Škola má nálepku problémová, rodiče raději nedodržují spádovost

  8:42
Většinu žáků základní školy Nová v Českých Budějovicích tvoří děti ze sociálně slabých rodin. Letos se tam mohlo ze spádové oblasti přihlásit 122 budoucích prvňáčků, místo toho se jich zapsalo jen 21 a ostatní raději rodiče poslali jinam. Výsledky v testech i přijímacích zkouškách tam zaostávají hluboko pod celostátním průměrem.

Základní škola Nová v Budějovicích. | foto: Karel Hrdina ml.

Většina žáků na ZŠ Nová v Budějovicích pochází ze sociálně slabého prostředí, z ciziny nebo mají poruchy chování. I přes snahu pedagogů zůstává stav stejný a řada dětí nedokončí základní vzdělání.

Od roku 2016, kdy se oddělila od nedaleké základní školy J. Š. Baara, se problémy na ZŠ Nová ještě prohloubily. Město pro ni teď našlo novou ředitelku, s nímž bude pracovat na zlepšení situace. Rada města jmenovala novou ředitelkou Vladimíru Havlíčkovou s platností od 1. srpna, na škole už působila.

„Přibližně dvě třetiny z celkových 365 žáků jsou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a s odlišným mateřským jazykem. Mezi žáky jsou i děti s poruchami chování. Mluvíme o sociálně znevýhodněných rodinách, nikoliv lokalitě. V okolí ulic Nová a J. Š. Baara je mnoho luxusních bytů a dobře situovaných rodin,“ popsala zástupkyně ředitele pro první stupeň Radka Šulistová.

Tím, že má ZŠ Nová nálepku školy pro problémové žáky, především z romské komunity, rodiny z okolí raději hlásí své děti jinam. „Letos k nám spádově patří 122 dětí, z nich se do první třídy zapsalo pouze 21, většina je sociálně znevýhodněných,“ uvedla Šulistová.

Už při rozdělení škol před devíti lety se podle předsedkyně školské komise města Vladimíry Bernasové vytvořil umělý spád, jehož cílem bylo problémové děti soustředit na jedno místo. „Tvrdilo se, že bude menší zlo, pokud bude jedna škola s problémovými dětmi a ty ostatní budou v ostatních školách,“ řekla.

V praxi to znamená, že ZŠ Nová čelí extrémnímu zatížení, zatímco jiné školy ve městě přijímají děti selektivně. „Nedodržují se pravidla, přijímají se děti mimo spád, aby se škola vůbec naplnila,“ doplnila Bernasová.

Páťák při hodině rozstříkal pepřový sprej, dvě děti odvezli do nemocnice

Rodiče formálně mění adresu, aby jejich dítě mohlo na jinou školu. „Problém je v tom, že dál platí, že dítě do 18 let může bydlet mimo svou rodinu, což umožňuje zápisovou turistiku. Pokud má škola skutečně fungovat, nestačí jen upravit spádové oblasti. Kvůli současné skladbě žáků se pak děti z Budějovic, i ty ze spádové oblasti, do této školy hlásit nebudou,“ vysvětlila předsedkyně.

Potíže se přitom netýkají jen nástupu do školy. „Žáci mají velké procento zameškaných hodin, přestože jsou to děti velmi vnímavé a šikovné. Mají ale složitější životní start,“ popsala zástupkyně Šulistová.

Výsledky šetření České školní inspekce na přelomu března a dubna potvrdily nezdar ve vzdělání. Patnáct žáků loni opustilo školu před devátou třídou bez dokončení základního vzdělání. Výsledky v testech i přijímacích zkouškách zaostávají hluboko pod celostátním průměrem.

Škola sama to nevyřeší

„Situaci nemůže škola sama nikdy uspokojivě změnit. Je potřeba zapojení co nejširší skupiny aktérů – zřizovatel, neziskové organizace, ostatní školy a podobně,“ zdůraznil končící ředitel Vítězslav Ilko, za kterého Budějovice coby zřizovatel školy hledají od srpna náhradu.

„Škola s vyšším zastoupením těchto žáků potřebuje rovněž podporu asistentů pedagoga v mnohem větší míře, než je tomu jinde. Je potřeba silně vnímat specifika těchto žáků a prostředí, z něhož pocházejí. Z toho vyvstává potřeba financování potřeb a aktivit, které si děti z tohoto prostředí nemohou dovolit, ačkoliv na jiných školách je to standard,“ doplnil Ilko, který dostal místo ředitele střední školy mimo Budějovice.

Inspirací by podle oslovených mohl být příklad Kutné Hory, která se rovněž potýkala s vyčleněnou školou. „Pomohlo tam přezkoumání spádovosti, jestli například do školy nespadá velký počet ubytoven. Je zároveň potřeba, aby ředitelé škol byli ochotní brát všechny děti ze svého spádu a navzájem si žáky nepřebírali,“ dodala Šulistová.

Situaci na ZŠ Nová sleduje zastupitelka a sociální pracovnice Pavla Heyduková (Piráti). „Je to politicky nevděčné téma, protože stávající situace je na první pohled pro všechny pohodlná. Systémové důsledky jsou ale takové, že tam propadají děti už na prvním stupni a to v mnohem větší míře, než na jiných školách ve městě. Při fungující inkluzi by měli mnohem lepší šance,“ zmínila Heyduková.

„Očekávaná změna ve vedení školy bude klíčovou příležitostí pro přehodnocení dosavadního přístupu k inkluzi a desegregaci. Město plánuje s budoucím ředitelem či ředitelkou navázat úzkou spolupráci s cílem nastavit dlouhodobý a systematický přístup, který povede ke zlepšení situace,“ vyjádřila se primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS).

Autor: