřích sídel a hrází o dalších šest let. „Umožňuje jen jejich likvidaci, nikoliv usmrcování bobrů. To znamená, že využívání výjimky nemá na velikost bobří populace přímý vliv,“ vyjasňuje mluvčí úřadu Alena Knotková s tím, že účelem je také snížit administrativní zátěž žadatelů a umožnit dostatečně rychle reagovat v případě potřeby okamžitého zásahu.

Bobrům chutnají měkké stromy, jejich výsadba může ochránit dražší dřeviny

Výjimka platí hlavně pro správce vodních toků, zejména Povodí Moravy. „Umožní nám předcházet škodám, které je bobr schopný napáchat v zastavěných oblastech. Zasahovat do jeho biotopu je nezbytné, jen tak zvládneme například včas rozebrat hráz v místech, kde vzdutí vody může zaplavit obydlí, železnici, silnici a další významnou infrastrukturu. Naopak v přírodních lokalitách, kde činnost bobra nevede k ohrožení zdraví či majetku, ho necháváme volně působit,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Vodohospodáři každý rok vyčíslují „bobří“ škody v milionech. Problémy jsou s narušováním ochranných hrází, stavěním zátaras. Zdravé stromy hlodavci dokážou zničit natolik, že snadno padnou k zemi. „Poškozování ochranných hrází může způsobit škody s velkými následky. V důsledku vytváření nor totiž v době povodní může dojít až k rozplavení protipovodňové hráze a zalití území obývaného lidmi. V případě, kdy ničí břehové porosty, je třeba na cyklostezkách poblíž vody ve hře ohrožení zdraví či života lidí v důsledku pádu stromu,“ podotýká Chmelař.

V poslední době se bobři rozšířili na rozsáhlé území ve správě Povodí Moravy. Vyskytují se v celém okolí dolní Dyje, v Moravě, Svratce i Svitavě. Nejpostiženější je Břeclavsko a Znojemsko, kde hlodavci významně škodí dokonce na ochranných liniových hrázích.

Bobří aktivitu, jakou v minulosti nepamatují, pozorují Brňané v Maloměřicích a Obřanech. S koncem loňska musela radnice téměř denně řešit pokácený či v lepším případě nahryzaný strom. Hlodavci pořádali až nekontrolovatelné „nálety“ na porosty hned u břehu i dál od Svitavy. A situace se může ještě zhoršit. „Máme zde trvale usídleny nejméně dvě bobří rodiny, které mohou mít v době ideálního věku rodičovského páru i deset mláďat. Odborníci předpokládají, že tohle období nastane v letech 2025 až 2027,“ nastiňuje starostka městské části Ludmila Kutálková (nez.).

Příklad činnosti bobrů na jižní Moravě

Radnice řešila složité dilema vycházející ze dvou odlišných pohledů místních. Jedni ji vyzývali k likvidaci bobra dřív, než zničí vše, co stojí, druzí chtěli přesný opak. Výsledkem je kompromis. Odborníci tak 210 stromů omotali ochranným pletivem, další stovku dřevin mají v plánu ošetřit speciálním nátěrem, na třicítku už ho aplikovali. Bobrům zůstaly jen veškeré „nálety“ bez perspektivy růstu. Neštěstí v podobě pádu nahryzaného stromu na člověka má zabránit také pravidelná kontrola míst.

Nejen ničí, ale také prospívá

Experti upozorňují, že výskyt bobrů kromě negativních vlivů přináší i plusy, hlavně v některých lokalitách při zadržování vody v krajině právě pomocí hrází a návazně vznikajících mokřadů. Zvyšuje se tím její kvalita, vyrovnávají se průtoky a výrazně se zlepšuje druhová rozmanitost. „Vyčíslené ekosystémové služby bobřích mokřadů dosahují milionů korun, jež mohou bobři touto činností nám lidem ušetřit. Jen jim v krajině musíme udělat prostor a přijmout je ne jako problém, ale výzvu, jak vyřešit potíže spjaté s jejich výskytem, a současně v co největší míře využít pozitiva, která jejich hráze přinášejí,“ apeluje Jitka Uhlíková, koordinátorka programu péče o bobra evropského z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Dodává, že studie jejího kolegy Tomáše Justa ukázala, že jedna bobří hráz s teoretickými náklady 25 tisíc by přinesla revitalizační efekty na toku ocenitelné částkou přes jedenáct milionů. Sumy vypočítal podle ceníku ministerstva životního prostředí. „V minulosti jsme toky regulovali natolik, že se jedná o prakticky rovné kanály, které rychle odvádějí vodu z krajiny a tím ji vysušují. Jako společnost se toto snažíme napravit pomocí zdlouhavé a finančně dosti nákladné revitalizace řek. Bobr však dokáže ‚revitalizovat‘ zdarma,“ poznamenává Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Přínosy bobra by mohly být ceněné právě na jihu Moravy, jenž se roky potýká s výrazným suchem. Místní populace je v porovnání krajů druhá největší, Mikulka její počet odhaduje až na tři tisíce jedinců. Na některých místech přitom bobři hospodářsky škodí natolik, že může dojít k újmě značného rozsahu či ohrožení zdraví v důsledku možného poškození hrází rybníků.

V takových případech úředníci vydávají výjimku na odlov, i když hlodavec patří mezi zvláště chráněné živočichy. „Aktuálně však není vydaná ani jedna. V minulosti jí disponovalo Rybníkářství Pohořelice, jež nyní žádá o novou,“ zmiňuje Knotková s tím, že ročně lovci usmrtili okolo jedenácti bobrů.

Právě lovci mohou konzumovat bobří maso, ale jedině ve své domácnosti, protože u chráněných živočichů se nesmí uvádět na trh nebo obchodovat s jakoukoliv jeho částí. Výzkumníci z Mendelovy univerzity pro ně loni vypracovali takzvané užitné vzory na klobásu a konzervu s přídavkem bobřího masa. Představují způsob, jak z potenciálně rizikové suroviny kvůli kontaminaci či napadení bobra parazity získat zdravotně nezávaznou potravinu.

Loňské představení sice vyvolalo pozdvižení mezi lidmi, odbornou komunitou ale byla podstata využití podle Mikulky vnímána pozitivně. Hlavně z hlediska všeobecné udržitelnosti a nakládání s tělem jako u jiné zvěřiny. „Bobří maso je zvěřina, před vyhubením byli bobři nedílnou součástí evropské kuchyně,“ dodává ostatně Uhlíková.