Peníze chtěl Automotodrom vyplatit od spolku vytvořeného společně Brnem a Jihomoravským krajem, který měl pořádání závodu na starosti. Zároveň od něj také žádal úhradu vynaložených nákladů za opravy dráhy. Dohromady se jednalo o zhruba 50 milionů korun.

Obě pohledávky provozovatel brněnského Masarykova okruhu přihlásil do insolvenčního řízení po úpadku spolku. Insolvenční správce pohledávky popřel, stejně tak před ním učinil i spolek s odůvodněním, že si průběžné opravy neobjednal. S tím však Automotodrom nesouhlasil, obrátil se proto na soud, který tak řešil nárok na uznání pohledávek.

Podle soudkyně Kláry Vašákové je rozhodující, že nemohla existovat nájemní smlouva mezi spolkem a Automotodromem, která by umožnila odjet závody v roce 2021, bez promotérské smlouvy s promotérskou společností Dorna.

Automotodrom získá více peněz za zrušené MotoGP. Soud uznal část pohledávek

„Mám za to, že smlouva promotérská byla velice úzce vázaná na smlouvu nájemní, která na ní byla jednostranně závislá. To znamená, že bez promotérské smlouvy nemohla nájemní obstát. Proto nemohla Automotodromu vzniknout škoda jako taková,“ vysvětlila soudkyně s tím, že rozhodovala o možnosti vzniku škody, nikoliv nájemném.

„Podle promotérské smlouvy bylo povinností spolku obstarat areál, což spolek zajišťoval prostřednictvím nájemní smlouvy. Podmínkou přitom bylo zařazení brněnského závodu do kalendáře. Pokud nedošlo k uzavření promotérské smlouvy, musela padnout i nájemní. Nebylo možné hradit 27 milionů korun za pronájem i za situace, kdy se závod nejel,“ upozornila Vašáková.

Spolek nemohl být žádostí o opravu zaskočen, míní soudkyně

O nezařazení brněnské MotoGP do kalendáře závodů v roce 2021 informovala Dorna v listopadu 2020. Její odjetí podmiňovala kompletní rekonstrukcí okruhu včetně nového povrchu, která by vyšla nejméně na 100 milionů korun. Opravy spolek odmítl i kvůli tomu, že mu na ně nechtěl přispět stát.

Vašáková zdůraznila, že požadavek na nový asfalt zazníval od Dorny minimálně od roku 2015.

„To, že z něj Dorna nakonec vždy nějakým způsobem ustoupila, spokojila se s částečnými opravami a trať získala homologaci pro předchozí ročníky konání závodu, neznamená, že by se spolek mohl cítit zaskočeně, když Dorna požadovala kompletní položení nového povrchu. Bylo to písemně dáno. Každý rok ten požadavek zazněl,“ poukázala soudkyně s tím, že pro spolek nemohlo jít o překvapivou žádost.

Nezařazením závodu do kalendáře se ovšem podle soudu stalo nemožné uspořádat závod v nadcházejícím roce a zanikla tak i nájemní smlouva, i když ji spolek s Automotodromem uzavřely několik měsíců předtím. Později v lednu 2021 spolek dokument formálně vypověděl. V nájemné smlouvě bylo uvedeno, že jejím účelem je výlučně pořádní závodu MotoGP.

„Soudkyně se přiklonila k jednomu ze stěžejních argumentů naší obrany, která ostatně zaznívala od začátku. Insolvenční správce se vyjadřoval stejným způsobem,“ uvedl advokát Richard Feichtinger, který u soudu zastupoval spolek. Ten se v průběhu řízení připojil na stejnou stranu barikády jako insolvenční správce a čelil žalobě Automotodromu. Právník Ondřej Pecák zastupující insolvenčního správce Jana Langmeiera se ze čtvrtečního jednání omluvil.

Promotérská smlouva nehrála roli, argumentoval obhájce Automotodromu

Spolek se proti verdiktu neodvolá, totéž lze čekat také od insolvenčního správce. Zda se bude bránit Automotodrom, není v tuto chvíli jasné. Advokát Petr Syrovátko odkázal na šéfku Automotodromu Ivanu Ulmanovou. Ta rozhodnutí respektuje, i když přiznává, že je pro firmu zklamáním.

„Naší povinností je vždy jednat s péčí řádného hospodáře, což v tomto případě znamenalo vydobýt pohledávku. Na druhou stranu oceňujeme, že soudkyně odmítla většinu argumentů spolku, včetně tísně při uzavření nájemní smlouvy či nemožnost plnění. Rovněž při odůvodnění rozsudku zaznělo, že byla nájemní i promotérská smlouva spolkem porušena, a to v rozsahu povinností provedení oprav dráhy,“ reagovala Ulmanová s tím, že zváží odvolání.

Závislost obou smluv Syrovátko v závěrečné řeči před vynesením rozsudku rozporoval. Za sporný tento argument označila také Ulmanová. „Jak může být promotérská smlouva závislá na nájemní? Pokud by uzavřely Dorna a FIM (Mezinárodní federace motocyklistů – pozn. red.) se spolkem jinou smlouvu, nepojmenovanou, gentlemanskou, na základě které by realizovaly MotoGP, tak naší povinností bylo jen poskytnout spolku okruh na základě toho, že o to požádá. Promotérská smlouva v tom nehrála žádnou roli,“ argumentoval Syrovátko.

V první větvi celého sporu už soud rozhodl loni v polovině září. Automotodromu uznal jako oprávněných pouze zhruba pět milionů korun vynaložených na opravy, zbytek z víc než 20 milionů zamítl. Insolvenční správce se proti rozhodnutí odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci. Rozsudek proto není dosud pravomocný.

Jak se brněnská Velká cena silničních motocyklů chystala v roce 2018: