Jedno křídlo na nádvoří horního zámku již zdobí barevná fasáda. U dalších dvou ještě stojí lešení, po němž přešlapují restaurátoři. Za rok touhle dobou to bude jiné. Řemeslníky vystřídají turisté, kterým se nabídne úplně nový, zatím neznámý pohled na vimperský zámek.
Řemeslníci už památku obnovují přes rok a ještě několik měsíců v ní stráví. „V květnu příštího roku chceme otevřít prohlídkovou trasu a poté už nezavírat. Plánujeme celoroční provoz. Připravíme návštěvnické centrum, Muzeum Vimperska nabídne nové expozice,“ vyjmenovává kastelán Vojtěch Brož, který dohlíží na rekonstrukci.
Na fasádě pracuje Martin Tůma, jenž studuje restaurátorství v Litomyšli a ve Vimperku je podruhé.
„Dělám na pilastru. Zahlazuji povrch, aby vypadal celistvě a ladil se zbytkem,“ ukazuje Tůma. „Můj úkol tady zvenku je, myslím, o něco jednodušší, než co dělají další restaurátoři uvnitř se stropy a nástěnnými malbami. To je mnohem větší piplačka,“ upozorňuje.
Právě místnosti horního zámku poslouží muzeu jako depozitář, zbytek budou ukazovat průvodci návštěvníkům. Některé prostory už jsou téměř hotové, před odevzdáním. Následovat bude umístění nábytku a dalších exponátů.
Každé vrtání nebo kotvení do stěn tady musí být maximálně promyšlené podle starých plánů. Zámek ve Vimperku je totiž unikátní počtem nátěrů. Některé zdi ukrývají přes dvacet, jiné až ke třiceti různě barevných a vzorovaných vrstev, od nejmladších až po ty staré zhruba pět set let.
Hosté po otevření muzea uvidí třeba vlastivědnou expozici, která půjde chronologicky – od období obchodnické Zlaté stezky, představí život na venkovských šumavských usedlostech, ve městě v 19. století nebo sklářství a knihtisk. Zároveň tady obnoví pro ukázku starý byt, kvůli kterému vybourávali příčky.
V jedné místnosti také návštěvníci spatří barevně malovaný dřevěný strop, který byl od 18. století zakrytý podhledem. I ten prošel restaurací.
„Nechtěli jsme vyměněné trámy uvádět do úplně stejné podoby jako původní, zároveň jsou ale udělané tak, aby mezi ostatní zapadaly. Každopádně chceme přiznat, že některé nejsou originální. Část stropu jsme nechali začerněnou od požáru, který ho v minulosti postihl,“ vysvětluje Brož.
„Podobné jsou i další místnosti v severovýchodním křídle horního zámku, ale do renesanční podoby jsme se rozhodli uvést jen tuhle. Třeba strop jsme nechali zakrytý podhledem, další generace třeba již budou mít metody, jak strop prozkoumat tak, aby vůbec nedošlo k jeho poničení,“ pokračuje kastelán.
Přístupné jsou zahrady a dolní zámek
Jednou ze zajímavostí je i replika renesančních kamen. Základem pro jejich sestavení byla jen hromádka střepů jedné staré kachle nalezená pod podlahou a popis v plánech, že v rohu jedné místnosti stála zelená kamna. Střepy slepili a odvodili z nich materiál a vzorek barvy kachle, propočtem určili i velikost kamen. Uvnitř jsou topné tyče, takže v zimě budou při prohlídkách hřát.
Přestože se na zámku pracuje, zájemci se do něj dostanou. Začátkem července spustili správci prohlídkovou trasu na dolním zámku. Provádějí až do konce srpna od úterý do neděle od 10 do 16 hodin. V září bude otevřeno o víkendech.
„Průvodci stojí před zámkem a prodávají vstupenky, nemáme teď pokladnu ani suvenýry, vše jsme odbourali,“ vypráví kastelán Brož.
První část prohlídky se odehrává v zámeckých zahradách, kde se lidé dozvědí o jejich proměnách v průběhu času. Jako pomůcka průvodcům slouží dřevěný model, na němž mohou ukazovat různé varianty složení zahrad v renesanci.
Vnitřní prostory dolního zámku pak návštěvníci vidí v syrové podobě, v jaké je památkáři přebírali, jen uklizené. Nelze čekat starodávné kusy nábytku a exempláře jako třeba na zámku v Hluboké nad Vltavou, o to unikátnější prohlídka je. Zámek v podobném stavu není běžně k vidění.
V místnostech zaujmou plochy na zdech, kde návštěvníci poznají bohatá souvrství nátěrů. I pro dolní zámek platí, že na některých zdech leží přes dvacet vrstev, v každé místnosti jsou navíc vzory jiné. Také tady mají dřevěný model a po vystoupání na vysoké štafle mohou otvorem nahlédnout k původnímu barevnému stropu. Podobný unikát nyní restaurují v horním zámku.
„Prohlídka trvá 50 minut a snažíme se ji oživit spoluprací s návštěvníky. Například se příchozích dotazujeme, jakou ze čtyř variant restaurátorských prací by zvolili oni. Neptáme se na jednu správnou odpověď, chceme diskutovat,“ přibližuje kastelán.
První část velké rekonstrukce, která pokračuje od minulého roku, si vyžádá 110 milionů korun. Většina jde z evropských peněz, 15 procent ze státního rozpočtu. Úvodní etapa sice za několik měsíců skončí, práce se však nezastaví. Z programu péče o národní kulturní dědictví má zámek přidělených dalších 200 milionů korun.