Od úmrtí Adolfa Obornyho letos uplyne rovných sto let. Tento moravský, německy píšící botanik patří k prvním autorům, kteří dokumentovali květenu Moravy a Slezska. Výstava s názvem Homo botanicus mapuje nejen jeho život, ale také paralely se současným vědeckým výzkumem nebo změny v krajině, které od jeho časů nastaly.

„Provede zájemce botanickým bádáním coby tvůrčím procesem, kterým procházel Oborny a jeho následovníci jím prochází i dnes. Zahrnuje rozlišení a sběr materiálu v terénu, vytváření herbářových položek, sestavování rukopisu a následné publikování vědecké literatury,“ přibližuje za propagaci muzea Renata Hurníková.

Naši předci si na cesty brali sluneční hodiny, zpět vozili i otrávené šípy

Atmosféru badatelského prostředí doladí dobově zařízená pracovna s knihovnou. O tom, jak výzkum vypadá, ví své i současný botanik znojemského muzea a kurátor výstavy Radomír Němec.

„Pokoušeli jsme se zjistit, zda v regionu dosud přežívá drobný a velice vzácný lomikámen trsnatý. Naposledy ho zde prokazatelně viděl a do herbáře sebral právě Adolf Oborny v roce 1879. Nakonec se nám ho podařilo objevit téměř na den přesně po 140 letech,“ připomíná nález z roku 2019 v národním parku Podyjí - konkrétně na skalách údolí Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a rakouským Hardeggem, ke kterému museli využít speciální techniku - člun, z něhož zmapovali skály v údolí, a vybavení k lezení. „Vyšplhali jsme k vytipovaným místům - a vyplatilo se,“ podotýká Němec.

Z výstavy výjimečného botanika Adolfa Obornyho. Německy píšící moravský vědec mapoval květenu i na Znojemsku.

I vybrané rukopisy Adolfa Obornyho, jež se staly podkladem pro mnohé publikace, které později vyšly tiskem, jsou součástí nynější výstavy. „Je to výjimečný pocit - v jedné ruce držíte zápisník plný ručně psaných popisů jednotlivých druhů rostlin a v druhé ruce tištěnou knihu, která na základě těchto poznámek vznikla, a to už před půldruhým stoletím,“ konstatuje Irena Závacká, knihovnice muzea a spolukurátorka výstavy, která je k vidění denně až do 19. května.

Adolf Oborny se narodil 17. června 1840 ve Ždánicích na Kyjovsku. Studoval v Brně na technice, složil učitelskou zkoušku a od roku 1871 působil jako profesor na reálce ve Znojmě. Byl činný i politicky jako člen městského zastupitelstva. Po ředitelování školy v Lipníku nad Bečvou, v níž působil do penze, se v roce 1907 vrátil do Znojma, kde bydlel v Buchbergrově, dnes Čermákově ulici v domě číslo 11. Oborny od sedmdesátých let 19. století spolupracoval s přírodovědeckým spolkem v Brně a do jeho časopisu přispíval odbornými pracemi.

Významnou oblastí jeho bádání se stalo právě Podyjí, celkem 37 rostlin nese i jeho druhové jméno, například Aconitum obornyanum nebo Hieracium obornyanum. Zemřel 28. dubna 1924, členové Zalesňovacího a okrašlovacího spolku po něm pojmenovali cestu pod hradem ve znojemských Gránicích.