Mezinárodní vědecká komunita si uvědomuje riziko, které představuje šíření ptačí chřipky v Antarktidě. Všechny expedice, které tam letos jedou, proto musí nahlašovat podezřelá úmrtí do celosvětové databáze.
Přispěl do ní i tým brněnské Masarykovy univerzity, který se na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse vydal monitorovat klima, tamní ekosystémy a sbírat data o stavu ledovců.
Mrtvého ptáka náhodou objevil biolog Miloš Barták na výběžku ostrova, kde mají výzkumníci systémy pro sledování mikroklimatu. „Šel jsem zálohovat data, které naměřily senzory, a narazil jsem nejprve na jednoho ptáka, který už byl v silnějším stadiu rozkladu, a za chviličku na druhého,“ popsal Barták. O pár dní později měl více času a v poměrně malé vzdálenosti našel další tři uhynulé ptáky.
Výzkumníci v Antarktidě zažili nejteplejší zimu vůbec, opravili i střechu |
Biolog nálezy ihned nahlásil a za několik dní dorazili chilští virologové, kteří odebrali vzorky. Potvrdilo se, že pět úhynů chaluh antarktických skutečně způsobil vysoce infekční virus ptačí chřipky, konkrétně kmen H5N1. „V této oblasti hnízdí něco mezi třiceti a padesáti jedinci, takže pět uhynulých ptáků je docela vysoké procento. Osobně se obávám dalšího šíření viru,“ sdělil Barták.
Nemoc přenášejí migrující ptáci
Vědecké týmy z celého světa potvrzují, že se ptačí chřipka v Antarktidě šíří. Už před českým objevem byl výskyt prokázán na některých subantarktických ostrovech nebo na západním pobřeží antarktického poloostrova, který je nejsevernější pevninskou částí kontinentu. Nemoc přenášejí migrující ptáci jako právě chaluhy nebo kormoráni.
V ohrožení jsou také rozsáhlé kolonie tučňáků, kteří v Antarktidě žijí. „Aktuálně máme z Jižních Shetland potvrzené, že na některých zálivech bylo objeveno přes deset mrtvých tučňáků a stále přicházejí nová hlášení. Postup ptačí chřipky asi nemůžeme nijak zastavit,“ podotkl manažer expedice Pavel Kapler.
Polystyren, bóje, sítě. Brněnští vědci našli odpadky i na Antarktidě |
Vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt doplnil, že známé počty nakažených a zemřelých ptáků jsou proti realitě podhodnocené. „V Antarktidě na mnoha místech nikdy nikdo nebyl a takové informace nemůžeme získat například ze satelitních snímků. Úmrtí tam bude určitě více, než je nahlášeno,“ upozornil Nývlt.
Nedávná vědecká expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy byla již dvacátá a zatím nejkratší. Komplikovaný byl přesun na ledový kontinent, který ztěžovaly povětrnostní podmínky i množství mořského ledu v okolí ostrova Jamese Rosse. I přes krátkou dobu pobytu stihl šestnáctičlenný tým uskutečnit většinu plánovaných projektů.
