Expozice věnující se Karlu Absolonovi vznikla v brněnském Dietrichsteinském paláci v době covidu a Moravské zemské muzeum (MZM) ji potřebovalo něčím oživit. Digitálního avatara odhalilo před vyvrcholením oslav 100 let od objevu Věstonické venuše.
„Připadalo nám velmi atraktivní oživit prezentaci práce a života Karla Absolona tím, že přidáme nejmodernější technologii,“ sdělil kurátor expozice Petr Kostrhun.
Na návštěvníky čeká interaktivní obrazovka v pracovně archeologa, z jejíhož displeje se dívá pohyblivý Absolonův portrét. Ten zaznamenává hlas tazatele a na otázky odpovídá textovou i mluvenou formou. Zájemci se mohou „oživlého“ profesora zeptat jak na nález Věstonické venuše, tak na to, kdo u něj doma uklízel. Možnost konverzovat s ním budou mít i zahraniční turisté, s nimiž si Absolon popovídá v angličtině.
Nejen legendární badatel. Absolon byl také propadlík a vášnivý cyklista |
Práce na Absolonově avatarovi trvaly několik měsíců. Muzeum mělo díky jeho dlouhodobému zájmu o archeologa dostatek podkladů, takže šlo především o programování. Hlavním zdrojem informací se stala kniha Karel Absolon: objevitel, manažer, vědec, jejímž spoluautorem je nynější kurátor výstavy.
„Věříme, že pokud má avatar tuto knihu v hlavě, bude schopen relevantně odpovědět na opravdu široký okruh otázek týkajících se života, díla a odkazu pana profesora,“ podotkl Kostrhun.
Autentický zážitek
Avatara naprogramovala brněnská společnost e-Reception.ai, pro kterou to byla první spolupráce s muzeem. Doteď měly o podobné služby zájem spíš knihovny. „Pomocí umělé inteligence jsme schopni oživovat staré osobnosti, dokážeme jim dát podobu a pohyb. Pro návštěvníky je zážitek velmi autentický a mohou si s Karlem Absolonem popovídat, jako by byly opravdu u něj v kanceláři,“ pověděl zástupce firmy Tomáš Ondráček.
Tímto pokusem muzeum nekončí, do budoucna chce přidat avatary i do dalších expozic. Konkrétní jména generální ředitel MZM Jiří Mitáček zatím prozradit nechtěl. „Pevně věřím, že podobných míst, kde si budou moci návštěvníci popovídat a dozvědět se víc o našem kulturním dědictví a naší historii, bude přibývat,“ poznamenal.
Muzeum lidem poprvé ukáže pozadí Věstonické venuše, od nálezu uplynulo sto let |
Podle něho mají muzea často vizitku zaprášených konzervativních institucí, MZM se tímto krokem snaží dokázat opak. „Stále se snažíme nabízet nové moderní věci, držet krok s dobou a pěstovat zájem našich návštěvníků i současnými technologiemi,“ uvedl Mitáček.
Oslavy 100 let od objevení Věstonické venuše vyvrcholí výstavou originální sošky v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. K vidění zde bude od 20. června, tentýž večer se bude na Biskupském dvoře promítat předpremiéra filmu České televize o tajemstvích a výzkumu tohoto legendárního artefaktu.