Dvorská na Oddělení atmosférických toků a dálkového transportu látek v Ústavu výzkumu globální změny pracovala od března 2012. Postupně se vypracovala na vedoucí pozici. Pracovala na plný úvazek a ke své standardní mzdě 22 tisíc korun dostávala příplatek dalších 21 tisíc, celkem tedy 43 tisíc korun. Když instituci na podzim 2016 opustila, její pozici obsadil mužský kolega.
Ten navzdory tomu, že ho akademie na rozdíl od jeho předchůdkyně zaměstnala jen na poloviční úvazek, od prvního pracovního dne dostával nepoměrně lepší finanční ohodnocení. Instituce mu vyplácela kromě tabulkové mzdy kolem 16 tisíc ještě příplatek zhruba 24 tisíc korun, celkem tedy asi 40 tisíc.
Akademie věd ČR vybrala nového předsedu. Sněm zvolil do čela fyzika Pánka |
Podle zaměstnavatele výši mužovy odměny ovlivnila vyšší vědecká kvalifikace a větší rozmanitost pracovních povinností. Mimo jiné třeba figuroval i jako poradce ředitele. Ústav zmínil rovněž to, že se lepšími penězi snažil experta motivovat k přijetí nabídky zaměstnání. Prý ovšem nešlo o náhradu za Dvorskou, ale obsazení úplně jiné pozice.
K justici se případ dostal poprvé již v roce 2019. Okresní i krajský soud ale žalobu dříve zamítly. Dle jejich vyjádření nebylo možné porovnávat zaměstnance s rozdílnou kvalifikací a pracujících v jiném časovém období. Nejvyšší soud se ovšem proti jejich rozhodnutí postavil a vrátil záležitost k opětovnému projednání Krajskému soudu v Brně.
„Občas jsem měl v této věci před obecnými soudy pocit diváka absurdního dramatu. Po letech právního boje jsme konečně dosáhli průlomu – Nejvyšší soud potvrdil, že mzdové předpisy zaměstnavatele jsou závazné a zpětně je nelze bagatelizovat jako formální,“ komentuje rozhodnutí advokát Martin Kornel z Frank Bold Advokáti, který Alici Dvorskou v případu zastupuje.
Soud požaduje konkrétnější informace
Kornel při líčení poukázal především na způsob, jakým se obhajoba snažila vykreslit jeho klientku. „Byla tu snaha vytvořit dojem, že žalobkyně nebyla na vědecké pozici, což není pravda. Její postdoktorandský post odpovídá běžnému vědeckému zařazení,“ řekl advokát. Dále kritizoval schopnost žalované strany přednést objektivní důkazy, které by dělení příplatků osvětlily.
Advokát Akademie věd Petr Čechovský se proti jeho tvrzení ohradil. „Z naší strany byly uvedeny svědecké výpovědi, které průběh odměňované práce zhodnotily. U výpovědí byli i zástupci žalující strany, pokud tedy působily odpovědi nedostatečně, mělo se s tím něco udělat,“ uvedl.
Budova Akademie věd ČR v Praze.
Krajský soud ale nyní shledal informace poskytnuté Akademií věd jako nedostatečné. „Bude potřeba, aby žalovaná strana (Akademie věd, pozn. red.) doplnila výpověď. Musí se shrnout konkrétní činnosti na konkrétních projektech, jak žalobkyně, tak jejího nástupce. Pokud nebude schopna materiály doložit, může to pro ni znamenat, že ve sporu nebude úspěšná,“ sdělil soudce Pavel Mádr.
Poté soudní senát uložil obhajobě povinnost doplnit potřebné dokumenty do čtyř týdnů. Hlavní líčení pak odročil na začátek ledna.
Celá záležitost se tak ještě protáhne. „Měla jsem možnost obětovat čas a prostředky a coby živnostnice byla nezávislá na jakémkoli dalším zaměstnavateli. V takové situace bohužel většina lidí není. Komukoliv s podobnými problémy bych ale poradila především – znát svá práva,“ komentovala více než šestiletou délku soudního řízení Alice Dvorská, která se od svého odchodu z vědeckých kruhů věnuje životnímu prostředí jako nezávislá expertka.
