Že byl vítr skutečně extrémní, dokazuje i vytrhané oplocení, které se povaluje za torzem hradební zdi, v němž bylo ukotveno. Kůly vichr vytrhal i s horními kameny ze zdiva.
Škody způsobené vichřicí přijeli v úterý obhlédnou zástupci občanského sdružení Vítkův Hrádek, kteří se o zříceninu starají už přes dvacet let, spolu s památkáři a starostou Přední Výtoně.
Za dva měsíce začne turistická sezona a před náporem tisíců návštěvníků je třeba všechno opravit.
„Silný vítr tu fouká každý rok. Ale vichřice Sabine byla extrémní, v Přední Výtoni i na Svatém Tomáši jsme byli tři dny bez proudu. A když jdete nahoru na kopec, vidíte poválené stromy a odnesly to i palisády. Stojí za tím to, že napadl sníh, který roztál a nebyl mráz. Podloží bylo měkké a vítr snadno vyvrátil stromy i palisády z torza hradního opevnění,“ uvedl starosta Přední Výtoně Jan Bitner.
Fakt je, že poničené oplocení je staré už patnáct let a dosluhovalo. „Vichřice z minulého týdne byla poslední ranou, která ho zlikvidovala. Stejně už bylo načase postavit nové. Domluvili jsme se, jak ho nahradit bytelnější konstrukcí, která by v drsných šumavských podmínkách měla mít podstatně delší životnost,“ řekl Jiří Havlice z budějovického pracoviště Národního památkového ústavu.
Podle Miroslava Kovačičína ze sdružení Vítkův Hrádek budou kůly, které drží oplocení, zpevněny zespodu ocelovými trny.
„Tak se stanou stabilnější a odolnější proti poryvům větru. Nové palisády musíme udělat na severní i západní straně hradu do začátku hlavní sezony, která začíná 1. května,“ popsal Kovačičín. Náklady nedovedl odhadnout, protože nemá hotový rozpočet.
Novodobé oplocení doplňuje původní vysokou zeď hradeb se střílnami v místech, kde z ní zbylo jen torzo. „Je důležité, aby návštěvníci nepřelézali zdi a chodili sem legálním vstupem v místě původní brány,“ upřesnil Havlice.
S nadšenci, kteří se o zříceninu starají, má památkář dobré zkušenosti. „Spolupracujeme od počátku, co se o zříceninu starají. Provedli tu komplexní obnovu, statické zajištění hradu, konzervaci zdiva. To, v jakém stavu se hrad nachází, je hlavně jejich zásluhou, udělali tu kus práce. Hrad funguje tak, jak má,“ vylíčil Havlice.
Loni přišlo 24 tisíc turistů
Vítkův hrádek, jenž je nejvýše položeným hradem v Česku, staví památkář do kontrastu s podobným hradem, Kunžvart nedaleko Strážného na Prachaticku. Tato památka v horském pásmu Šumavy na vrcholu kopce se dosud záchranných prací nedočkala a dál chátrá.
„Kunžvart je zřícenina podobného rozsahu a podobného typu, jsou tam velké úbytky zdiva. Není ani tak známý, ani navštěvovaný jako Vítkův hrádek. Vlastníkem je národní park Šumava, který má vypracovanou projektovou dokumentaci, zatím tam však není ani přístupová cesta, kudy dopravit materiál,“ srovnal Havlice.
Vítkův hrádek je oblíbeným cílem tisíců návštěvníků nejen z celé České republiky, ale také z Rakouska, Německa a Slovenska.
„Loni k nám přišlo 24 tisíc turistů. Díky tomu financujeme celou údržbu a provoz hradu sami, nečerpáme žádné dotace. Všechno platíme ze vstupného na vyhlídku a prodeje drobného občerstvení a upomínkových předmětů,“ sdělil Kovačičín.
I v letošní sezoně se dočká Vítkův hrádek dalších vylepšení. Stejnojmenné občanské sdružení se pustí do výměny celé podlahy na vyhlídkové plošině, z níž byly i včera vidět majestátní vrcholky Alp.
„Nejvíc poškozené části vyměníme už během června a zbytek v září. Nechceme omezit největší prázdninový provoz,“ naplánoval Kovačičín.
Do oblíbeného turistického cíle se chystá letos investovat také obec Přední Výtoň, která hrad na svém území občanskému sdružení pronajímá. „Letos uděláme na Vítkově hradu záchody. Musíme sem přitáhnout elektřinu a udělat tu čističku odpadních vod, aby to bylo v souladu s předpisy,“ dodal starosta Bitner.