„Chápeme praktickou stránku využívání boxů. Ale nechceme, aby jejich počet rostl nekontrolovaně. Spíš usilujeme o jednotnou vizáž a sladění s okolím,“ uvedl starosta Tábora Štěpán Pavlík.
Dodal, že se výdejní místa stále víc posouvají i do historických center, kde mají provozovatelé ze služeb větší profit. „Existují i příklady, že na jednom chodníku jsou tři boxy od různých společností s odlišným designem, což nepůsobí dobře. Pokud nám to přeroste přes hlavu, obtížně to budeme vracet zpátky. Když umisťování nemá žádný řád, může to být ošklivé i nefunkční,“ řekl Pavlík.
Otevřenou výzvu spolu se strategií, jak na citlivé osazování dalších boxů ve veřejných prostorech, vytvořil neziskový spolek Naše kultivovaná města. Jeho odborných seminářů, které zorganizoval kolektiv architektů, designérů a krajinářů, se již zúčastnili zástupci 18 českých měst včetně Liberce, Karových Varů nebo Olomouce. Například v Brně už musel být jeden nevhodně umístěný Z-box odstraněn.
OBRAZEM: Ruší a hyzdí památky. Čtenáři sdílejí své zkušenosti s výdejními boxy |
„Smyslem celé aktivity je, aby boxy byly vhodně umístěné, měly odpovídající design a lidé u nich také třeba mohli zaparkovat. Chceme dát celému procesu určitá pravidla,“ přiblížil starosta Pavlík.
Jednou ze zásadních myšlenek strategie je upřednostnit instalaci boxů v interiérech. Naopak se důrazně nedoporučuje volné umisťování boxů venku, a to hlavně v případech, kdy chybí provázanost s městskou infrastrukturou. Často to znamená dopravní zátěž, rizikové situace pro chodce a řidiče i vizuální smog.
„Jednotný přístup, například v otázkách polepů, osvětlení nebo barevného provedení boxů, je pro firmy přínosnější než nekoordinované požadavky, kdy by každé město mělo zcela odlišná pravidla,“ zdůraznila autorka iniciativy Veronika Rút. „Je to proces, který se jako společnost musíme teprve naučit. Na Západě je podobný přístup naprosto běžný,“ dodala Rút.
Zájem o službu zásilkových boxů podle zástupců zapojených měst stoupá. Za nárůstem je mimo jiné snížení počtu provozoven České pošty. Zásilkové boxy lidé využívají také proto, že mají nepřetržitý provoz. Podle marketingového výzkumu ResponseNow se doručovací boxy líbí 45 procentům Čechů. Přibližně 70 procent obyvatel na jejich vzhledu nezáleží.
V Česku je na 15 tisíc výdejních boxů. Šestina Čechů by jich uvítala více |
Strategie, kterou táborští radní schválili minulý týden, je sice právně nezávazný dokument, po jeho přijetí se jím však musí řídit vedoucí odborů městského úřadu. „Zásady ve strategii by měly být vodítkem i pro jednatele městských společností, aby to v tomto duchu konzultovali se zájemci. Těm dáváme najevo, že je takový přístup potřeba. I občané ho vítají,“ ví Pavlík.
Žádosti firem o zábory městských pozemků posuzuje odbor správy majetku města a následně i další odbory. Nejčastěji je táborští úředníci vyřizují stanovením věcného břemene.
„Máme v úmyslu se sejít se zaměstnanci stavebního úřadu a pravidla probrat. Má to své specifické podmínky, záleží na tom, jak box vypadá, jestli stojí solitérně, kdo je majitelem pozemku, někdy je nutné povolení,“ vyjmenoval tajemník táborské radnice Lubomír Šrámek.
Vedení Českých Budějovice se více než vizuální stránkou výdejních boxů zabývá tím, kde stojí. „Firmy se musí řídit platným tržním řádem, který město vydalo. V případě zájmu o osazení boxů nejprve předloží vizualizace nebo ukážou, že v místě nebudou překážet. Sázíme na přímou komunikaci, Alza i Zásilkovna nastavená pravidla přijímají dobře,” sdělil náměstek budějovické primátorky Michal Šebek.
Počet samoobslužných výdejních boxů se letos v Česku zvýší z loňských 12 tisíc o přibližně tři tisíce. Zásilkovna plánuje navýšení Z-boxů na 5 200 z loňských 4 400, e-shop Alza loni zvýšil počet boxů o 700 na více než 2 500, letos přidá přes tisíc nových. Společnost PPL má v provozu téměř 2 tisíce Parcelboxů a firma GLS má aktuálně 1 005 samoobslužných míst, přičemž letos čeká výrazné rozšíření. Asi 400 boxů, které využívá i Balíkovna, má firma OX Point.
