Archeologové na začátku května obnovili několikaletý průzkum jižního břehu Novomlýnských nádrží pod Pavlovskými vrchy, kde se zaměřují na hroby germánských kmenů z doby stěhování národů.
Na nenápadném poli u rychlostní silnice z Brna do Mikulova bylo už dříve pomocí snímků z letadla a geofyzikálního průzkumu identifikováno asi 250 hrobů, což z místa dělá jednu z největších langobardských nekropolí v Česku. Letos se podařilo odkrýt hrob langobardského válečníka ze 6. století.
„Mladý muž zde byl pohřben společně se svým kopím, dvěma psy a koňským udidlem. Hrob se vyznačuje mimořádně kvalitně dochovanými kosterními pozůstatky zemřelého. To je pro stěhování národů vzácností, neboť se hroby v této historické éře systematicky vykrádaly,“ oznamuje Pavla Růžičková z Archeologického ústavu Akademie věd.
„Většinou při tom docházelo nejen ke ztrátě předmětů původně vložených se zemřelým do hrobu, ale také ke značnému poškození kostry. To často znemožňuje i odborné antropologické a přírodovědné zkoumání, které je nezbytnou součástí moderního interdisciplinárního pojetí archeologického výzkumu,“ doplňuje Růžičková.
Interdisciplinární pojetí spočívá ve spolupráci odborníků z různých vědních oblastí a využití nejrůznějších analýz přírodních věd jako třeba DNA. Cílem je co nejkomplexnější poznání zkoumaných komunit a odhalení detailů jako fyzický vzhled, zdravotní stav nebo strava tehdejších obyvatel. Zkoumá se také míra kontaktů mezi etnickými skupinami.
„Výzkumy pohřebišť z období stěhování národů přispějí k bližšímu pochopení jevů, jako jsou migrace obyvatelstva, vztah člověka ke krajině a přírodnímu prostředí či projevy sociálních rozdílů, které intenzivně zajímají i dnešní společnost v celé Evropě,“ vyzdvihuje vedoucí novomlýnského výzkumu Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
Projekt je součástí genetického výzkumu, který chce zmapovat až šest tisíc jedinců ze střední a východní Evropy. Jeho výsledky by měly přinést nové zásadní poznatky o procesu utváření obyvatelstva raně středověké Evropy.
