Kamarádi pěstují na jihu Čech mikrozeleninu ve velkém, začali za covidu

  17:42
Trojice mladíků ze Zahájí na Českobudějovicku pěstuje mikrozeleninu. Původně ji chtěli nabízet pro restaurace, stále častěji si však pro ni jednou za dva týdny chodí nebo jezdí běžní lidé. Kamarádi proto plánují i vlastní prodejnu.

Jsou tři a znají se od malička. Jako děti spolu v Zahájí na Českobudějovicku trávili čas, ale nikdy je nenapadlo, že by mohli jako dospělí podnikat. 

Letos už druhým rokem provozují pěstírnu výhonků, takzvaných microgreens, které si od nich odebírá řada jihočeských restaurací. Nedávno se navíc přesunuli z nedalekých Dívčic blíž ke krajskému městu.

Zahrádka blahobytu v Zahájí na Budějovicku

„Líbila se nám představa, kdy můžeme spojit moderní technologie s pěstováním rostlin. Udělali jsme si analýzu trhu a zjistili, že na jihu Čech to nikdo nedělá,“ vysvětluje mezi regály s bující zelení 27letý Tomáš Kazík, jenž se stará o vnitřní chod pěstírny, kterou společně nazvali Zahrádka blahobytu.

Společně začali s 26letým Martinem Maňhalem a 29letým Davidem Brašničkou pěstovat zeleninu i bylinky teprve loni v březnu. Jak sami říkají, horší dobu si na začátek podnikání vybrat nemohli. 

„Původně jsme cílili hlavně na gastrozařízení, jenže vše se tenkrát zavřelo. Po krátkém rozvolnění přišel 14. říjen a provozovny potkalo opět to samé. Byla to pro nás velká rána a neměli jsme odbyt. I proto jsme se částečně přeorientovali na obyčejné lidi,“ vzpomíná Maňhal, jenž se stará o marketing a komunikaci s dodavateli a zákazníky.

Mladé rostlinky si trojice kamarádů oblíbila hlavně kvůli tomu, že obsahují značné množství zdraví prospěšných složek.

„Jsou v nich oproti klasické zelenině ve velké míře koncentrované živiny a vitamíny. Dalo by se říci, že v microgreens je často až 40krát více těchto látek,“ objasňuje Kazík s tím, že jejich produkty ale fungují spíše jako doplněk stravy než jako hlavní složka pokrmů.

Přes počáteční nesnáze způsobené koronavirovou uzávěrou se zájem o jejich produkty zvýšil. Zatímco nejprve měli odbyt hlavně okolo krajského města, dnes už dovážejí výhonky i na Vysočinu a do několika podniků v Praze.

„Poslední dobou se začínají více ozývat lidé z venkova a jiných měst. Ale stále máme největší odběr z Budějovicka,“ upřesňuje Brašnička, jehož hlavní starostí je samotná péče o rostliny.

Podle něj je pro pěstování nejdůležitější zvolit si správný substrát a semínka, protože klíčky jsou velmi často náchylné na plíseň. „Používáme speciální směs ze soběslavské Rašeliny. Hodně nám vyšli vstříc i tím, že nám spoustu vzorků posílali zadarmo,“ dodává jeho kolega Kazík.

„Semínka odebíráme ze zahraničí, protože u nás je nabídka velmi slabá. V takovém množství by nás v Česku nikdo odbavit nedokázal,“ doplňuje ho třetí z party, Martin Maňhal.

Společně také musejí plánovat, kdy a v jakém množství mohou výhonky pěstovat. Každý druh má totiž jinou dobu růstu a velkou měrou se na tom podílí i roční období. 

„Rozptyl růstové doby je teď v létě mezi pěti a deseti dny, ale jakmile se začne ochlazovat, klesne to na sedm až dvanáct dní,“ vysvětluje Maňhal. Podle Brašničky je největším nepřítelem pěstitelů kolísavé počasí. Při něm hrozí, že nebudou moci dodržet termíny.

„Zatím ale předobjednávky zvládáme. Vydáváme zboží jednou za čtrnáct dní v pátek, kdy si k nám zákazníci jezdí pro rostlinky. Můžeme ale také rozvážet přímo na adresu. Navíc už brzy budeme mít další výdejní místo v budějovické kavárně v Nové ulici,“ naznačuje plány Maňhal a připomíná i úspěchy, jichž se svými výpěstky dosáhli v soutěži regionálních potravin Chutná hezky. Jihočesky.

„Můžeme tuto značku používat na mladé výhonky hrášku, pak u ředkvičky China Rose a také u microgreens růžové kedlubny. Absolutním vítězem ve své kategorii se stala naše ředkvička,“ upřesňuje Maňhal s tím, že by si brzy chtěli otevřít i vlastní prodejnu. „Snad nám to vyjde, ale zatím máme prostor pouze tak na výdejní okénko,“ připouští s úsměvem.