Do funkce se Mojmír Severin vrátil po krátké odmlce na začátku letošního roku. V rozlehlém areálu českobudějovického výstaviště by se nebránil ani výstavbě sportovní haly.
Říká se, že člověk dvakrát nevstoupí do jedné řeky. Co vás táhlo zpět na výstaviště?
Do odchodu i letošního příchodu zasáhly dvě důležité okolnosti. Končilo mi tříleté funkční období a zároveň jsem se musel potýkat s rodinnými záležitostmi, které bych na dálku z Budějovic nezvládl řešit. Dostal jsem ale podruhé nabídku na vedení výstaviště a rozhodl jsem se ji vzít i za cenu toho, že budu muset nově rozjeté projekty ukončit.
Chcete navázat tam, kde jste před necelým rokem skončil?
To bezesporu, díky mým kolegům se loni agrosalon Země živitelka povedl, a to i přes covidová omezení. Je sice pravda, že se začala připravovat ještě za mého působení. Nicméně kolegům, kteří celou akci dotáhli až do konce, patří velký dík.
Hlavní akce v roce 2022
|
Mezitím se podařilo dokončit rekonstrukci pavilonu Z. Jak jste s ní spokojený?
Musím přiznat, že jsme rekonstrukci připravovali ve velmi krátké době, ať už se to týkalo projektu, či vyřízení potřebných povolení. Moc času nedostala ani stavební firma, protože se vše muselo stihnout ještě před začátkem Živitelky, kterou nejde přesunout na jiný termín. Byl to trochu stres, abychom to stihli za plánovaných 10 měsíců. S výsledkem jsem ale nadmíru spokojený.
Jak se proměnilo výstaviště od roku 2018, kdy jste nastoupil poprvé do funkce?
Když jsem sem přišel, dali jsme si za cíl dokončit tři prolínající se etapy. První z nich bylo vypracování urbanistické studie, kdy jsme si chtěli ověřit starší pohledy na výstaviště jako celek a zároveň jsme si vybrali pavilony, které čekala oprava. Zajímala nás hlavně jeho obchodní stránka, aby se dalo výstaviště naplno využívat pro naše plány.
Jaké byly dvě zbývající etapy?
Tou druhou byla rekonstrukce infrastruktury, která zůstávala dlouhodobě zanedbaná. Třetí etapa se týkala buď výstavby nové multifunkční haly, či rekonstrukce pavilonu Z. Postupem času se nám ale v Zetku začaly kupit technické problémy, takže jsme museli k opravám nutně přistoupit. Týkalo se to hlavně katastrofálního stavu elektroinstalace, kdy nám v budově samovolně vznikaly požáry. A také bych rád zmínil jednu zásadní věc.
Máte slovo.
Díky tomu se ze Zetka stal moderní prostor. Právě zde máme novou mobilní výsuvnou tribunu, díky níž je z budovy bez nadsázky multifunkčním sál, kde můžeme pořádat jak výstavy či veletrhy, tak i koncerty, divadelní představení nebo velké kongresy. Tribuna má navíc jednu z největších kapacit na jihu Čech, vejde se na ni až 770 lidí. A právě díky tomu, že se s ní dá pohybovat, ji můžeme případně přemístit pryč, abychom měli prázdný sál.
Nepotřebujete více parkovacích míst nebo vlastní ubytovací kapacity?
Co se týče našich vlastních akcí, máme tu svých parkovacích ploch dostatek. V případě největších veletržních akcí ale s parkováním trochu narážíme, zvládáme to je díky přilehlým odstavným plochám. V ubytování také pociťujeme nedostatek kapacity v Budějovicích. Po diskusích s magistrátem ale máme signály, že by někteří investoři mohli stavět hotely v těsné blízkosti výstaviště. Urbanistická studie nevylučuje, že by mohly stát přímo v areálu.
Co byste na výstavišti chtěl ještě letos dotáhnout do konce?
V tomhle máme poměrně jasno, musíme dokončit revitalizaci pavilonu R2, bude to zároveň poslední plánovaná rekonstrukce. Teď už se musíme zase věnovat hlavně veletržnictví a výstavnictví. Chceme se také přiblížit ke zmíněné kongresové turistice. Takové akce ale musíme plánovat s velkým předstihem, letos už je nestihneme. Spíše to vypadá, že bychom něco mohli zvládnout až na konci příštího roku.
Nedávno se také začalo hovořit o vybudování nových lávek přes Vltavu právě u výstaviště. V čem by mohly mít přínos?
