Už když se jí ještě za dob komunismu zeptali, čím by chtěla být, odpověděla, že archeoložkou. „Vysmáli se mi, protože tehdy to bylo jen pro určitý typ lidí. Navíc přijímali jen jednou za několik let čtyři zájemce z celého bývalého Československa,“ vzpomíná Zdeňka Nerudová.

Svého snu se však nevzdala a napodruhé ji v roce 1990 na archeologii přijali. Nyní pracuje v Moravském zemském muzeu a na vykopávkách se seznámila i se svým manželem. Na konci minulého roku pak vydala knihu Po stopách nejstaršího osídlení Brna, v níž popisuje nálezy staré až 650 tisíc let.

Na začátku knihy je uveden seznam tipů na výlety po Brně z pohledu nejstarších dochovaných památek. Podle čeho jste jej sestavila?
Paradoxně vznikl jako úplně poslední. Jedním z recenzentů knížky byl můj syn, který řekl, že když v ní popisuju části Brna z archeologického hlediska, a vytvářím tím v podstatě průvodce, tak proč tam nezahrnu průvodce opravdového. Pak jsem se nad tím zamyslela a začala postupně vymýšlet lokace, které by byly vhodné pro maminky s dětmi nebo seniory. Jako první mě napadlo centrum a okolí Zelného trhu, další výlet je inspirovaný objevy pana docenta Karla Valocha, což byl náš dlouholetý kolega.

Který z výletů je váš oblíbený?
Docela dost objevů bylo v oblasti Maloměřic a Hradiska u Obřan. Je to celkem i turisticky oblíbená lokalita, navíc jsou odtamtud nádherné výhledy na Brno.

V knize se zaměřujete na dějiny Brna ze starší doby kamenné, nazývané paleolit. Co vás právě na tomto období tak fascinuje?
V roce 1989 jsem se seznámila se svým mužem na vykopávkách ve Znojmě. Aby mě sbalil, začal mi popisovat kamennou štípanou industrii a mně se to hrozně líbilo. Jinak bych se asi věnovala jinému období, třeba středověku nebo Slovanům. Můj budoucí manžel mě tenkrát přesvědčoval, že paleolit je lepší a nikdo tomuto období moc nerozumí. Navíc starší doba kamenná je světová a člověk se s ní dostane všude. Středověk nebo Slované jsou oproti tomu velmi úzce regionálně omezeni.

Baví vás víc práce v terénu, nebo následné sepisování poznatků?
Mám ráda obojí. Když sedíte dlouho v kanceláři a díváte se do počítače, tak je to po nějaké době ubíjející, nudné, ale také stresující. Práce v terénu je navíc nutná, jelikož bez ní bychom nezískali nové informace a materiál, který bychom pak mohli zpracovat. Do terénu jezdím ráda, a když máme možnost aspoň jednou začas takhle vyjet, tak si to užívám.

Kdy jste byla v terénu naposledy?
Máme krásný badatelský výzkum poblíž Ostravy, na kterém pracujeme od roku 2019. V současné chvíli můžu prozradit, že v blízké době budeme prezentovat unikátní objev. Co se týká Brna, tak tady většinou spolupracuji s kolegy ze společnosti Archaia, kteří se věnují předstihovým výzkumům v centru města se zaměřením na středověk. Při prozkoumávání domů, podzemí a jiných částí města se velmi často najde i paleolit. S nimi jsem měla možnost kopat mou srdeční záležitost, kterou jsou lokality ve Vídeňské ulici, kde v současné době stojí moderní komplex s garážovými stáními. Tam jsme s přestávkami pracovali v letech 2009 až 2015 a náhodou jsme tam ještě v roce 2021 objevili jeden unikátní nález, který přinesl zajímavé poznatky.

Ve vaší předchozí knížce Lovci posledních mamutů na Moravě popisujete právě výzkum ve Vídeňské. Jak vás to posunulo v poznání paleolitu?
Při bádání jsme našli věci datované zhruba 15 tisíc let před naším letopočtem, což je doba, ze které moc věcí stratifikovaných, tedy uložených v sedimentech, nemáme. Čím je totiž daný artefakt mladší, tím je blíže povrchu, a je tak náchylnější k destrukci zvnějšku, obzvláště ve městech. Domy, které se tady stavěly v minulosti, ničily právě takové mladopaleolitické pozůstatky. Kyselé deště, které se dostávají do půdy, zase poškozují třeba zvířecí kosti. Nalezené osídlení bylo unikátní v tom, že se nám podařilo najít zástupce pozdní glaciální fauny, a dokonce i mamuty. Mimo jiné se podařilo zrekonstruovat tehdejší klima, které bylo poměrně chladné.

Nebylo to ale jediné osídlení. Udělali jsme poté širší rešerši a zjistili jsme, že takových lokalit je na území Moravy ze závěru pleistocénu obrovské množství. Potíž je s nimi ale v tom, že nejsou stratifikovaná, s čímž se nedá moc dělat, protože nemáte přírodovědné vzorky, o které byste se mohli opřít, a nedá se tím pádem udělat absolutní datování. Tato kniha byla důležitá, protože nás posunula ve vývoji poznání, jak to vypadalo na Moravě a v širší střední Evropě v závěru paleolitu.

Archeoložka Zdeňka Nerudová při preparování mamutí čelisti ve Vídeňské ulici v Brně během výzkumu v roce 2009

Které části Brna patřily k nejosídlenějším?
Obecně byla pozornost bývalých archeologů soustřeďována na Stránskou skálu, odkud pocházely nálezy nejrůznější zvířeny. Potom byly četné objevy fauny také v Bohunicích a na Červeném kopci. Dnes víme, že třeba v centru Brna máme dalších deset lokalit, o kterých se moc neví, protože informace o nich byly schované v archivech.

Kde žili první lidé v Brně?
Nejstarší osídlení je na Stránské skále. Byli to zřejmě erektové (příslušníci homo erectus, tedy člověka vzpřímeného – pozn. red.), kteří se tam usídlili zhruba před 650 tisíci lety. Využívali místní rohovec, ze kterého si vyráběli zbraně, máme i nějaké doklady o tom, že si rozdělávali oheň. Druhá lokalita byla v místech současných podzemních garáží nákupního centra Špalíček, dalším důležitým místem je areál nádvoří filozofické fakulty na Arne Nováka.

Ze kterého období lidských dějin nacházejí brněnští archeologové pozůstatky nejvíce?
Kdybych to měla sumarizovat, tak nejčastěji je to z období mladého paleolitu, zhruba 40 tisíc let před dneškem. Máme také ale množství lokalit, které se nám bohužel nedaří datovat.

Čím to, že při různých stavebních pracích v Brně se stále odkrývají nové archeologicky významné nálezy?
Když se podíváte do mapy, tak uvidíte, že se Brno nachází na soutoku řek Svitavy a Svratky a je lemováno místy s výbornou viditelností. Pro paleolitické lovce byla právě tato viditelnost důležitým strategickým bodem. Celé území Česka je ale lokalita, kde musíme počítat s velkou pravděpodobností dalších nálezů.

Rituál v Býčí skále lákal pralidi zdaleka. Podle sídla bohů tvořili hrobky

Jak takové objevy komplikují stavební plány?
Jde-li o investorský nebo soukromý záměr, tak by investor či stavbyvedoucí měl dopředu výstavbu nahlásit stavebnímu úřadu, který určí, zda bude potřeba archeologický dohled. Pokud se něco najde, tak se archeologové vždy snaží vyjít vstříc a rychle zhodnotit situaci, aby co nejméně ohrozili stavební plány. V těchto případech je snahou archeologů co nejrychleji a nejlépe zachránit odkryté památky.

Kam se podle vás bude ubírat archeologie v Brně?
Doufám, že nejen z paleolitu, ale i z jiných období se nám podaří odhalit nějaké další pěkné nálezy. Už teď vím, že po zahájení projektu na revitalizaci Žlutého kopce nad Hlinkami můžeme počítat s nějakými nálezy pleistocenních zvířecích kostí. Další lokalita, která mě napadá, je za nákupním centrem Královo Pole v oblasti bývalé cihelny směrem k Černým Polím a Lesné, kde se má také něco stavět. Je možné, že něco objevíme i v rámci plánovaného obchvatu přes Bystrc nebo třeba v Medlánkách. Ty jsou totiž plné paleolitu, neolitu a doby bronzové. Každý větší investorský záměr ve městě nám může něco přinést.

Proč je podle vás práce archeologů důležitá?
Naším úkolem je chránit ze zákona kulturní dědictví, navíc každý národ chce znát svou historii. Když tyto informace nebudeme mít vůbec nebo budou neúplné, protože archeologické nálezy budou například zničeny nějakou stavební prací, tak naše rekonstrukce historie nebude kompletní. Přitom pravěcí lidé se v krajině velmi intenzivně pohybovali, zejména v paleolitu. Sledovali zvířecí stáda, lovili nebo věděli, kde sídlí další kmen.