Augusta Rodina folklor uhranul. Vítaly jej špalíry lidí a doprovázeli politici, vlastenci i umělci jako Alfons Mucha nebo Josef Mařatka.

„Rodin na Moravě absolvoval v plné šíři to, co dnes nazýváme zážitkovou turistikou –⁠ výlet na venkov s lidovými kroji, hudbou, zvyky, architekturou a krajovými specialitami. To vše jako doklad odlišnosti, starobylosti a nároku na svébytnost, přičemž k podpoře záměru byl použit instrumentář tradiční lidové kultury,“ popisuje kurátorka Hana Dvořáková z brněnského etnografického ústavu.

Na stolech bývalo skvělé víno, zabijačkové speciality i další lahůdky. „Vlastně všechno to, čím se Morava prezentuje dodnes, co vidíme na letácích turistických center, to zažil Rodin v roce 1902,“ sděluje Dvořáková.

Hitler v současném Brně. Milovník historie vyrobil koláže z jeho návštěvy

Traduje se, že zdánlivý ráj s lidmi v pestrých krojích slavnému umělci připomínal staré Řecko a přiměl ho k obdivnému zvolání „Moravská Hellas“. Prameny však zmiňují spíše to, že při pohledu na krojovaného krasavce z Lanžhota hovořil o „antickém typu“.

Nicméně legendy momentálně využilo Moravské zemské muzeum v Brně k uspořádání výstavy s názvem „Pražská Pallas a Moravská Hellas. 1902: Auguste Rodin v Praze a na Moravě“. Projekt prostřednictvím snímků „momentního“ fotografa Rudolfa Brunnera-Dvořáka představuje Rodinův pražský pobyt stejně jako jeho moravskou cestu. Historikové přesně vědí, kde a s kým si Rodin potřásl rukou, kde nastoupil do vlaku, kde pojedl a odpočíval.

„Celý příběh se stal přímo milníkem v dějinách české moderní kultury. Rodinův vliv se ukázal jako zásadní a pozdější vývoj potvrdil správnost rozhodnutí o uspořádání tehdejší výstavy,“ vysvětluje spoluautorka projektu Helena Musilová z Galerie hlavního města Prahy. Pobyt uznávaného francouzského umělce pak prospěl také českému vlasteneckému živlu, který v habsburské monarchii usiloval o emancipaci.

Na výstavě zájemci mimo jiné spatří Rodinovu bronzovou sochu Kovový věk – jeho první dílo, které se dostalo do českých sbírek.