Lávky mají být součástí strategické studie Město a voda a ta se dotýká právě výstaviště. Vnímám to jako příležitost, jak sem dostat některé podnikatele a zároveň místo více zpřístupnit lidem. V tuto chvíli je celý areál průchozí jen v podélné ose, ale pokud by se to podařilo, mohla by tak navíc vzniknout nová spojnice mezi Pražským předměstím a sídlištěm Máj či univerzitou.
Znamená to, že by zde mohla být v budoucnu i nějaká restaurace nebo dětské hřiště, jak by si řada lidí přála?
To je bohužel velmi náročné, protože jen v době příprav Země živitelky je celý areál měsíc a půl uzavřený. Těžko bych pak lidem vysvětloval, že v areálu máme restauraci, která je v době letních prázdnin uzavřená. Jako výstaviště máme v tomto ohledu úplně jiné priority a nakonec by na to dopláceli i sami provozovatelé.
Které výzvy před vámi ve funkci stojí?
Máme za sebou rekonstrukce a nyní je musíme co nejvíce zúročit. S tím se pojí posílení stávajících akcí, které tu máme. I kvůli covidu bychom měli do budoucna dávat prostor také menším akcím, jež by v krajním případě nebylo nutné rušit. Bohužel kvůli pandemii byla řada výstavišť nejen v Česku, ale i v celé Evropě, omezeními snad nejvíce postižená.
V čem se u vás pandemie odrazila?
Lockdownem jsme byli zasažení jako jedni z prvních a stále nemohu říci, že bychom fungovali bez některých omezení. U nás je to navíc horší v tom, že jsme veletržní akce museli většinou rušit bez náhrady, posunutí o měsíc nebo dva zkrátka nebylo možné. Naštěstí jsme měli finanční rezervy a částečně pomohly i kompenzace státu, takže konec výstaviště v žádném případě nebyl na pořadu dne. Pokud by ale letos přišly ještě nějaké výrazné restrikce, už by nás to mohlo z pohledu financí ohrozit.
Jaké akce na letošní sezonu plánujete?
Pro letošní rok počítáme se standardním programem. Na jaře bude květnový veletrh Hobby, v létě pak počítáme se Zemí živitelkou. Na podzim bychom měli mít více kulturních akcí s koncerty, ale organizátoři zatím čekají, dokud nebudou mít všechny interprety potvrzené. Máme tu promotéry, kteří je rušili i třikrát, počtvrté už by to asi finančně neunesli. Musím ale zopakovat, že už nesmí přijít žádná uzávěra.
Už máte představu, jak bude letošní Země živitelka vypadat?
Letošní podtitul je „Budoucnost české krajiny“. Chtěli bychom tedy více podtrhnout enviromentální význam zemědělství, lesnictví, ale i rybářů, kteří tvoří českou kulturní krajinu. Letos se budeme více zaměřovat na stroje pro rostlinnou výrobu a důraz dáme i na využití biomasy a propagaci regionálních potravin. Zapojíme rovněž nové výstavní plochy, zejména pak Národní pavilon Z.
Nemají vystavovatelé strach přislíbit svou účast?
Naopak, jejich zájem už je v tuto chvíli enormní. Může za to i loňský ročník, který se i v omezené podobě nadmíru vydařil. Vystavovatelé se tak utvrdili v tom, že nemusejí mít žádné obavy. Navíc hraje do karet i to, že Země živitelka se pořádá – na rozdíl od ostatních podobných akcí – z velké míry pod otevřeným nebem. K jejich zájmu pomohlo i zrušení Techagra v Brně, které mělo být na začátku dubna. Zároveň mě ale moc mrzí, že se taková akce musela zrušit.
Loni se začalo proslýchat, že nová budějovická sportovní hala by mohla být právě v areálu výstaviště. Je to nyní reálné?
Popravdě to byl jen takový impulz, ve kterém jsme uvažovali a testovali možnosti vybudování multifunkční haly v našem areálu. Nám to z pohledu veletržních akcí dává smysl, protože například v Salcburku podobná symbióza kulturních, veletržních a sportovních akcí funguje naprosto bez potíží. Umíme si to představit i v našem měřítku. Pokud bychom navíc chtěli posílit hodnotu a význam Živitelky, potřebujeme reprezentativní multifunkční halu například pro chovatele skotu. Pokud by o tuto variantu byl zájem ze strany nějakého investora, určitě bychom se nebránili o tom dále diskutovat.





