Areál po vojácích v Krumlově chátrá, město tam plánuje čtvrť za miliardy

  9:14
Bývalá kasárna Vyšný patří městu Český Krumlov od roku 2007, kdy je dostalo darem od ministerstva obrany. Chtělo tam zahájit bytovou výstavbu. Ale to nevyšlo. Pak tam vědci plánovali školu s mezinárodním kampusem. I to padlo. Nyní radnice s architekty představila projekt na novou čtvrť za čtyři miliardy korun.

Kasárna ve čtvrti Vyšný získalo město Český Krumlov od ministerstva v roce 2007. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Pokud bychom se vrátili o několik desítek let zpět a navštívili kasárna Vyšný na severu Českého Krumlova, viděli bychom areál plný vojáků. V celém komplexu rozkládajícím se na 24 hektarech jich pobývaly tři tisícovky.

A teď se přesuňme do roku 2040. Stejný počet lidí, ale uniformy už nemají. Jsou to obyvatelé nových bytových domů, procházejí se v parcích a kolem rybníčků, poblíž mají všechny potřebné služby.

Město je teď zhruba „v poločase“. Už 13 let hledá pro rozlehlý prostor správné využití, protože dlouhodobě chátrá.

Teď to vypadá, že našlo cestu. Vedení radnice společně s architekty představilo na jednání zastupitelstva obří projekt, který ukazuje kasárna přestavěná na moderní čtvrť, která svými přednostmi a polohou přiláká do Českého Krumlova nové obyvatele. Plán počítá s tím, že se v lokalitě v dalších dvaceti letech proinvestují čtyři miliardy korun.

Projekt vypracovali architekti z prestižního budějovického studia Atelier 8000.

„Lokalita je pro město sice břímě, ale do budoucna může být i velkou příležitostí, aby Krumlov nebyl jen turistickým pupkem Česka, ale normálním městem svých obyvatel. Chceme ukázat, že město může být atraktivní i pro další lidi, nejen ty, co pracují v cestovním ruchu,“ předznamenal Martin Krupauer z Atelieru 8000.

Předpokládá, že by se do čtvrti mohly nastěhovat dva až tři tisíce lidí. Od toho si radnice slibuje zastavení úbytku obyvatel a zajištění bytové kapacity na další desítky let. Nyní má město 13 tisíc obyvatel.

Odborníci rozvrhli bytové domy, do prostoru umístili i soustavy atriových domů a takzvaných viladomů. Počítají i se školkou.

„Pojali jsme kasárna ne jako klasický projekt, ale jako celou část města. Ta by měla mít své centrum a směrovat obyvatele tak, aby například prošli kolem výlohy pekaře, který se tam rozhodne podnikat,“ pokračoval Krupauer.

Čtvrť by tak byla jakýmsi soběstačným městečkem, které je zároveň součástí Českého Krumlova. Mělo by vlastní náměstí, zástavbu i pás se zelení a rybníčky.

Vedení města také předpokládá, že tam vyroste dům pro seniory. „Máme už dva potenciální investory, kteří podnikají v této oblasti na celorepublikové, možná celoevropské úrovni. Už se objevují i zájemci u výstavby bytových domů,“ potvrdil místostarosta města Josef Hermann (KDU-ČSL).

Podle architektů je pro plány výhodné, že celých 24 hektarů patří pouze městu, které nyní může rozvrhovat a zvát investory. Ti by se měli postarat o většinu zástavby a zvelebení areálu v celkové částce čtyři miliardy.

Přesto musí část peněz zajistit i radnice. Vybranou plochu by vedení Krumlova chtělo využít pro výstavbu městských bytů, finance dá i na infrastrukturu.

„Zároveň budeme shánět peníze na přípravu zeleného pásu, který utvoří páteř na východě čtvrti. Tam budeme řešit i zpracování povrchové vody. V okolních chráněných lokalitách totiž protékají potůčky, které se při větších deštích rozvodní. Předejdeme tak nepříjemnostem. Na tento pás zeleně, kolem kterého se pak bude stavět, chceme získat grant,“ vysvětlil starosta Dalibor Carda (SN-MPV).

Plán na školu rychle zhasl

Zatím však město nezná ani odhady, jak vysoké investice budou potřeba z rozpočtu. Pracovní skupina v druhé polovině roku zmapuje poptávku investorů, zváží varianty, čím změny v kasárnách začít, a zhodnotí i využití objektů, které v areálu doposud stojí po armádě. Studie totiž s některými počítá, přestože ty dřívější je odepisovaly. Zájem mají třeba krumlovští skauti, kteří by se chtěli scházet v jednom z domů.

Skepticky se k projektu vyjádřil zastupitel Roman Kneifl (KDU-ČSL). Výstavba by podle něj zkomplikovala dopravní situaci poblíž kasáren.

„Jako další slabinu vidím, že by domy stály nedaleko střelnice. Pokud to má být pěkné bydlení pod Kletí, místní nebudou nadšení, až budou pravidelně poslouchat kanonádu,“ poznamenal. Místostarosta Hermann problém potvrdil a zmínil, že je potřeba jednat o přesunu střelců.

Městu Český Krumlov kasárna patří od roku 2007, kdy je dostalo darem od ministerstva obrany. Plánovanou bytovou výstavbu se radnici zahájit nepodařilo. Navíc musela platit desítky milionů korun za likvidaci ekologicky závadných objektů po armádě.

Nedopadl ani nápad vědců vybudovat za miliardy korun školu s mezinárodním kampusem. „Investor nebyl schopný doložit, že má na záměr peníze, takže se plány nikdy nepřiblížily realitě,“ odůvodnil Josef Hermann.

V posledních letech jde z městské kasy ročně na údržbu areálu zhruba milion korun, další milion za rok dají za ostrahu kasáren.

Areál kasáren se rozkládá na úbočí Kleti.

Areál kasáren se rozkládá na úbočí Kleti.

Autor: